Domů     Příroda
Záchranný program Kukang chrání outloně na Sumatře již 6 let
Pavel Polcar 22.11.2020

Organizace The Kukang Rescue Program, jejímž cílem je boj proti ilegálnímu obchodu s divokými zvířaty a ochrana outloňů na Sumatře, existuje již 6 let.

Zcela klíčovou roli nejen při jeho vzniku v roce 2014, ale i v průběhu dalších let a při mnoha aktivitách na ochranu přírody hrála a stále hraje podpora Zoo Liberec a dalších zoologických zahrad. Ty tak prostřednictvím této spolupráce společně naplňují své novodobé poslání.

Tím je ochrana ohrožených druhů zvířat nejen jejich chovem v lidské péči (ex situ), ale také přímo v místech jejich přirozeného výskytu (in situ). Moderní zoologické zahrady plní zcela zásadní úlohu ve stále urgentnějším celosvětovém úsilí o záchranu živočišných druhů před vyhubením.

Záchranný program Kukang (The Kukang Rescue Program) začal psát svůj příběh v roce 2014. Čerstvý absolvent České zemědělské univerzity v Praze a nyní ředitel Kukang programu František Příbrský se tehdy rozhodl založit na severu indonéského ostrova Sumatra doposud chybějící záchranné a rehabilitační centrum pro outloně – ohrožené a chráněné poloopice, které se kvůli své roztomilosti stávají častým předmětem pytláctví a nelegálního obchodu pro trh s domácími mazlíčky.

A to i navzdory skutečnosti, že jsou jedinými jedovatými primáty světa. Na tom, že se plány na vznik záchranného programu pro outloně staly skutečností, měly již v počátku zásluhu Zoo Ostrava a Zoo Olomouc, které kromě financování vzniku samotného centra zaměstnaly Františka Příbrského a Lucii Čižmářovou (koordinátorka veterinární péče a welfare programu Kukang) jako své terénní zoology působící v Indonésii, a staly se tak hlavními partnery programu.

Ve stejné době se však k podpoře programu připojila také Zoo Liberec, která od samého počátku podporuje především tolik potřebné vzdělávání místních obyvatel – konkrétně chod Anglicko-environmentální školy pro děti žijící v blízkosti záchranného centra ve vesnici Bandar Baru.

S rozvíjejícími se aktivitami programu se postupně během let podařilo navázat spolupráci s dalšími partnery z řad českých i zahraničních moderních zoologických zahrad – jmenovitě se Zoo Hodonín, Zoo Na Hrádečku, polskou Zoo Wroclaw, německou NaturZoo Rheine, nizozemskou Ouwehands Zoo a zcela nově se započala spolupráce se Zoo Praha, konkrétně na ochraně luskounů.

Program je také součástí „In-situ plánu na ochranu poloopic“ skupiny odborníků pro poloopice (Prosimian TAG), spadající pod Evropskou asociaci zoologických zahrad a akvárií (EAZA), a je podporován i Světovou asociací zoologických zahrad a akvárií (WAZA).

Bez důvěry a finanční i morální podpory těchto zoo by chod a rozvoj záchranného programu Kukang byl mnohem složitější, ne-li nemožný,“ oceňuje partnerství zoologických zahrad Jennie Natalia Simanjuntak, ředitelka nadace PASAL Foundation, která zaštiťuje aktivity Kukang programu na Sumatře.

Svým partnerstvím všechny tyto zoo společně přispívají k jednotné chovatelské a ochranářské strategii moderních zoologických zahrad, jejichž filozofií je ochrana druhů nejen v lidské péči, tzn. ex situ, ale také v místě jejich přirozeného výskytu, tj. in situ.

Klíčový význam zoologických zahrad v ochraně druhů naší planety je nezpochybnitelný, jak v říjnu 2019 oficiálně deklaroval i Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) ve své Výzvě z Abú Dhabí k celosvětové ochraně druhů.

V ní experti vyzývají k naléhavému a efektivnímu řešení bezprecedentního, nadále neudržitelného a neustále rostoucího dopadu lidské činnosti na divoce žijící druhy – a nosným tématem se stala právě potřeba spolupráce se zoologickými zahradami.

To, že mj. i bez iniciativy pokrokových zoologických zahrad by současná míra lidmi způsobeného vymírání druhů byla třikrát až čtyřikrát větší, dokládá také nová studie zveřejněná ve vědeckém časopise Conservation Letters.

Podle té se od roku 1993 podařilo úspěšně zabránit vyhubení 48 druhů savců a ptáků, přičemž záchranné chovné programy v zoologických zahradách a řízené navracení druhů zpět do volné přírody patří mezi hlavní opatření, díky nimž tato záchrana byla možná.

Podpora terénní ochrany přírody je pak dalším, neméně důležitým aspektem přínosu zoologických zahrad v záchraně biologické rozmanitosti. „Zoologické zahrady dnešní doby již mají dostatek znalostí, a hlavně i prostředků k tomu, aby mohly efektivně chránit druhy živočichů po celém světě.

Stávají se tak opravdu výraznými hráči na poli ochrany přírody,“ vysvětluje František Příbrský.

Jedním z dalších konkrétních příkladů toho, jak se záchrannému programu Kukang podařilo propojit české i zahraniční zoologické zahrady ve prospěch společné podpory ochrany přírody, je kampaň Ukradená divočina informující o nelegálním obchodu se zvířaty v Evropě, potažmo v Česku.

Kampaň původně vznikla ve spolupráci organizace The Kukang Rescue Program se Zoo Ostrava, ale od roku 2018 se k ní připojilo a výstavu jejích osvětových fotografií si ve svém areálu nainstalovalo již 16 českých a slovenských zoo, německá Kölner Zoo, estonská Zoo Tallinn a přibývají další.

Zoologické zahrady navštíví každý rok miliony lidí, díky čemuž slouží jako ideální vzdělávací instituce. Instalováním fotografií Ukradené divočiny ve svém areálu se tak o problému ilegálního obchodu se zvířaty dozví spousta lidí, kteří mohou svým chováním mizení druhů zvířat z přírody přímo ovlivnit,“ říká autorka fotografií Lucie Čižmářová.

Duchovním otcem této kampaně stejně jako hlavním strůjcem partnerství zoo a záchranného programu Kukang již v roce 2014 byl nedávno zesnulý ředitel Zoo Ostrava Petr Čolas, velký ochránce přírody a vizionář, který dlouhé roky usiloval o to, aby se (nejen) ostravská zoo stala přední ochranářskou institucí podporující terénní projekty v různých koutech světa. Není pochyb, že se mu to povedlo na výbornou.

Všem partnerským zoologickým zahradám patří za jejich partnerství a podporu záchranného programu Kukang naše upřímná vděčnost a velké poděkování. Aktivity a úspěchy, kterých se nám za těch 6 let podařilo dosáhnout, byly možné právě díky nim.

Myslím, že všichni můžeme být na naše moderní zoologické zahrady právem hrdí, protože nejenže představují kriticky důležité genové banky pro zachování mnohých druhů, ale stávají se také stále významnějšími institucemi ochrany přírody a pomáhají přežít ohroženým druhům zvířat po celém světě.

Záchranný program Kukang je toho živoucím důkazem,“ dodává František Příbrský.

Autorka fotografií: Lucie Čižmářová

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz