Ozonová vrstva nad Arktidou v současnosti dosahuje 205 Dobsonových jednotek, což je rekordně nízká cifra, informovali výzkumníci NASA. Pronikání škodlivého ultrafialového záření může mít mimo jiné negativní účinky i na naše oči.

Zvyšuje riziko vzniku šedého zákalu, ale poškozuje také vnější vrstvu rohovky..

Ozonová vrstva slouží jako štít, který pohlcuje nebezpečné ultrafialové sluneční záření. Oblast, kde je tato „skořápka“ oslabená, se označuje jako „ozonová díra“. Každoročně se vytváří během australského jara nad Antarktidou.

Porušení nad Arktidou, tedy na opačném pólu, ovšem nebývá obvyklé. Tento rok je však úroveň ozonu i nad severním pólem výrazně nižší, než tomu bylo v uplynulých letech – a zasažená oblast je přibližně třikrát větší, než území Grónska.

„Takto nízká úroveň arktického ozonu, jaká je letos, bývá asi jednou za deset let,“ uvedl Paul Newman, hlavní odborník pro nauku o Zemi v Goddardově kosmickém středisku NASA. Obvyklá hodnota v březnu činí 240 Dobsonových jednotek, letos však klesla na 205. Obdobně nízké hodnoty koncentrace ozonu byly ve stratosféře nad Arktidou zaznamenány naposledy v letech 1997 a 2011. „Týká se to celkového stavu ozonové vrstvy, protože úroveň arktického ozonu bývá obyčejně nejvyšší v březnu a dubnu,“ dodává Newman.

Stále je však tato úroveň vyšší než nad Antarktidou, proto odborníci v případě Arktidy hovoří spíše o „vyčerpání ozonové vrstvy“.

Ultrafialové záření pronikající k zemskému povrchu působí škodlivě na rostliny, živočichy i lidi. Vystavení těmto paprskům je příčinou rakoviny kůže, ale ohrožuje také zrak. Dokonce může zapříčinit vznik šedého zákalu.

Takzvaná katarakta, při níž dochází k zakalení čočky, postihuje zejména starší ročníky po 60. roce. Projevuje se zhoršeným viděním, které pacienti popisují, jako by viděli svět skrze závoj. Kromě zamlženého a rozostřeného vidění lze také vnímat jinak intenzitu a odstín barev, tito lidé mohou být rovněž citlivější na silnější světlo.

Nastat může i zdvojené vidění, zkreslený obraz pozorovaného předmětu či rostoucí krátkozrakost. Rozvoj onemocnění, jež je způsobeno zakalováním čočky, může trvat měsíce, ale i roky – a v krajním případě končí slepotou.

Současná medicína naštěstí umožňuje během ambulantní operace vyměnit poškozenou čočku za umělou.

Ultrafialové paprsky mohou mít vedle vzniku katarakty i další nepříznivé účinky na oči. Poškozují především epitel, tedy vnější vrstvu rohovky. Postižený člověk přitom může potíže zaznamenat až po delší době.

Po šesti či dokonce dvanácti hodinách od expozice začne trpět bolestí očí, slzením, světloplachostí či křečovitým sevřením víček. „Postiženému pak musíme kapat do oka analgetika, pomáhá přikládat studené obklady a ideální je pobývat v tmavé místnosti,“ popisuje metody léčby MUDr. Šárka Skorkovská, primářka brněnské oční kliniky NeoVize.

Přestože letošní úbytek ozonu nad Arktidou by neměl představovat zdravotní hrozbu, je žádoucí případná rizika eliminovat. Pomůže k tomu nejen zastínění očí kšiltovkou, ale především pořízení kvalitních slunečních brýlí.

Absorpční skla poskytují stoprocentní ochranu před UV zářením a měli by je nosit i uživatelé kontaktních čoček – a to přestože používají typy čoček s UV filtrem. „Ty poskytují ochranu před přímým, odraženým i tangenciálním UV zářením.

Některé kontaktní čočky filtrují 97 procent veškerého UV-B záření a 81 procent veškerého UVA záření,“ říká MUDr. Lucie Valešová, primářka pražské oční kliniky DuoVize. Zároveň však upozorňuje na to, že tyto čočky nekryjí celou plochu oka a jeho okolí.

A právě proto je radí doplnit slunečními brýlemi. Zvláště nebezpečné může být záření pro malé děti a mladistvé do 20 let. „Jejich čočka je natolik transparentní pro vlnové délky nad 300 nm, že nemůže zachytit UV záření,“ vysvětluje specialistka.

Z tohoto důvodu k „povinné letní výbavě“ dětí a dospívajících nezapomeňte přibalit kvalitní sluneční brýle, které ochrání jejich zrak.