Domů     Medicína
Překvapivé vlastnosti lidského těla
Zdroj: Pixabay

Naše tělo je fascinující. Vše v něm funguje, jak má. Občas nás dokonce svými funkcemi dokáže i překvapit…

Člověk měří ráno zhruba o centimetr, opravdu vysocí lidé dokonce o dva, více než večer. Může za to páteř, která vede více než třiceti procenty lidského těla. Vedle obratlů totiž obsahuje ještě tak zvané meziobratlové ploténky, které zajišťují, že je páteř ohebná.

Ploténky zároveň zadržují poměrně velké množství vody. Tu vstřebávají hlavně v době, kdy je tělo v klidu a páteř není tolik zatížená, tedy hlavně v noci během spánku. Proto jsou ráno ploténky o něco vyšší a silnější než večer a člověk je vyšší.

Během dne, kdy je páteř zatěžována, je z plotének tekutina opět vytlačována ven a člověk se „zmenšuje.“.

Sporný počet kostí

Zajímavá je situace i s kostmi v našem těle, které jsou tvrdší než beton. Ve škole se učí, že jich je celkem 206, jen taková lebka je například tvořena 26 kostmi. To ale neplatí pro všechny lidi. Rozhodně ne pro děti.

Ty se totiž rodí s až třemi sty kostmi, některé spolu ale během dalšího vývoje srostou a jejich počet se tak s věkem snižuje. Ale ani všichni dospělí nemají kostí stejný počet. Někteří jedinci se totiž rodí s párem žeber navíc, a tak jich místo 12 mají 13. U řady lidí se také zpátky objevuje drobná kůstka na zadní straně kolena zvaná fabella, která v průběhu evoluce vymizela.

Nejdelší kostí v těle je samozřejmě kost stehenní, nejmenší se nachází v uchu, jsou to ony známé: kladívko, kovadlinka a třmínek.

Nejsilnější sval v těle

Největším svalem v těle je sval hýžďový, který člověku pomáhá nejen sedět, ale hlavně držet tělo ve vzpřímené poloze, a také udržovat správné postavení pánve, ovládat kyčelní kloub a řadu dalších funkcí.

Více se však spekuluje o tom, který sval v těle je nejsilnější. Podle některých jde o jazyk, jenž nám pomáhá nejen při jídle, ale i při mluvení. Ve skutečnosti však nejde o jediný sval, je totiž tvořen jak vlastními svaly jazyka, tak i vnějšími svaly.

Tvrzení navíc ani není vědecky podložené. U některých, obzvláště upovídaných lidí, se však rozhodně jedná o sval nejposilovanější.

Vytříbené chutě dětí

Většina lidí má pocit, že v dětství byl citrón kyselejší a bonbóny sladší. A možná tomu tak skutečně bylo, ale vůbec to nesouviselo s kvalitou potravin, ale s množstvím chuťových pohárků na jazyku. Nejvíce jich mají právě děti.

Vyvíjí se už v prenatálním věku, konkrétně od 4. měsíce těhotenství, kdy plod dokáže rozlišit sladkou, slanou a hořkou chuť. Chutě se během života mění. Muži bývají mlsnější a preferují hořké a kyselé, zatímco ženy sladké.

Ve věku kolem šedesátky se ale chuťové buňky přestávají obnovovat, což vede k nižší citlivosti. Proto mají starší lidé tendenci si pokrmy více dochucovat.

Zdroj: Wiki Commons

Co se děje při kýchání?

Další fascinující dovedností lidského těla je kýchání. Podle lékařů není možné při něm udržet otevřené oči. Vzduch, který při kýchnutí člověk vydechne, letí rychlostí až 160 kilometrů za hodinu. Ve stejném okamžiku proto dojde k zastavení všech tělesných funkcí, a to včetně srdečního rytmu.

Oči se v ten moment zavřou, aby nedošlo k poškození tenkých vlásečnic v nich. Jde o velmi krátký časový úsek, ale například u řidiče automobilu může i takový moment rozhodnout o životě a smrti, měl by být proto při kýchání velmi opatrný.

Bez zakrytí úst z nich při kýchnutí vyletí směs slin, hlenu a mikroorganismů, která doletí až do vzdálenosti čtyř metrů.

Plocha střeva vydá na 2 hřiště

Neméně zajímavou součástí lidského těla je tenké střevo, které má nezastupitelnou funkci při zpracování potravy a vstřebávání živin. Trávenina jím prochází zhruba 7 až 9 hodin, v tlustém střevě pak setrvá až 30 hodin.

U dospělého člověka dosahuje tenké střevo délky 3,5 až 5 metrů, u donošeného novorozence měří asi 2,4 metru. Fascinující je však především velikost jeho povrchu. Vzhledem k mnoha výrůstkům, kterými je pokryta vnitřní strana tenkého střeva, by jeho plocha po důkladném rozložení činila asi 300 metrů čtverečních. To je zhruba velikost svou volejbalových hřišť ukrytých ve vašem břiše.

Kdo má nejvíce vlasů?

Vlasy a nehty jsou tvořené stejnou hmotou, která má ale pokaždé jiný tvar. Výhodou tedy je, že na zlepšení vzhledu obojího postačí jeden lék či doplněk stravy. Překvapivé je, že zatímco mužům denně vypadne zhruba 50 vlasů, ženám až dvojnásobek.

Na druhou stranu ženy mají silnější vlasy než muži. Počet vlasů na hlavě rovněž závisí na jejich barvě. Černovlasí a hnědovlasí lidé mají průměrně na hlavě 80 až 100 tisíc vlasů, blonďatí až o třetinu více.

Životnost vlasu je zhruba 2 až 4 roky, roste rychlostí 1 cm za měsíc. S přibývajícím věkem se však rychlost jejich růstu zpomaluje, vlasy jsou tenčí, ztrácejí barvu, lesk a třepí se.

Nejrychleji rostoucí nehet

U nehtů dochází k analogické situaci. Zatímco dětem odroste celý nehet za 6 až 8 týdnů, u dospělého to trvá až 6 měsíců. Přičemž nehty na nohou vyžadují na stejný růst dva až třikrát delší dobu než nehty na rukou.

Nejrychleji roste nehet na prostředníčku, poté na ukazováku a na prsteníku. Nejpomaleji roste na malíku, jen o něco málo rychleji na palci. Pravákům rostou nehty rychleji na pravé ruce, levákům na levé, souvisí to s větším opotřebením nehtů na dominantní ruce, které povzbuzuje jejich růst. Mužům rostou nehty rychleji než ženám, nejrychleji ovšem rostou těhotným ženám.

Štítky:
Související články
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
Medicína 18.8.2025
Účinný boj proti zhoubným nádorům! To je téma, kterým se zabývají mnohé vědecké týmy po celém světě. Mezi nimi také mezinárodní tým v čele s experty z výzkumného centra CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Ten přišel s inovátorskou metodou, jak dostat toxického „ničitele“ rakovinných buněk jen tam, kam je určen Celé to funguje na principu […]
Historie Medicína 16.8.2025
Lidský organismus je nesmírně komplikovaný systém, nejsložitější ve známém vesmíru. Neskládá se jen z těla, jeho neodmyslitelnou součástí je duše, mysl a psychika. I ta, stejně jako samotné tělo, může onemocnět… Zatímco se zlomeninou ruky každý rychle odkvačí k lékaři, nemoci duše stále mnohdy bývají ve společnosti vnímány jako něco neslušného, ba až stigmatizujícího. Naštěstí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz