Domů     Vesmír
Hubbleův teleskop zkoumá vesmír již třicet let
Martin Janda 24.4.2020

Přesně před třiceti lety 24. dubna 1990 raketoplán Discovery vynesl do vesmíru Hubbleův vesmírný teleskop. Od tohoto okamžiku se naše vědomosti o vesmíru značně rozšířily, protože populární „Hubble“ nahlédl až tam, kam byl pohled lidských očí dosud zapovězen..

Je to k nevíře, ale kořeny Hubbleova teleskopu musíme hledat už v roce 1946. V době, kdy se svět teprve vzpamatovával z válečných událostí, tehdy dvaatřicetiletý americký astronom Lyman Spitzer publikoval článek o výhodách vesmírné observatoře.

Ale až v roce 1990 vynesl rakotoplán Discovery na oběžnou dráhu Hubbleův vesmírný teleskop, který vesmír zkoumá ve světelném a ultrafialovém spektru.

Pro dalekohled je samozřejmě nejdůležitější jeho optická soustava. Hubbleův dalekohled využívá soustavu hyperbolických zrcadel. Zrcadlo teleskopu se skládá ze dvou vrstev o tloušťce 2,5 centimetru. Obsahuje též vrstvičku hliníku a fluoridu hořčíku, který zvětšil odrazivost zrcadla v ultrafialovém spektru.

Bohužel, až během mise experti zjistili, že optická soustava nepracuje tak, jak by měla. Hlavní zrcadlo nebylo správně vybroušené a tak na scénu museli vystoupit astronauti a teleskop opravit.

Teleskop váží 12 tun. Jeho délka je 13,2 metru a maximální průměr 4,2 metru. Zrcadlo teleskopu má průměr 2,4 metru. Jako kdyby ve vesmíru létal autobus. Obíhá ve výšce asi 600 kilometrů nad povrchem Země, což je o 170 kilometrů výše než Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Zemi oběhne za 96 minut rychlostí zhruba 8 km/s (cca 28 800 km/hod.).

Hubbleův teleskop poskytl do té doby nepoznané obrazy z kosmu. Snímky a spektra, které poskytl Hubbleův vesmírný dalekohled, byly využity i při dokazování přítomnosti černých děr v centrech blízkých galaxií.

V roce 1994 jsme s jeho pomocí mohli v přímém přenosu sledovat srážku planety Jupiter s kometou. Snímky byly kvalitnější než fotografie, která při průletu kolem Jupiteru pořídila sonda Voyager. Vědci se dozvěděli více i o Neptunu nebo Plutu.

Nejvzdálenější objekty, které teleskop zaznamenal, jsou galaxie vzdálené 13,1 miliardy světelných let od Země. Díky teleskopu věda získala důkazy o existenci temné hmoty a energie či supermasivních černých děr.

Jeho snímky pomohly zpřesnit stáří vesmíru na 13,5 miliardy let a objevily nejstarší galaxie zrozené necelou miliardu let po vzniku vesmíru. Dále zachytily i to, že zformování planetárního systému kolem Slunce není v naší galaxii žádnou výjimkou.

Související články
Vesmír 26.7.2025
Ještě na jaře to vypadalo jako celkem velká senzace. Tým z Cambridgeské univerzity tehdy oznámil, že na vzdálené planetě K2-18b, nacházející se 124 světelných let od nás, možná objevil stopy po plynu, který je na Zemi výhradně produktem života. Dimethylsulfid, zkráceně DMS, na naší planetě vzniká především díky mořským řasám a jiným mikroorganismům a pokud […]
Technika Vesmír 24.7.2025
Papírová vlaštovka, která zvládne návrat z vesmíru? Zní to jako dětský sen – ale japonští vědci se rozhodli zjistit, jestli by to šlo. Výsledky překvapily i samotné autory experimentu. Složit si vlaštovku z papíru zvládne téměř každý školák. Ale co když by měla zvládnout návrat z výšky 400 kilometrů, odkud obíhá Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)? […]
Medicína Vesmír 17.7.2025
Myší kosmonauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) odhalují tajemství dlouhodobého pobytu ve vesmíru – od chování v mikrogravitaci až po změny na úrovni genů. Od dob Apolla 17, kdy pět „lunárních myší“ obletělo Měsíc, až po současné experimenty na ISS se myši staly klíčem k pochopení toho, jak dlouhodobý pobyt ve vesmíru ovlivňuje (lidské) tělo. […]
Psal se rok 1965 a lidstvo poprvé pohlédlo na tvář cizí planety. Sonda Mariner 4 poslala na Zemi historicky první snímek Marsu zblízka. Co tehdy vědci viděli? A proč to bylo překvapivé i trochu zklamání? Představte si to: červenec 1965, Amerika je ponořená do závodů o vesmír. Po sérii neúspěchů se americká NASA odhodlala poslat […]
Příroda Vesmír 13.7.2025
Šest protonů v jádře, schopnost vytvářet čtyři vazby, za pozemských teplot a tlaků pevné skupenství, tak takový je uhlík. Právě on je základním stavebním kamenem veškerého života, jak jej na naší planetě známe. Některé výzkumy však ukazují, že nejen on je teoreticky schopen vytvářet živé organismy. Podle jedné studie by na jiných světech mohly fungovat […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz