Domů     Objevy
V Praze byl zahájen provoz 10. jaderného reaktoru v Česku
Jan Zelenka 7.6.2023

V úterý zahájila Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze provoz svého druhého školního štěpného jaderného reaktoru VR-2. Jde celkově o 10 aktuálně provozovaný jaderný reaktor na území České republiky..

Vedle dvou školních reaktorů provozuje dva výzkumné reaktory Centrum výzkumu v Řeži a šest jaderných reaktorů provozuje ve dvou jaderných elektrárnách ČEZ. Fakulta spouští VR-2 právě rok po oznámení o získání povolení k výstavbě od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

Nový reaktor je ve stejné reaktorové hale, kde univerzita od roku 1990 provozuje reaktor VR-1.

„Dalo by se říci, že ve světě nadchází jaderná renesance – čím dál více lidí si uvědomuje, že bez jaderné energetiky nemůže mít lidstvo dostatečné množství čisté energie. Nicméně znamená to také, že potřebujeme odborníky.

A právě pro jejich výchovu bude nový reaktor VR-2 především sloužit,“ říká doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze.

doc. Vojtěch Petráček, rektor ČVUT v Praze. Foto: ČVUT

ČVUT se tak stává jedinou univerzitou na světě, která provozuje dva štěpné reaktory a současně také fúzní reaktor – tokamak Golem.

Devět let příprav

„Nový štěpný reaktor VR-2 nám pomůže lépe rozvrhnout výuku i vědeckou činnost, protože s reaktorem VR-1 jsme naráželi na kapacitní limity. Slouží totiž nejen studentům naší fakulty, potažmo ČVUT, ale také studentům dalších univerzit, zahraničním studentům a samozřejmě také lidem z praxe, kteří k nám chodí na různá školení,“ vysvětluje doc. Václav Čuba, děkan FJFI. Reaktor VR-1 byl ve spolupráci s IAEA vybaven systémem Internet Reactor Laboratory, takže je možné provádět výuku či školení online.

Tuto možnost pravidelně využívají studenti například z USA, Velké Británie, Tuniska a dalších zemí.

„Spuštění reaktoru VR-2 završí proces, který jsme nastartovali v roce 2014. Samotná výstavba byla velmi rychlá a zabrala jen zhruba rok. Jde totiž o poměrně malé zařízení, a to i v porovnání s reaktorem VR-1. Pořád je to ale jaderné zařízení, jehož příprava, výstavba i provoz podléhají řadě různých předpisů, jejichž nároky musíme splnit,“ doplňuje Jan Rataj, vedoucí Katedry jaderných reaktorů FJFI.

Rektor Petráček, vedoucí katedry Rataj a děkan FJFI Čuba (zleva). Foto: ČVUT

Harmonogram přípravy reaktoru VR-2 na FJFI

2014    zahájení projektu

2018    transport paliva

2020    rozhodnutí o umístění

2022    rozhodnutí o výstavbě a výstavba

6. 6. 2023 zahájení fyzikálního spouštění

Podkritický reaktor se neobejde bez zdroje neutronů

Reaktor VR-2 je takzvaným podkritickým reaktorem a bez externího zdroje neutronů proto nedokáže udržet štěpnou řetězovou reakci. Když se externí zdroj neutronů vypne, štěpení se zastaví. Provoz reaktoru je tak jednodušší, bezpečnější, a i díky tomu může být jeho konstrukce výrazně jednodušší.

Palivo pro nový reaktor získala fakulta už v roce 2018. Darovala ho finská Aalto University. Výstavbu usnadnila i skutečnost, že je reaktor umístěn v reaktorové hale, která splňuje požadavky na provoz tohoto zařízení kvůli umístění reaktoru VR-1. Nabízí přitom dostatek prostoru, aby se do ní bez potíží vešel i druhý reaktor.

Kromě výuky bude i nový reaktor stejně jako VR-1 sloužit také vědě a budou se na něm realizovat některé výzkumné projekty.

Další informace o školních reaktorech FJFI, studijních programech i vědeckých aktivitách najdete na webu KJR.

Historie jaderného výzkumu v Česku (v kontextu hlavních událostí ve světě)

1942    první jaderný reaktor v americkém Chicagu

1945    první reaktory v Kanadě a Sovětském svazu

1954    první jaderná elektrárna v Sovětském svazu (Obninsk)

1955    mezivládní dohoda o jaderném výzkumu mezi Československem a bývalým Sovětským svazem

založení Ústavu jaderné fyziky

zahájení výuky Fakulty technické a jaderné fyziky Univerzity Karlovy (dnes Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT v Praze)

1957    založení Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA)

zahájení provozu prvního jaderného reaktoru v Československu: LVR-15 v Řeži

1972    zahájení provozu druhého reaktoru v Řeži – LR-0

1972    zahájení výstavby slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice V1 s dvěma reaktory typu VVER-440

1985    uvedení prvního bloku JE Dukovany do provozu (další tři bloky byly uvedeny do provozu v letech 1986-7)

1990    zahájení provozu školního štěpného reaktoru VR-1 Vrabec na FJFI

2000    uvedení prvního bloku JE Temelín do provozu (druhý blok byl uveden do provozu v roce 2002)

2022    zahájení výstavby druhého školního jaderného reaktoru VR-2 na FJFI

2023    zahájení provozu 10. štěpného jaderného reaktoru v Česku

Související články
Objevy Technika 4.6.2026
Hluk tradičně vnímáme jako nežádoucí jev, který je nutné potlačit. Moderní fyzikální přístupy však naznačují, že tlakové vlny nemusíme jen tlumit, ale můžeme jejich energii aktivně řídit. Otevírá se tak nová cesta, jak s hlukem pracovat efektivněji a s menšími ztrátami.     Hluk a vibrace patří mezi největší technické problémy současnosti. Vznikají v motorech, […]
Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty […]
Historie Objevy 30.4.2026
Kdy a jak začala planeta Země fungovat, tak jak ji známe dnes? Tým geologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby přichází s novým objevem, který přispívá do debaty o počátcích pohybů kontinentů. Ve studii publikované v mezinárodním časopise Precambrian Research vědci prokázali, že […]
Objevy Příroda 9.4.2026
Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, […]
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT), kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn. Studie s názvem Global remapping of […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz