Domů     Medicína
Naděje pro srdce z Brna
Pavel Polcar 7.6.2022
Úvodní foto: Pixabay

Přestože je srdce skutečně silný sval, i ten se jednou může „porouchat“. Srdeční choroby patří mezi velmi vážná onemocnění a často bohužel bývají fatální. Vědci z Brna nyní přišli s novým typem kardiostimulátoru, který vypadá vskutku nadějně.

V roce 2021 vědci přišli s něčím novým – s bezdrátovým kardiostimulátorem, který se v případě nepotřebnosti v těle sám rozpustí. Foto: Pixabay

Začátkem roku 2022 představili výzkumníci z CEITEC VUT v Brně nový typ kardiostimulátoru, který by v budoucnu mohl nahradit ty stávající. Běžné kardiostimulátory mají tu potíž, že se musí dobíjet, což nevyhnutelně představuje další invazivní chirurgický zásah.

Je třeba si uvědomit, že nemusí jít nutně jen o kardiostimulátory, ale stimulátory obecně, jež se využívají k léčbě například pacientů s Crohnovou chorobou.

Jaké může být řešení?

Tým Erica Glowackiho přináší nové, neinvazivní, a hlavně minimalistické řešení: „Naším cílem bylo přijít s velmi malým stimulátorem, jehož zavedení by bylo pro pacienty komfortnější. Umístěn by měl být na krku s tím, že dobíjení přístroje by probíhalo pomocí světla.

Nikoho dosud nenapadlo, že skrz pokožku se dá svítit, tkáň je totiž transparentní, velké hustoty energie se tak mohou bezpečně dostat kůží do rozumné hloubky,“ vysvětluje Glowacki.

Lékaři uvádějí, že přestože lze kardiostimulátory i nyní používat dočasně, jsou s nimi spojeny i problémy, včetně toho, že svody umístěné přes kůži mohou představovat riziko infekce. Foto: Pixabay

V praxi by si tak pacient mohl sám „dávkovat“ potřebné množství energie pomocí laserového ukazovátka. V případě Crohnovy nemoci nebo některých forem epilepsie by podle něho stačilo jen několik minut denně.

První testy již proběhly

Tým vědců z různých koutů světa již provedl zkušební operaci ve Spojených státech na Kolumbijské Univerzitě v New Yorku. Celá operace trvala zhruba deset minut a vědci při ní omotali ultratenký plast ve formě pásky kolem sedacího nervu laboratorního potkana.

Jde o velmi známý model pokusu na zvířatech, sedací nerv je totiž odpovědný za pohyb nohy. Snadno se tak můžeme přesvědčit, zda je neurostimulace úspěšná.

Vnější napájecí a řídicí systém se může náhodně uvolnit a srdeční tkáň může být při vyjmutí strojku poškozena. Foto: Pixabay

Pozorování trvalo bohužel pouze sto dní, experiment byli vědci nuceni zastavit z důvodu komplikací spojených s celosvětovou pandemií koronaviru. Výsledky byly přesto ohromující. „Po odstranění voperovaného pásku z dílny brněnských vědců byl nerv naprosto v pořádku, tělo potkana ho nevnímalo jako něco nežádoucího, obecně platí, že to, co je malé, je tělem lépe tolerovatelné,“ uvedl vedoucí týmu.

Upřesnil také, že použitý materiál je biokompatibilní, jde o inertní plast pro implantáty. Světločivé prvky jsou pak komerční pigmenty, které se používají v kosmetickém průmyslu.

Brzy pro lidi

Glowacki je přesvědčen, že během několika let bude věda schopna dodat zařízení vhodné pro lidi. Uveřejněné výsledky jednoznačně dokazují, že je bezpečné a funkční. Výzkumníky však čeká ještě řada dalších experimentů na zvířatech, než budou připraveni je uzpůsobit terapeutickým aplikacím pro lidské pacienty.

Nově vyvinutý bezbateriový kardiostimulátor lze implantovat přímo na povrch srdce a následně absorbovat tělem, bez nutnosti další operace. Foto: Pixabay

Úvodní foto: Pixabay

Související články
Medicína Ostatní 20.11.2024
Metabolismus znamená život a život je nemyslitelný bez buňky. Tyhle automatické pravdy začíná výzkum zpochybňovat. Vědci vyvinuli metabolismus, který se sám udržuje, přitom buňku nepotřebuje. Je to zatím jen první krok, spíš nesmělý, ale naděje – i obavy – s ním spojené jsou obrovské.   Před několika měsíci vydala Společnost Maxe Plancka zprávu, která by […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
Medicína 16.11.2024
Puberta startuje u dívek kolem 10 až 12 let, ale stále častěji se objevují případy, kdy k tomuto procesu dochází mnohem dříve. Nové studie naznačují, že jedním z faktorů, které mohou hrát roli při předčasném nástupu puberty, jsou chemikálie přítomné v prostředí, s nimiž děti přicházejí do styku od útlého věku. Chemikálie, které jsou spojovány […]
Medicína Ostatní 15.11.2024
Postupná ztráta vlasů u mužů je přijímána jako něco běžného a normálního. Oproti tomu o ztrátě vlasů u žen se příliš nemluví, přestože s ní bojuje až 40 % žen po čtyřicítce. Příčin může být hned několik. Vypadávání vlasů ve formě skvrn nebo úplná ztráta vlasů i tělního ochlupení je pak příznakem autoimunitního onemocněními, zvaného […]
Medicína 10.11.2024
Vědecký svět dosáhl dalšího významného milníku. Výzkumníci totiž dokázali vytvořit syntetická lidská embrya pouze z kmenových buněk, což znamená, že pro jejich vznik nebyly potřeba vajíčka ani spermie. Tento objev, který je považován za přelom v oblasti výzkumu embryonálního vývoje, nabízí nové příležitosti pro pochopení genetických poruch a příčin opakovaných potratů. Zároveň však přináší řadu […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz