Domů     Technika
Internet v kanalizaci – první krůčky k ekonomice

komerční sdělení

Přibližně před rokem vyšel článek o naší novince – projektu „WC net“ – vedení optického kabelu kanalizací.

Přečíst si ho můžete zde: www.21stoleti.cz/2021/08/16/internet-pres-kanalizaci.

Naše „děťátko“ zestárlo o další rok a začíná pokukovat po okolním světě. Stejně jako první batolecí krůčky jsou velmi nejisté, i náš projekt se letos v únoru velmi „neohrabaně“ posunul a to tím, že jsme technologií „vedení optického kabelu v kanalizaci“ připojili prvního komerčního zákazníka.

Nešlo nám o ekonomiku (odhad návratnosti byl v řádů desítek tisíc let), ale hlavně o ujištění se, že jdeme technologicky správnou cestou. Prostě že to jde :).

Finální pohled těsně po dokončení instalace. Šachta je ještě téměř jako nová, neboť si technici před započetím instalačních prací čistí naředěným Savem.

Během léta jsme připojili další zákazníky a získali jsme první zkušenosti s ostrým „provozem“ v reálné kanalizaci. Začneme asi tím nejdůležitějším – nejstarší prvky technologie jsou v kanalizaci již přes rok a nedělají „kanalizačnímu provozu“ žádný problém.

Můžeme konstatovat, že technologie jako taková funguje. Problematičtější je kooperace s vlastníky pozemků. Někteří vlastníci nevědí, že kanalizační šachtici na hranici pozemku mají, někteří ví, že šachtici někde mají, ale neví přesně kde.

Získanými zkušenostmi jsme dospěli k názoru, že základem všeho je správný průzkum prostředí, proto jsme si koupili inspekčního robota se satelitní kamerou. „Satelitní“ neznamená ovládán satelitem nad námi, jak se mnozí domnívají, ale název je odvozen od vypuštění satelitu (kamery) do přípojky v místě odbočky (tělo robota zůstává v hlavním řadu).

Pokud potřebujeme fyzicky najít pozici kamery (zasypanou šachtici), použijeme vyhledávač (hovorově „pípák“). Náš „pípák“ ovšem nepípá, zobrazuje šipku ukazující směr, kam máte jít. Jakmile dojdete nad robota, zobrazí se obdélníček ukazující směr kamery.

Takto umíme nalézt pozici zasypané přípojky v řádu jednotek minut. Většinou když místo najdeme, slyšíme od vlastníků něco ve smyslu „jo, vlastně jo, tam něco bylo, ale hyzdilo to zahradu, tak jsme to zasypali…“.

Satelitní kamera a tělo robota, které se montuje na kamerový vozík

Velkým přínosem naší technologie je i její „CO2“ stopa. Odpadají veškeré práce spojené s užitím strojů se spalovacím motorem jako je kopání, zához, asfaltování. Relativně žádný odpad se nikam nevyváží, není potřeba služeb geodeta, ani dalších jiných režií spojených s tradičním způsobem výstavby optické sítě. My ráno přijedeme a odpoledne odjíždíme od hotového úseku.

První fáze vyhledávání přípojky pod zemí – nejprve se ukáže šipka ukazující směr, kam je třeba jít

Aby celý projekt měl i ekonomiku, udělali jsme další krůčky v úpravách robotů. Navázali jsme spolupráci s ryze českým výrobcem inspekčních kamer – firmou Zikmund electronics. Základem bezproblémového pohybu robota v řadu je, aby byla jeho kola synchronizována s navijákem kabelu.

Pan Zikmund nám nabídl více než 30leté zkušenost v této oblasti. Vyrábí pro nás speciálně upravený naviják a pohonnou jednotku, jak často říkám, „mašinku a naviják“. My si za „mašinku“ připojíme své „vagonky“ – roboty.

Nemusíme se věnovat vývoji vymyšleného, osvědčeného a funkčního řešení, soustředíme se pouze na naše „vagonky“. Např. zapojením vagonků určených pro instalaci spon za „mašinku“ vytvoříme vláček, kterým nainstalujeme spony.

Zapojením vagonků určených pro zacvaknutí chráničky sestavíme vláček, kterým zacvakneme chráničku do spon.

Termín dodání navijáku a pohonné jednotky je na přelomu srpna/září. Prozatím instalujeme s prototypy. Přesto jsme již dosáhli pokroku a zkrátili jsme dobu instalace jednoho úseku řadu z původních mnoha dnů na jeden den.

Dopoledne nainstalujeme spony a odpoledne zacvakneme chráničku. Jde o obrovský pokrok, protože právě ekonomika je motor všeho. Nejdražší jsou přípravné práce (dočasné zacpání a vyčištění kanalizace), které „ukrojí“ průměrně 2 hodiny.

Když si přičtete hodinu na dopravu do místa instalace, počáteční rozbalení a závěrečné sbalení našeho „nádobíčka“ a dopravu zpět, zbývá vám pro reálný výkon přibližně 5 hodin. Proto se každá ušetřená minuta počítá a zvládnout vše za den je cesta k efektivitě.

Druhá fáze vyhledávání – jsme přímo nad robotem, cca 2,8m hluboko

Po ukončení práce v řádu se provádějí práce v přípojkách. Do každé přípojky se instalují v metrových rozestupech spony. Původní robot instaloval jednu sponu řádově hodinu, což představuje nainstalování cca 4 m vedení denně.

Nový robot zvládne instalaci za několik minut, takže práce v jedné přípojce (včetně vyčištění a dalších přípravných prací) nám nyní zabere přibližně půl dne. Následují přípravné práce s chráničkou a nakonec její zacvaknutí do držáků. I zde původně několikadenní práce zvládáme během půl dne.

Na závěr se instaluje držák rezervy optického kabelu a držák optické spojky, kde se „vyvaří“ (spojí) optické kabely. Kabelová rezerva musí být dostatečně dlouhá, aby bylo možné si svařování vláken přenést do dodávky nad kanalizační šachtou.

Naším cílem je zvládnout nainstalovat jeden úsek (řad a přípojky) za den ve 4 lidech. Jsme si vědomi, že ještě bude potřeba roboty upravit, aby dosáhli vytyčeného cíle, ale již teď vidíme světlo na konci tunelu. Prostě víme, že jdeme správnou cestou – a to je to hlavní.

Kontrolní inspekce po přibližně roce od instalace

V následujících dnech budeme zkoušet deinstalaci chráničky a spon v ostrém provozu, abychom je dokázali nejen instalovat, ale také sundat pro případ nějakých servisních prací provozovatelem kanalizace.

Náš původní robot se kterým jsme instalovali první spony

Zda se nám to povede, ale i další informace o novinkách v telekomunikacích si můžete přijít vyslechnout na konferenci KKTS Plzeň 2022.

Zde budeme mít venkovní prezentaci, kde bude možné vyzkoušet si i odolnost spon vůči tlakovému čištění. Přivezeme průhledné potrubí, v něm nainstalované spony a vy si můžete zkusit tlakem 220 bar sponu sundat.

Při běžném tlakovém čištění je tlak vody rozdělen do 7 paprsků, my za pomoci nádstavce na vapku nasměrujeme všech 7 paprsků do jednoho. Nabízíme láhev Božkova tomu, kdo sponu sundá. :).

Autor článku: Michal Najman, zakladatel projektu WC net

Související články
Objevy Ostatní Technika 11.11.2024
Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se svým týmem úspěšně otestoval materiály pokrytí jaderného paliva, které mohou poskytnout provozovatelům ekonomický benefit, a v krajním případě i dodatečný čas pro zvládnutí jaderné havárie. Poslední rok podroboval zkouškám různé varianty palivových proutků na MIT, jedné z nejlepších technických škol na planetě. Výsledky několika běžících […]
Byl prvním sériově vyráběným hybridem, který způsobil revoluci v automobilovém průmyslu. Který z Toyoty udělal lídra v oblasti elektrifikace a vlastně i největší automobilku na světě. Dodnes je to první legenda – Prius. Už více než čtvrt století zanechává Prius automobilový otisk jako první sériově vyráběný elektrifikovaný vůz. Každá další generace přinesla lepší hybridy, lepší […]
NOVINKY Objevy Technika 7.11.2024
Google dosáhl významného pokroku ve vývoji kvantových počítačů. S procesorem Sycamore nyní dokáže překonat nejlepší superpočítače na světě při provádění složitých a specifických výpočtů. Tento procesor s 67 kvantovými bity (qubity) vykazuje novou úroveň výpočetní síly díky pokročilým operacím, které vstupují do tzv. fáze slabého šumu. Je to důležitý milník v oblasti kvantových výpočtů, protože […]
Technika Vesmír 28.10.2024
Česko se chystá na největší tuzemský festival kosmických aktivit Czech Space Week, kde nemůže chybět jedna velká společnost z malého pošumavského města. V Klatovech totiž společnost ATC Space vyrábí komponenty pro novou evropskou raketu Ariane 6. Vlajková loď Evropské kosmické agentury už 9. července uskutečnila úspěšný první start, málokdo ale ví, že se raketa neobejde […]
Technika 23.10.2024
Vyvinout silové a sdělovací kabely, které budou použitelné pro rekonstrukci nebo výstavbu nových bloků jaderných elektráren. To je hlavním cílem projektu, na kterém pracují vědci z Centra polymerních systémů (CPS) Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně společně se společností PRAKAB Pražská Kabelovna a Ústavem jaderného výzkumu ŘEŽ.   Nově vyvíjené kabely musí být odolné proti radiaci […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz