Tři roky byl na neschopence, když inženýři pracovali na zlepšení jeho výkonu. Nyní se Velký hadronový urychlovač vrací na scénu, a to ještě silnější a výkonnější.

Bylo na čase. Některé poznatky z poslední doby naznačují, že kromě silné interakce, slabé interakce, gravitace a elektromagnetismu existuje ještě záhadná pátá přírodní síla. A právě LHC by měl pomoci s jejím hledáním.

Doposud vše, co bylo pomocí LHC objeveno – včetně Higgsova bosonu – odpovídalo takzvanému standardnímu modelu. Ten je od 70. let 20. století vůdčí teorií částicové fyziky. Nicméně je jasné, že není zcela úplným, protože nedokáže vysvětlit některé z nejhlubších záhad fyziky, jako je například povaha temné hmoty.

Data získaná v experimentu LHCb, jednom ze čtyř obrovských detektorů částic v CERNu, ukázala, že i částice se chovají způsobem, který standardní model nedokáže vysvětlit.

Experiment se zabýval rozpadem částic zvaných beauty kvarky, které se podle teoretických předpokladů rozpadají stejnou rychlostí na elektrony a jejich těžší příbuzné miony. Ukázalo se však, že beauty kvarky se na miony mění o 15 % méně často, což naznačuje, že misky vah převažuje neznámý faktor – potenciálně nová síla.

Mezi dva hlavní kandidáty patří hypotetické částice přenášející sílu zvané leptokvarky nebo Z-prvky. Urychlovač pod Alpami by mohl tuto záhadu rozluštit.

Urychlovač zvaný LHC (Large Hadron Collider) se nachází v kruhovém tunelu o obvodu 27 km v hloubce 50–150 metrů pod zemí. Je největším urychlovačem částic na světě. Vybudovala jej Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) pod pohořím Jura na francouzsko-švýcarských hranicích poblíž Ženevského jezera.

Hlavní součástí LHC je 27 kilometrů dlouhý kruhový tunel, který je umístěn 50 až 150 metrů pod zemí. Ten LHC zdědil po svém předchůdci, urychlovači LEP (Large Electron-Positron Collider). V tunelu, který vznikl již v roce 1980, probíhá speciální potrubí o délce 26 659 metrů, mají částice naprostý klid ke své práci. Ani vzduch je tu neruší, vládne zde téměř absolutní vakuum.

Proud částic v potrubí řídí a urychluje soustava přibližně několika tisíců magnetů různých druhů a vlastností. Elektromagnety musejí vytvořit velmi silné pole, proto je tekuté hélium ochlazuje jen necelé dva stupně nad absolutní nulu.

Při této teplotě dosáhne slitina nobia a titanu, z níž jsou magnety vyrobeny, takzvané supravodivosti, tedy stavu, při kterém kladou protékajícímu elektrickému proudu téměř nulový odpor.