Automobilová technika letí neskutečným tempem vpřed. Znát je to na bezpečnosti aut i na jejich komfortní výbavě. Vždyť kdo by před deseti, dvaceti lety tušil, že i běžná auta budou hřát pasažérům záda, půjdou ovládat hlasem nebo posádku navedou bezpečně do cíle. Přitom právě navigace se v autech objevila celkem dávno..
Nejstarší předchůdce dnešních navigací
Starší řidiči jistě pamatují, že k nepovinným ale důležitým prvkům výbavy každého auta patřil autoatlas. Různě velká a různě silná knížka s mapami pomohla z nejedné šlamastiky.
A právě takový autoatlas se vlastně stal základem první navigace do auta.
Společnost Iter Avto přišla ve třicátých letech minulého století s důmyslným zařízením. Papírový svitek, na němž byla vytištěna mapa byl založen do cívky, která se převíjela ve směru jízdy. Ovládání se obešlo bez zásahů řidiče nebo spolujezdce.
Tento první předchůdce dnešních navigací byl totiž spojen s tachometrem, a rychlost odvíjení tak přesně odpovídala rychlosti vozu. Přelomová myšlenka však předběhla dobu a většího úspěchu se nedočkala.
První opravdovou autonavigaci vyvinula Honda
Jestli výrobek Iter Avto nelze považovat za navigaci v dnešním slova smyslu, pak vynález Hondy zcela jistě ano. Od roku 1981 se totiž jako doplňková výbava modelů Accord a Vigor nabízela právě navigace pod názvem Electro Gyro-Cator.
Ani ona samozřejmě ještě nemohla využívat dnes nejrozšířenější systém GPS. Tento standard byl v té době teprve ve fázi vývoje a přístup k němu civilní sektor vůbec neměl. Inženýři proto museli být velmi kreativní.
Základem byla opět vytištěná mapa, tentokrát na průhledné fólii. Ta byla vložena do samotného zařízení a řidič ji musel při delší cestě občas vyměnit. Aktuální pozice vozu na mapě byla vypočtena podle ujeté vzdálenosti a směru, kterým se vůz pohyboval.
Informace o něm přitom systém získával z gyroskopu. Proto ten zvláštní název. Tato navigace tak poprvé dokázala reagovat na různá odbočení a uměla zobrazovat více než jen jednu trasu. Kromě aktuální pozice vozu Electro Gyro-Cator řidiči ukazoval také to, kudy již projel. Svítící bod na mapě totiž za sebou zanechával světelnou stopu.
Masovému rozšíření této novinky bránila především vysoká cena. Electro Gyro-Cator byl nabízen na japonském trhu za příplatek 300 000 jenů, tedy něco přes 2700 amerických dolarů. To se rovnalo skoro čtvrtině pořizovací hodnoty celého vozu.
I s ohledem na to je úžasné ohlédnutí, kam se technologie za těch pár desetiletí dostaly. Nesrovnatelně sofistikovanější navigaci do auta dnes koupíte za pár tisícovek. Navíc v mobilním telefonu máme podobně využitelné zařízení neustále při sobě a řada z nás si bez něj nedovede představit ani plánování rodinné procházky.