Domů     Příroda
Odolnější včelstva i lepší med. Vědci z Brna testují postřik na louky se selenem a zinkem

komerční sdělení

Podpořit zdraví včel a dalších opylovačů se v novém výzkumu snaží vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Květnaté louky i travní porosty zkouší hnojit selenem a zinkem. Oba mikroprvky působí jako antioxidanty.

Přispět by tak mohly k větší odolnosti včelstev vůči chorobám. Zároveň by selen a zinek mohl obohatit také výsledný med.

„Velký problém u opylovačů je ten, že jsou v podstatě podvyživení. Hlavně včely mají nedostatek mikroprvků, hůře proto odolávají stresům,“ říká výzkumnice Ivana Koláčková z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Agronomické fakulty.

Vědci proto zkouší včely vyživit prostřednictvím nektaru. Na květnaté louky a travní porosty aplikují postřik se selenem a zinkem. „Mikroprvky tak včely a čmeláci přijmou v potravě. Díky tomu by měli být odolnější vůči chorobám, protože stejně jako člověk, pokud mají všechny vitamíny, lépe odolají stresům,“ dodává Koláčková.

Selenu a zinku mají včely v potravě nedostatek. Díky postřiku by ho mohly získat z nektaru.

Kromě samotného postřiku testují vědci také různé varianty travních a bylinných směsí pro výsev. „Testujeme tři směsi pro různé lokality. Máme travní variantu, která by měla dobře fungovat kolem cest, v intravilánech.

Cílem je zvýšit v těchto oblastech biodiverzitu, ale bez toho, aby obcím přibyly starosti o údržbu,“ vysvětluje Koláčková. Druhou variantou je květnatá směs vhodná pro opylovače. Ta by mohla najít uplatnění v nevyužitých koutech polí, na březích potoků a u remízků.

Výzkumníci testují také kompromisní variantu, kombinaci trav a bylin, která by měla lákat včely a zároveň sloužit jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Funkční med jako potravina budoucnosti

Hotové směsi pro výsev včetně návodu, jak je ošetřit postřikem s mikroprvky, by na trhu měly být dostupné na jaře příštího roku. Na jejich vývoji spolupracují vědci s firmou Agrostis Trávníky, s.r.o. V příštím roce by také vědci chtěli začít zkoumat, jak selen a zinek ovlivní kvalitu výsledného medu.

Med obohacený o selen a zinek podporuje správnou činnost nervové soustavy.

„Všechno, co opylovači přijmou v potravě, převedou do medu. Budeme sledovat, jaké množství selenu a zinku se z nektaru do výsledného produktu dostane. Zatím to neumíme odhadnout, protože podobné výzkumy neexistují,“ říká Koláčková.

Z medu by se díky přirozenému přídavku mikroprvků mohla stát funkční potravina. „Selen a zinek jsou obecně v populaci nedostatkové. Hlavně u dětí může jejich nedostatek vést k nervovým poruchám. Oba mikroprvky navíc působí jako antioxidanty,“ dodává Ivana Koláčková.

Vědci se navíc zabývají otázkou, zda by aplikace selenu a zinku nemohla podpořit také zdraví samotných rostlin. „Vycházíme z toho, že by mikroprvky mohly posílit odolnost pícnin vůči plísním. Ty mohou produkovat mykotoxiny, jedovaté látky, které se pak skrze krmivo dostávají i do těla hospodářských zvířat,“ vysvětluje vedoucí Ústavu výživy zvířat a pícninářství Jiří Skládanka.

Směsi i postřik testují vědci na dvou lokalitách, ve výzkumné pícninářské stanici ve Vatíně na Vysočině a v Troubsku na Brněnsku. Projekt je řešený v rámci programu TAČR Zéta 4.

Zajímají Vás další projekty vědců z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně?

Přečtěte si více na: af.mendelu.cz.

Související články
Někteří lidé se vyhýbají konzumaci lilkovité zeleniny, protože věří, že v těle způsobuje škodlivé záněty. Výzkumy ale ukazují pravý opak: rajčata, lilky či brambory jsou plné prospěšných látek. Obsahují antioxidanty, které záněty spíše tlumí, než podporují. Z čeho plyne ona nepravdivá fáma? „Existuje všeobecné přesvědčení, že lilkovitá zelenina způsobuje záněty v těle, ve skutečnosti i […]
Druhy tvořené výhradně samicemi byly dlouho považovány za evolučně slepou uličku. Jak je tedy možné, že ryby zvané živorodky křížené (Poecilia formosa) přežily sto tisíc let bez samců? Odpovědí je jedinečný způsob, díky kterému příroda udržuje genomy těchto ryb zdravé. Živorodky křížené obývají teplé, sladké vody severovýchodního Mexika a jižního Texasu, konkrétně se jim daří […]
Extrémní horko je v posledních měsících tématem mnoha lidí. Řeší jej i odborníci na slovo vzatí – včetně badatelů z Akademie věd ČR. Ti z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe například „vyladili“ web s názvem Vlny veder. „V 21. století jsou tyto vlny stále častější, delší a intenzivnější a v nadcházejících desetiletích […]
Ťuhýk obecný, pták vyskytující se i v českých končinách, má pověst drsného lovce. Nejedná se o predátora srovnatelného s kání či poštolkou, ale o drobného pěvce jen o něco většího než vrabec – přesto má instinkty dravce. Spatřit ho můžeme v polích, kde si buduje hnízdo v křovinatých pásech mezi obdělanými pozemky, případně na lesních […]
Příroda 15.8.2026
Mezinárodní tým vědců, mezi kterými nescházeli ani čeští badatelé, odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Zatopený sopečný kráter nebo též kaldera u řeckého ostrova Santorini, který vznikl propadnutím vrcholu sopky po dávných […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz