Domů     Medicína
Druhé prasečí srdce transplantované člověku
Zdroj: University of Maryland, Medical Center

Transplantace jsou nadějí pro pacienty, jejichž vlastní orgán již nefunguje, jak by měl, a selhává. Dárcovských orgánů je však nedostatek, proto pro jejich přidělení musejí být splněny náročné podmínky.

Nadějí pro pacienty, kteří je nesplňují, jsou stále ještě experimentální xenotransplantace, tedy voperování zvířecího orgánu..

K první transplantací srdce z prasete člověku došlo v lednu 2022. Pacientem byl sedmapadesátiletý David Bennet, který by bez nového srdce zemřel. Na druhou stranu byl již příliš nemocný na to, aby dostal lidské srdce.

Jeho operace vzbudila kritiku, protože Bennett byl v minulosti trestaný za to, že pobodal muže, který kvůli tomu skončil na vozíku. „Netransplantovali jsme mu lidský orgán od dárce. Nikdo nezemřel, tento muž dostal prasečí srdce,“ obhájil medicínský zákrok profesor bioetiky z Newyorské univerzity Arthur Caplan.

Zákeřný cytomegalovirus

Bennett nicméně dva měsíce po operaci zemřel v důsledku prasečího viru zvaného cytomegalovirus. Transplantační chirurg Bartley Griffith, který Bennetta v Lékařském centru Marylandské univerzity operoval, později oznámil, že testy u pacienta prokázaly přítomnost prasečího viru, který zřejmě přispěl ke smrti nemocného muže.

„Osobně mám podezření, že virus spustil v jeho těle explozi cytokinů, bouřlivou reakci imunitního systému, v jejímž důsledku se Bennettovo nové srdce naplnilo tekutinou a dostalo se do těžkého a nevratného diastolického srdečního selhání,“ vysvětlil Griffith.

V návaznosti na problémy s cytomegalovirem vyvinuli vědci citlivější testy k vyšetření dárcovských orgánů na přítomnost tohoto viru, aby v budoucnu již nedocházelo k propuknutí infekce u příjemců. V červnu a červenci roku 2022 pak proběhly další dvě transplantace geneticky modifikovaných prasečích srdcí lidským příjemcům po mozkové smrti.

Obě byla udržována na ventilační podpoře po dobu 72 hodin, během nichž nedošlo k odmítnutí dárcovského srdce imunitním systémem příjemce.

Zdroj: University of Maryland, Medical Ceter

Znovu a lépe

Ve středu 20. září 2023 transplantovali chirurgové z Lékařského centra Marylandské univerzity úspěšně upravené prasečí srdce osmapadesátiletému Lawrenci Faucettovi. Pacientovi, který byl v konečném stádiu srdečního onemocnění, bez operace hrozila jistá smrt.

Nebyl však vhodným příjemcem lidského srdce kvůli cévnímu onemocnění a komplikacím s vnitřním krvácením. Po operaci Faucette sám dýchá a jeho nové srdce funguje bez mechanické podpory.

Operoval ho stejný kardiochirurg jako Davida Bennetta, Bartley Griffith, který k tomu uvedl: „Doufáme, že se brzy dostane domů, aby si mohl užívat více času se svou ženou a zbytkem své milující rodiny.“ U xenotransplantací je velkým rizikem možnost odmítnutí zvířecího orgánu tělem příjemce.

Srdce, které Faucette dostal, pochází z prasete s deseti genetickými modifikacemi, které snižují pravděpodobnost odmítnutí. Lékaři mu také podávají nový speciální lék, který blokuje bílkovinu podílející se na aktivaci imunitních reakcí. Věří, že nové srdce tak bude Faucettovi sloužil ještě hodně dlouho.

Štítky:
Související články
Mužům, kteří s partnerkou podstupují umělé oplodnění, bývá doporučováno zdržet se ejakulace 2 až 7 dní před odběrem spermií. Nejnovější výzkum však ukazuje, že díky tomu poskytnuté vzorky sice budou obsahovat více spermií, ovšem ne těch nejkvalitnějších, a proto mužům doporučuje častější ejakulaci. Odborníci z Oxforské univerzity provedli metaanalýzu, která kombinovala 115 studií na lidech […]
Medicína 28.3.2026
Po desetiletí se dědičnost zjednodušovala na představu, že vše podstatné je ukryto v sekvenci DNA. Nové výzkumy však ukazují, že spermie nepřenášejí pouze genetický kód, ale i další molekulární instrukce, které mohou významně ovlivnit vývoj potomků. Do hry totiž vstupují malé a nenápadné RNA molekuly a epigenetické značky citlivé na prostředí, stres či výživu. Dědičnost […]
Všichni víme, že bychom měli spát 8 hodin denně, pravidelně cvičit a zdravě jíst. Jenže ne vždy se to daří a když už to chce člověk změnit, připadá mu to jako příliš velké sousto. Nejnovější studie provedená odborníky z Austrálie, Chile a Brazílie přináší dobrou zprávu. Pozitivní vliv na naše kardiovaskulární zdraví mají i malé […]
Australan Paul Conyngham využil umělou inteligenci v medicíně, aby na základě jejího doporučení nechal vyvinou personalizovanou mRNA vakcínu pro svoji osmiletou fenku jménem Rosie. Té byla diagnostikována rakovina žírných buněk a zbývaly jí měsíce života poté, co se jí na pravé zadní noze vytvořily agresivní nádory, na které nezabírala standardní léčba ani chemoterapie… Pauly Conyngham […]
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT), kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn. Studie s názvem Global remapping of […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz