Domů     Příroda
Odkaz Mendela: Slepice více snáší a méně kvokají, obilí je nižší a ovoce sladší
Jan Zelenka 9.9.2022

V létě uplynulo 200 let od narození Gregora Johanna Mendela a řada vědeckých a výzkumných institucí si připomíná jeho genialitu a odkaz. I díky jeho pokusům se šlechtěním dnes máme lepší slepice a odolnější obilí….

foto: archiv

Když před 160 lety sepisoval opat brněnských augustiniánů G. J. Mendel stať o křížení hybridů hrášku, pravděpodobně netušil, jak zásadní poznání a zemědělský užitek lidstvu přináší. Už první zemědělci na svých polích zlepšovali užitné vlastnosti rostlin výběrem těch s většími zrny či s delším klasem, ale teprve po objevení Mendelových zákonů se ke šlechtění začalo přistupovat jako k vědecké disciplíně.

Za dnešní potravinovou dostupností, adaptací zemědělství na klimatické změny či odolností plodin vůči některým chorobám a škůdcům stojí bouřlivý rozvoj genetiky v průběhu 20. a 21. století.

Obilí tehdy a dnes

Dříve by nebyl v obilném poli člověk vysoký 160 centimetrů vidět, protože stébla byla mnohem delší než dnes. Obilí muselo rychle přerůst plevel, aby se dříve dostalo ke slunci, dlouhá sláma se využívala k podestýlce.

Od nástupu intenzivního hospodaření se plevel začal kontrolovat chemicky, dlouhá, po větru či dešti polehávající stébla se hůře sklízela kombajnem a už nebyla žádoucí.

V kolekcích Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství představují obilniny s téměř 24 tisíci položkami nejvyšší podíl genetických zdrojů rostlin. Je v nich zahrnuto 253 druhů náležejících k 54 rodům.

Na našich polích pravděpodobně uvidíte stále častěji čirok zrnový a bér vlašský, které původně pocházejí z Afriky a Asie. Protože výborně zvládají horko i sucho, jsou považovány za plodiny budoucnosti.

Jejich odrůdy vhodné pro pěstování v našich podmínkách totiž úspěšně vyšlechtil Výzkumný ústav rostlinné výroby.

foto: Shutterstock

Kolik sníte (českých) jablek?

Za svůj současný vzhled i vlastnosti vděčí šlechtění také nejběžnější ovoce i zelenina. Průměrný Čech sní okolo 20 kilogramů jablek ročně a preferuje navinule sladké, chruplavé plody. Těmto chutím se přizpůsobuje i šlechtění jabloní.

Kromě chuťových preferencí strávníků musejí vědci zohledňovat i další aspekty – třeba aby jabloň zvládla jarní mrazíky či jablka netrpěla strupovitostí. Ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářském v Holovousech se starají o rozsáhlé genové sady jádrového i peckového ovoce, a díky jejich šlechtění třešní jsme dokonce světoznámí!

České třešně se pěstují po celé planetě, oblíbená je zejména odrůda Kordia, ale známá je i Tamara svými extra velkými plody – běžně přes 30 mm v průměru.

A například v posledních letech oblíbené Keřkovské rohlíčky, brambory na vánoční salát, v pěstitelské praxi před 40 lety zanikly a dnes je máme na stole jen díky Výzkumnému ústavu bramborářskému.

foto: Shutterstock

V čem jsme nejlepší?

Šlechtění pomáhá také životnímu prostředí. Máme největší světový podíl vinic s tzv. PIWI odrůdami révy vinné, které jsou vyšlechtěné jako přirozeně odolné vůči houbovým chorobám, a není je třeba ošetřovat pesticidy.

V roce 2020 bylo PIWI odrůdami v Česku osázeno přes 4 % plochy vinic. Ochutnávku vín z těchto zajímavých odrůd pořádá na konci srpna na své pokusné vinici v Oblekovicích Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Šumavanka a „češka“

Plemenitba u zvířat je stejně jako u rostlin cílená zejména na výnos. U nosných plemen kura domácího čili slepice se šlechtěním dosáhlo nejen víceméně každodenní snůšky vajec místo jednoho vejce za čtyři až pět dní, ale také nižší intenzity kvokání.

Kur se zároveň šlechtí také na odolnost vůči ptačím virům a dalším nemocem. České plemeno šumavanka, vyšlechtěné v 50. letech 20. století, patří mezi slepice snášející tvrdší klimatické podmínky, jak už napovídá jeho název.

A až do 13. století sahá historie české zlaté kropenky, lidově zvané češka, druhého našeho národního plemene, které bylo ze vzorků původních selských slepic z Vysočiny vyšlechtěno na začátku 20. století.

foto: wikipedia.org

Související články
Příroda Zajímavosti 31.12.2024
NASA plánuje vyslat v nepříliš vzdálené budoucnosti lidi na Mars. Mimo jiné tak musí vyřešit, jak lidské tělo zvládne 21 měsíců trvající cestu. Nový výzkum, za kterým stojí Gerald Kerth z německé Universität Greifswald, naznačuje, že by během ní mohli astronauti hibernovat. Něco takového zatím není možné, ale do budoucna by mohlo, když se inspirujeme […]
Medicína Příroda 29.12.2024
Byť mnozí už od odpalování silvestrovských ohňostrojů upouštějí, stále se na přelomu roku řada měst akusticky promění v místo v přední frontové linii. Látky, které přitom po ohňostrojích v ovzduší zůstávají, dávají lidskému zdraví pěkně zabrat. Obloha rozzářená všemi možnými barvami, to vše doprovázené ohlušujícími výbuchy, to je běžný obrázek novoroční noci v našich končinách. […]
Příroda 23.12.2024
V letech 2014 až 2016 postihla severovýchodní část Tichého oceánu mořská vlna veder, známá pod přezdívkou „Blob“. Tento jev, způsobený nezvykle teplou vodou, měl devastující dopad na tamní ekosystémy, zejména na populace mořských ptáků. Během tohoto období vědci odhadují, že přibližně 1 milion alkounů úzkozobých (Uria aalge) zahynulo – což představuje jednu z největších katastrof […]
Příroda Zajímavosti 21.12.2024
Osmatřicetidenní vědecká expedice, která vyrazila do odlehlých částí Peru hledat neznámé živočisné druhy, přinesla své výsledky. Badatelé během ní objevili celkem 27 nových druhů, včetně čtyř savců, osmi ryb, tří obojživelníků a deseti motýlů. Oblast Alto Mayo se nachází v severním Peru mezi Andami a Amazonií. Terén je zde hornatý, plný močálů a džunglí. Zároveň […]
Počátky naší civilizace si hrdě spojujeme s vynálezem zemědělství. Jídlo už nebylo třeba namáhavě hledat, začali jsme si ho pěstovat. Pokud si myslíte, že tím jsme se odlišili od zvířat, pak se mýlíte. Někteří živočichové nás předběhli, dokonce o miliony let. Například termiti. Pokud se dostanete do Zambie v období po deštích, průvodci vás nejspíš zavezou do […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz