Menopauza neboli trvalá zástava menstruace je přirozeným biologickým procesem, který označuje konec reprodukčního období ženy. Obvykle se vyskytuje mezi 45. a 55. rokem života, ale někdy může přijít i dříve.

V takovém případě hrozí ženám vyšší riziko srdečního selhání v nižším věku..

Klimakterium je fáze v životě ženy, označující přechod z plodného do neplodného stavu. Dochází při ní k útlumu funkce vaječníků a snížení tvorby ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu. Zastavuje se menstruační cyklus, nastává tedy menopauza, takže žena již není schopna otěhotnět přirozenou cestou.

Průměrný věk, kdy se u žen objevuje menopauza, je 51 let. U některých žen však může začít mnohem dříve či naopak mnohem později. Věk posledního menstruačního krvácení je do jisté míry dědičný.

Pokles plodnosti

Ženský přechod má hormonální příčiny. Během plodného období ženy, kdy se u ní vyskytuje menstruační cyklus, produkují vaječníky ženské pohlavní hormony estrogen a progesteron, které mají za úkol tělo připravit na možné těhotenství.

Estrogen je důležitý pro plodnost a pohlavní vývoj ženy, progesteron připravuje děložní sliznici na uhnízdění oplodněného vajíčka. Pokud nedojde k jeho uhnízdění, hladiny obou hormonů poklesnou, což se projeví menstruačním krvácením.

Po 40. roku věku ženy začíná funkce vaječníků klesat, takže postupně produkují méně progesteronu i estrogenu. Toto období se označuje jako premenopauza, nastává mezi 40. a 50. rokem života. Mohou se během něj vyskytnout změny v menstruačním cyklu, jeho nepravidelnost, déle nebo naopak kratší dobu trvající menstruace, případně silnější nebo naopak slabší menstruační krvácení. Premenopauza začíná v průměru čtyři roky před poslední menstruací.

Nepříjemné příznaky klimakteria

Následně kolem zhruba 50. roku života nastává perimenopauza, při níž se již výrazně projevují nepravidelnosti menstruačního cyklu, až nakonec menstruace úplně vymizí. Přesný čas menopauzy se pak určuje zpětně, poté, co se po dobu jednoho roku neobjevila další menstruace.

Během perimenopauzy se objevují s různou intenzitou typické klimakterické příznaky. Patří mezi ně například bušení srdce, noční pocení, návaly horka, nespavost, a jiné poruchy spánku, nervozita a podrážděnost, špatné libido, únava, ospalost a deprese.

Při menopauze se mění i produkce hormonů v mozku. Jelikož vaječníky produkují během klimakteria čím dál méně estrogenu, začne mozek vylučovat větší množství hormonů ze skupiny gonadotropinů, což jsou pohlavní hormony, které mají stimulovat vaječníky k produkci hormonů.

V důsledku toho se objeví nepříjemné klimakterické příznaky, které silně postihnou zhruba třetinu žen. Postmenopauza.

pak nastává rok po poslední menstruaci. Tělo se během ní přizpůsobuje nové hormonální rovnováze a klimakterické potíže pozvolna ustupují.

Stárnutí kůže, záněty i problémy se srdcem

Změny nastávají ve všech orgánech, které jsou na vaječníkové hormony citlivé. V důsledku toho dochází ke ztenčení sliznice močové trubice, měchýře i pochvy, ženám tak hrozí vyšší riziko močové inkontinence i zánětu močových cest.

V důsledku nedostatku estrogenu se snižuje i obsah vody v jejich pokožce, což vede ke zvýšené tvorbě vrásek a rychlejšímu stárnutí kůže. Ženy po přechodu jsou vystaveny také většímu riziku osteoporózy neboli řídnutí kostí, častěji se u nich vyskytují nádory dělohy, vaječníků i prsou.

Mají rovněž sklony k nadváze, vysokému tlaku a zvýšeným hodnotám cholesterolu, z čehož plyne zvýšené riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění.

U některých žen se však menopauza může vyskytnout už před 40. rokem života, pak hovoříme o tak zvané předčasné menopauze. Zhruba 5 až 7 % žen prodělá časnou menopauzu, kolem 45. roku života, předčasná menopauza se pak vyskytne zhruba u 1 až 2 % žen.

Přispět k tomu mohou autoimunitní choroby, kouření, případně některé typy léčby, jako například chemoterapie či radioterapie. Předčasná menopauza může mít významné negativní důsledky na zdraví žen.

Strašák jménem předčasná menopauza

Vědci z Korea University College of Medicine v jihokorejském Soulu ve své studii, která zahrnovala zdravotní údaje více než 1,4 milionu žen, zjistili, že čím mladší je věk počátku menopauzy, tím vyšší je riziko nově vzniklého srdečního selhání a fibrilace síní u těchto žen.

Souvisí to s poklesem hladiny hormonu estrogenu, který ženám poskytuje ochranu před kardiovaskulárními nemocemi, které se díky tomu u žen vyskytují o deset let později než u mužů. Při předčasné menopauze však ohrožují ženy v poměrně mladém věku.

Celkem 28 111 (tedy 2 %) účastnic studie mělo v anamnéze předčasnou menopauzu. Průměrný věk začátku menopauzy u nich byl 36,7 roku. Během průměrné doby sledování 9,1 roku se u 42 699 účastnic studie, tedy u 3 % z celkového počtu žen zahrnutých do studie, rozvinulo srdeční selhání a u 44 834 (3,2 %) se rozvinula fibrilace síní.

Průměrný věk žen zařazených do studie byl 60 let. Vědci studovali souvislost mezi anamnézou předčasné menopauzy a rozvojem srdečních problémů, odhlédli přitom od hmotnosti, kouření, konzumace alkoholu a podobně.

O 33 % vyšší riziko srdečního selhání

Vyplynulo z toho, že ženy, které prodělaly předčasnou menopauzu, měly o 33 % vyšší riziko srdečního selhání a o 9 % vyšší riziko fibrilace síní ve srovnání s těmi, u kterých menopauza nastala později.

Následně se zabývali souvislostí mezi věkem při menopauze a výskytem těchto srdečních chorob po odhlédnutí od dalších faktorů. Ve srovnání se ženami, které byly při menopauze ve věku 50 let a více, měly ženy ve věkové kategorii 49 až 45 let, v kategorii 44 až 40 let a ženy mladší 40 let při menopauze o 11 %, 23 % a 39 % vyšší riziko srdečního selhání, riziko fibrilace síní pak u nich bylo vyšší o 4 %, 10 a 11 %.

Podle autorů studie za tím stojí několik faktorů, k těm hlavním patří pokles koncentrace estrogenu a také změny v rozložení tělesného tuku. Ga Eun Namová z Korea University College of Medicine, která se na studii podílela, k tomu říká:

„Mylná představa, že srdeční onemocnění postihují především muže, znamenala, že rizikové faktory specifické pro pohlaví byly do značné míry ignorovány. Nyní se shromažďují důkazy, že menopauza před 40. rokem života může zvýšit pravděpodobnost srdečních onemocnění v pozdějším věku ženy.“ A dodává:

„Naše studie ukazuje, že při hodnocení budoucí pravděpodobnosti srdečního selhání a fibrilace síní by měla být kromě tradičních rizikových faktorů, jako je kouření, běžně zvažována i reprodukční anamnéza.“.

Více se dočtete ve 21. století číslo 12/2023, které vyšlo 16. listopadu.