Domů     Historie
Pátrání po odlišnosti Einsteinova mozku
Zdroj: Pixabay

Geniální fyzik chtěl být po své smrti zpopelněn, ovšem patolog Thomas Stoltz Harvey měl jiné plány. Při pitvě z Einsteinova těla tajně ukradl mozek. Chtěl ho využít ke zkoumání důvodu fyzikovy geniality. Moc úspěšný v tom ale nebyl..

Albert Einstein (1879–1955) je považován za největšího vědce 20. století a spolu s Isaacem Newtonem (1643–1727) za nejvýznamnějšího fyzika vůbec. Mezi jeho hlavní přínosy patří vedle teorie relativity myšlenka kvantování elektromagnetického pole či vysvětleni fotoelektrického jevu.

V roce 1921 získal Nobelovu cenu za fyziku. Ohledně toho, co se má stát s jeho tělem po smrti, měl však vědec jasno. Chtěl, aby jeho tělo bylo zpopelněno a poté rozprášeno na neveřejném místě.

Odmítal představu, že by lidé chodili houfně na jeho hrob a uctívali jej. Patolog Thomas Stoltz Harvey to ovšem viděl jinak. Když se mu roku 1955 na pitevním stole objevilo tělo Alberta Einsteina, spatřil v tom příležitost, jak se proslavit.

Poté, co jako příčinu fyzikovy smrti určil prasklou břišní aortu, ukradl tajně z jeho lebky mozek. Jeho rodině o tom řekl až poté, co bylo Einsteinovo tělo zpopelněno. Nakonec je přesvědčil, aby ho uvolnili pro vědecké zkoumání.

240 kousků Einsteinova mozku

Nejslavnější mozek v dějinách vážil průměrných 1230 gramů. Poté, co ho patolog vyfotografoval a nechal zachytit portrétistou, jej rozřezal na 240 kousků. Většinu Einsteinova mozku si nechával pro sebe a doufal, že odhalí příčinu fyzikovy geniality.

Čas od času poslal tenké plátky, připevněné na mikroskopická sklíčka, Einsteinova mozku různým neuropatologům k prozkoumání, ale nedočkal se od nich příliš velké publikační činnosti, naopak často jen informace, že jde o naprosto obyčejný mozek, s čímž se odmítal smířit.

Místo slávy se pro něj géniův mozek stal spíše zdrojem zklamání. Přišel o práci a život se mu obrátil naruby. Stáhl se proto do ústraní, kde ho roku 1978 vypátral novinář Steven Levy, kterému ukázal několik sklenic s kousky Einsteinova mozku.

Celkem 170 jich roku 1998 předal univerzitnímu lékařskému centru v Princetonu. Dalších 46 tenkých plátků je vystaveno v Mütterově muzeu lékařské historie ve Filadelfii, mnoho dalších kousků chybí. Roku 1999 pak byla publikována první anatomická studie Einsteinova mozku.

Zdroj: Wiki Commons by Thomas Harvey

Byl fyzikův mozek skutečně odlišný?

Vědci, které vedla Sandra Witelsonova, neurobioložka z McMaster University v Hamiltonu v Kanadě, přišli na to, že Einsteinovy parietální laloky, které se podílejí na matematickém, vizuálním a prostorovém poznávání, byly o 15 % širší než u jiných osob.

V roce 2009 provedla obdobné zkoumání géniova mozku i Dean Falková, antropoložka z Florida State University v Tallahassee, která v něm objevila řadu dříve nerozpoznaných neobvyklých rysů. Vedle zvětšených parietálních laloků i rýhy v nich, které by mohly souviset s Einsteinovou schopností zobecňovat fyzikální problémy.

Našla se však i řada skeptiků, kteří výsledky výzkumů zpochybnili, neboť prý podle nich probíhaly na principu přání otcem myšlenky. Mozek člověka je velmi plastický, v průběhu života se proměňuje v závislosti na činnostech, jimž je vystaven.

Timothy Vestynen, profesor psychologie z Carnegie Mellon University, to objasňuje: „Je takřka nemožné určit, s jakými mozkovými rysy jsme se narodili a jaké se utvořily na základě našich zkušeností.“ Není tak možné stanovit, zda se Einstein geniální již narodil, nebo se u něj genialita vyvinula až v závislosti na jeho bádání.

Hledání zdroje inteligence

Psycholog Terence Hines z Pace University v New Yorku pak uvádí, že není možné odhalit odlišnosti na fyzikově mozku pouhým jeho pozorováním, k tomu by musely být k dispozici mozky desítek lidí, kteří zemřeli přibližně ve stejném věku jako Einstein a sdíleli s ním podobné rysy, například schopnost hovořit více jazyky nebo hrát na housle. K čemuž zatím nedošlo a zřejmě již nedojde.

Doktor Elliot Krauss, hlavní patolog Princetonské nemocnice, který v roce 2007 převzal sklenice s Einsteinovým mozkem od patologa Harveyho, tvrdí, že jsou ostatky příliš poničené na to, aby se daly podrobit například rozboru DNA. Je však možné, že jejich analýzu umožní budoucí pokročilé technologie.

Do té doby se musíme spokojit s tím, že z čistě biologického hlediska nebyl Einsteinův mozek nijak výjimečný. A naopak, že mozek každého z nás je jedinečný.

Štítky:
Související články
Všichni obratlovci disponují pánví, ale jen jediný druh ji využívá pro vzpřímenou chůzi po dvou končetinách, a tím je člověk. Příběh odlišného vývoje lidské pánve a bipedalismu se začíná psát před 5 miliony lety, ovšem přesný evoluční proces, který to umožnil, zůstává záhadou… Mezinárodní tým odborníků se pokusil zmapovat klíčové strukturální změny v oblasti pánve, […]
Historie 1.9.2025
Břevnovský klášter v Praze patří k významným českým památkám. To je známá věc. Ne každý ale ví, že nejstarší český mužský klášter, založený v roce 993, má temné tajemství. Respektive má ho pozemek za klášterní sýpkou Na onom pozemku má v budoucnu vzniknout výtopna, jež bude fungovat pro rozsáhlý areál arciopatství. Ovšem před začátkem stavebních prací […]
Historie 30.8.2025
Když Charles Darwin roku 1859 vydal svůj slavný spis O původu druhů, ještě si netroufl vyslovit, že i lidé jsou výsledkem evoluce. To přišlo až o dvanáct let později v knize O původu člověka. V ní mimo jiné napsal, že právě vzpřímená chůze představuje jeden z nejvýraznějších znaků lidstva. Nová studie publikovaná v časopise Nature […]
Stonehenge, světoznámý komplex menhirů sestavených do kruhů, se nachází v hrabství Wilshire v jihozápadní Anglii. Zatímco některé kamenné bloky pochází z míst poblíž, jiné byly na místo dopravována až z Preseli Hills ve Walesu. Kravský zub nalezený vedle vstupu do komplexu by mohl být důkazem, že k jejich přepravě byl využíván právě skot. Čelistní kost […]
Historie Objevy 26.8.2025
Do Prahy dorazily jedny z nejcennějších fosilií lidských dějin – slavná „pražena“ Lucy a „pradítě“ Selam. Vůbec poprvé se objevují v Evropě. Pouze 60 dní mají návštěvníci Národního muzea šanci podívat se tváří v tvář dvěma ikonám lidské evoluce, jejichž kosti vyprávějí příběh starý přes tři miliony let. Poprvé v historii jsou originální fosilie ikonických předků […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz