V létě uplynulo 200 let od narození Gregora Johanna Mendela a řada vědeckých a výzkumných institucí si připomíná jeho genialitu a odkaz. I díky jeho pokusům se šlechtěním dnes máme lepší slepice a odolnější obilí….

Když před 160 lety sepisoval opat brněnských augustiniánů G. J. Mendel stať o křížení hybridů hrášku, pravděpodobně netušil, jak zásadní poznání a zemědělský užitek lidstvu přináší. Už první zemědělci na svých polích zlepšovali užitné vlastnosti rostlin výběrem těch s většími zrny či s delším klasem, ale teprve po objevení Mendelových zákonů se ke šlechtění začalo přistupovat jako k vědecké disciplíně.

Za dnešní potravinovou dostupností, adaptací zemědělství na klimatické změny či odolností plodin vůči některým chorobám a škůdcům stojí bouřlivý rozvoj genetiky v průběhu 20. a 21. století.

Obilí tehdy a dnes

Dříve by nebyl v obilném poli člověk vysoký 160 centimetrů vidět, protože stébla byla mnohem delší než dnes. Obilí muselo rychle přerůst plevel, aby se dříve dostalo ke slunci, dlouhá sláma se využívala k podestýlce.

Od nástupu intenzivního hospodaření se plevel začal kontrolovat chemicky, dlouhá, po větru či dešti polehávající stébla se hůře sklízela kombajnem a už nebyla žádoucí.

V kolekcích Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství představují obilniny s téměř 24 tisíci položkami nejvyšší podíl genetických zdrojů rostlin. Je v nich zahrnuto 253 druhů náležejících k 54 rodům.

Na našich polích pravděpodobně uvidíte stále častěji čirok zrnový a bér vlašský, které původně pocházejí z Afriky a Asie. Protože výborně zvládají horko i sucho, jsou považovány za plodiny budoucnosti.

Jejich odrůdy vhodné pro pěstování v našich podmínkách totiž úspěšně vyšlechtil Výzkumný ústav rostlinné výroby.

Kolik sníte (českých) jablek?

Za svůj současný vzhled i vlastnosti vděčí šlechtění také nejběžnější ovoce i zelenina. Průměrný Čech sní okolo 20 kilogramů jablek ročně a preferuje navinule sladké, chruplavé plody. Těmto chutím se přizpůsobuje i šlechtění jabloní.

Kromě chuťových preferencí strávníků musejí vědci zohledňovat i další aspekty – třeba aby jabloň zvládla jarní mrazíky či jablka netrpěla strupovitostí. Ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousech se starají o rozsáhlé genové sady jádrového i peckového ovoce, a díky jejich šlechtění třešní jsme dokonce světoznámí!

České třešně se pěstují po celé planetě, oblíbená je zejména odrůda Kordia, ale známá je i Tamara svými extra velkými plody – běžně přes 30 mm v průměru.

A například v posledních letech oblíbené Keřkovské rohlíčky, brambory na vánoční salát, v pěstitelské praxi před 40 lety zanikly a dnes je máme na stole jen díky Výzkumnému ústavu bramborářskému.

V čem jsme nejlepší?

Šlechtění pomáhá také životnímu prostředí. Máme největší světový podíl vinic s tzv. PIWI odrůdami révy vinné, které jsou vyšlechtěné jako přirozeně odolné vůči houbovým chorobám, a není je třeba ošetřovat pesticidy.

V roce 2020 bylo PIWI odrůdami v Česku osázeno přes 4 % plochy vinic. Ochutnávku vín z těchto zajímavých odrůd pořádá na konci srpna na své pokusné vinici v Oblekovicích Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Šumavanka a „češka“

Plemenitba u zvířat je stejně jako u rostlin cílená zejména na výnos. U nosných plemen kura domácího čili slepice se šlechtěním dosáhlo nejen víceméně každodenní snůšky vajec místo jednoho vejce za čtyři až pět dní, ale také nižší intenzity kvokání.

Kur se zároveň šlechtí také na odolnost vůči ptačím virům a dalším nemocem. České plemeno šumavanka, vyšlechtěné v 50. letech 20. století, patří mezi slepice snášející tvrdší klimatické podmínky, jak už napovídá jeho název.

A až do 13. století sahá historie české zlaté kropenky, lidově zvané češka, druhého našeho národního plemene, které bylo ze vzorků původních selských slepic z Vysočiny vyšlechtěno na začátku 20. století.