Domů     Vesmír
Saturnovy prstence jsou zřejmě pozůstatkem rozdrceného měsíce
Martin Janda 17.9.2022

Druhou největší planetu Sluneční soustavy si snad ani nelze představit bez jeho ozdoby v podobě prstenců. Tento šperk je přitom jen dočasný. Vznikl teprve před 160 miliony lety a za nějakých 100 000 000 let zase kvůli srážkám s mikrometeority zcela zmizí..

Od roku 2004 do roku 2017 dělala Saturnu společnost sonda NASA Cassini. Ta o žluté planetě, která se ovšem zblízka jeví jako modrá, přinesla řadu cenných poznatků. A byť Cassini je už v křemíkovém nebi, v roce 2017 zanikla po průletu prstenci řízeným pádem v Saturnově atmosféře, nasbírala tolik dat, že je vědci zpracovávají ještě dnes.

Tato data nyní odpovídají na otázku, kde se Saturnovy prstence vlastně vzaly. Vše napovídá tomu, že před 160 miliony lety Saturnovy slapové síly rozdrtily jeden z měsíců, který se k planetě přiblížil příliš blízko.

Vzniklé úlomky pak vytvořily charakteristický Saturnův klenot. Hypotetický ztracený měsíc dostal jméno Chrysalis.

Vědecký tým, který otázku zkoumal, si původně kladl za cíl vysvětlit, proč je Saturn nakloněn ke své ose přibližně o 27 stupňů. Teoretické modely naznačovaly, že tento sklon je pravděpodobně způsoben tím, že Saturn je uvězněn v gravitační rezonanci s Neptunem.

Jakmile mise Cassini získala řadu dosud neznámých informací, od vnitřního složení Saturnu až po dynamiku 83 měsíců planety, původní vysvětlení se rozpadlo. Nové detaily naznačovaly, že se Saturn v určitém okamžiku v minulosti dostal mimo dosah Neptunu.

To vedlo vědce k hledání jiných událostí, které náklon mohly způsobit. Scénář ztraceného měsíce poskytl nečekaně přesnou shodu s údaji.

„Zjistili jsme, že musíme navrhnout další satelit a pak se ho zase zbavit,“ řekl šéf týmu planetární odborník Jack Wisdom, který působí na Massachusettském technologickém institutu (MIT).

Wisdom a jeho kolegové provedli simulace, aby určili vlastnosti hypotetického měsíce. Ty naznačily, že před 100 až 200 miliony lety se Chrysalis dostal do chaotické orbitální zóny a zažil řadu blízkých setkání se Saturnovými měsíci Iapetus a Titan.

Nakonec se příliš přiblížil k Saturnu a toto dramatické setkání roztrhalo měsíc na kusy. Památkou na tuto událost jsou prstence.

Ztráta měsíce Chrysalis by vysvětlila dnešní sklon Saturnu a jeho prstenců. Odpovídalo by to také měřením chemických vlastností prstenců, které je datují do stáří asi 100 milionů let, ale které někteří odborníci odmítali, protože nebylo jasné, jak by se prstence mohly zhmotnit tak pozdě v historii planety. „Myslím, že jsme poskytli docela přesvědčivý argument,“ řekl Wisdom.

Simulace napovídají, že podobný osud jako hypotetický Chrysalis čekají i další měsíce ve Sluneční soustavě. V budoucnosti bude takto rozdrcen Marsův Phobos a Neptunův Triton. Dá se očekávat, že i v těchto případech budou výsledkem řádění slapových sil prstence kolem planet.

Související články
Vesmír 17.5.2025
Byl to záblesk zeleného světla, který nad rudými horami Marsu rozzářil nebe a s ním i oči vědců. Poprvé v historii se totiž podařilo spatřit viditelnou polární záři na rudé planetě. Nečekaný výsledek dlouhodobého snažení vědeckého týmu, vedeného fyzičkou Elise Wright Knutsenovou z Univerzity v Oslu, potvrdil, že Mars má se Zemí více společného, než […]
Vesmír 11.5.2025
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magnetická pole. Uran a Neptun jsou sice našimi vzdálenějšími planetárními sousedy, přesto o nich víme stále jen docela málo. Za celou dobu kosmického výzkumu […]
S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání. Odhalily, že na Měsíci zřejmě k aktivnímu vulkanismu docházelo ještě poměrně nedávno… Čínský lunární program zahrnuje celou řadu jednotlivých […]
Technika Vesmír 8.5.2025
Sovětská sonda Kosmos 482, která byla vypuštěna 31. března 1972 v rámci programu Venera s cílem prozkoumat planetu Venuši, se po více než 50 letech na oběžné dráze chystá na nekontrolovaný návrat do zemské atmosféry. Očekává se, že k tomu dojde mezi 9. a 11. květnem 2025. Kosmos 482 nebyla obyčejná sonda. Její sestupový modul […]
Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné. To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let. Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz