Domů     Medicína
Druhé prasečí srdce transplantované člověku
Zdroj: University of Maryland, Medical Center

Transplantace jsou nadějí pro pacienty, jejichž vlastní orgán již nefunguje, jak by měl, a selhává. Dárcovských orgánů je však nedostatek, proto pro jejich přidělení musejí být splněny náročné podmínky.

Nadějí pro pacienty, kteří je nesplňují, jsou stále ještě experimentální xenotransplantace, tedy voperování zvířecího orgánu..

K první transplantací srdce z prasete člověku došlo v lednu 2022. Pacientem byl sedmapadesátiletý David Bennet, který by bez nového srdce zemřel. Na druhou stranu byl již příliš nemocný na to, aby dostal lidské srdce.

Jeho operace vzbudila kritiku, protože Bennett byl v minulosti trestaný za to, že pobodal muže, který kvůli tomu skončil na vozíku. „Netransplantovali jsme mu lidský orgán od dárce. Nikdo nezemřel, tento muž dostal prasečí srdce,“ obhájil medicínský zákrok profesor bioetiky z Newyorské univerzity Arthur Caplan.

Zákeřný cytomegalovirus

Bennett nicméně dva měsíce po operaci zemřel v důsledku prasečího viru zvaného cytomegalovirus. Transplantační chirurg Bartley Griffith, který Bennetta v Lékařském centru Marylandské univerzity operoval, později oznámil, že testy u pacienta prokázaly přítomnost prasečího viru, který zřejmě přispěl ke smrti nemocného muže.

„Osobně mám podezření, že virus spustil v jeho těle explozi cytokinů, bouřlivou reakci imunitního systému, v jejímž důsledku se Bennettovo nové srdce naplnilo tekutinou a dostalo se do těžkého a nevratného diastolického srdečního selhání,“ vysvětlil Griffith.

V návaznosti na problémy s cytomegalovirem vyvinuli vědci citlivější testy k vyšetření dárcovských orgánů na přítomnost tohoto viru, aby v budoucnu již nedocházelo k propuknutí infekce u příjemců. V červnu a červenci roku 2022 pak proběhly další dvě transplantace geneticky modifikovaných prasečích srdcí lidským příjemcům po mozkové smrti.

Obě byla udržována na ventilační podpoře po dobu 72 hodin, během nichž nedošlo k odmítnutí dárcovského srdce imunitním systémem příjemce.

Zdroj: University of Maryland, Medical Ceter

Znovu a lépe

Ve středu 20. září 2023 transplantovali chirurgové z Lékařského centra Marylandské univerzity úspěšně upravené prasečí srdce osmapadesátiletému Lawrenci Faucettovi. Pacientovi, který byl v konečném stádiu srdečního onemocnění, bez operace hrozila jistá smrt.

Nebyl však vhodným příjemcem lidského srdce kvůli cévnímu onemocnění a komplikacím s vnitřním krvácením. Po operaci Faucette sám dýchá a jeho nové srdce funguje bez mechanické podpory.

Operoval ho stejný kardiochirurg jako Davida Bennetta, Bartley Griffith, který k tomu uvedl: „Doufáme, že se brzy dostane domů, aby si mohl užívat více času se svou ženou a zbytkem své milující rodiny.“ U xenotransplantací je velkým rizikem možnost odmítnutí zvířecího orgánu tělem příjemce.

Srdce, které Faucette dostal, pochází z prasete s deseti genetickými modifikacemi, které snižují pravděpodobnost odmítnutí. Lékaři mu také podávají nový speciální lék, který blokuje bílkovinu podílející se na aktivaci imunitních reakcí. Věří, že nové srdce tak bude Faucettovi sloužil ještě hodně dlouho.

Štítky:
Související články
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
Medicína 18.8.2025
Účinný boj proti zhoubným nádorům! To je téma, kterým se zabývají mnohé vědecké týmy po celém světě. Mezi nimi také mezinárodní tým v čele s experty z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Ten přišel s inovátorskou metodou, jak dostat toxického „ničitele“ rakovinných buněk jen tam, kam je určen Celé to funguje na principu […]
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz