Při pohledu na majestátní hrady a zámky si leckterý fanoušek architektury položí otázku, jak se to našim předkům povedlo? Všichni tušíme, že to neměli jednoduché. Panovníci za sebou ale měli armádu dělníků, kteří jim jejich sídla vybudovali. Mnohem těžší to měli lidé v podhradí….

Středověké stavebnictví je typické několika věcmi. Stavění svépomocí, absence služeb jako půjčovna elektrocentrál a absence elektřiny obecně a využití materiálů jako dřevo a kámen.

Zpracováním dřeva to začíná

Příběhy historických staveb lidové architektury začínají v lese nebo kamenolomu. Právě zde se těžily materiály potřebné ke stavbě. Stavby lidové architektury byly především ze dřeva a při zpracování do hry nastupují ruční pily a sekery.

Po vytěžení stromů přichází další oříšek. Jak dostat dřevo na místo určení? Dnes by to za vás vyřešila půjčovna přívěsných vozíků, to ale v době před třista lety nepřicházelo v úvahu.

Do akce se tak dostávají domácí zvířata jako koně nebo krávy zapřažené do povozů a žebřiňáků.

Řemeslo mělo u našich předků vždycky zlaté dno. Dřevěné klády zpracovali tesaři a truhláři nástroji jako dlátovka, pořízem nebo širočinou – tradiční českou sekerou určenou na otesávání klád.

Estetika šla stranou

Dnes vám možná tradiční stavby lidové kultury přijdou jako esteticky hodnotné, v minulosti šla ovšem krása stranou. Vzhled historických staveb určovala především praktičnost takové stavby. Na módní výstřelky nebyl čas a tak zpravidla zůstaly na panských dvorech.

Velkou pozornost naši předkové věnovali údržbě dřeva. O životnost stavby šlo především – stavělo se pro více generací. A toho, že dřevo vydrží méně, když ho ponecháte na větru a dešti, si všimli už první lidé, kteří opustili jeskyně.

Ochranné nátěrové hmoty, dnes známé jako impregnace, se vyráběly z přírodních materiálů. Využívaly se byliny a minerály, které se mísily s vodou nebo olejem. Nutno ovšem podotknout, že vše probíhalo metodou pokus-omyl.

Radost do prvního ohně

Nejčastějším problémem, který zkazil radost nových nájemníků, byl oheň. V domech se běžně topilo na otevřeném ohni a vysušené dřevo a došková střecha se často staly obětí zatoulané jiskry.

Toho si všimla osvícená panovnice Marie Terezie, které v roce 1751 vydala Ohňový patent. Ten vesničanům ukládal, že všechny stavby musí mít do roka zděný komín. Tentýž patent také počítal s tím, že v budoucnu se i na venkově přejde na zděné stavby.

Nový patent pamatoval i na speciální události a svátky, které doprovázaly rachejtle a zapálené ohně. Ty musely být v takovém případě v dostatečné vzdálenosti od stavení, což kontrolovali tzv. vartýři.

Navštivte tradiční stavení v České republice

Lidové domy reprezentující selské baroko i vzdálenější dobu najdete v České republice ve skanzenech i veřejném prostoru. Za návštěvu určitě stojí Haná se svojí typickou středomoravskou architekturou – selskými grunty.

Prvky lidové architektury na Vysočině představí skanzen na Veselém kopci. Toto národní muzeum v přírodě kromě dobových stavení ukazuje i lidová řemesla a život na vesnici. Skanzen se nachází na hranici Pardubického kraje a Vysočiny několik kilometrů od rychtářského města Hlinsko.