Po skončení mise Opportunity se vozítko Curiosity stalo jediným přístrojem na povrchu rudé planety. Příliš dlouho si však samoty neužije, k Marsu totiž vyrazí další čtyři sondy, tři z nich budou i s rovery.
Jedna z nich je mise Mars rover 2020, která je pokročilejší verzí úspěšného roveru Curiosity mise Mars Science Laboratory (MSL) a jejíž start Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) plánuje na červenec či srpen 2020. Vozítko dostalo pojmenování Perseverance (Vytrvalost), o tomto názvu rozhodla celoamerická soutěž vypsaná úřadem pro děti a žáky od mateřských po střední školy.
Experti vybírali z více než 28 000 návrhů, z nichž zvítězil nápad žáka sedmé třídy z Virginie Alexandera Mathera.
„Alexův návrh vystihuje podstatu výzkumu. Stejně jako každá předchozí průzkumná mise, bude i tento náš rover čelit výzvám a bude dělat úžasné objevy. Už jsme překonali mnoho překážek, než jsme se dostali tam, kde jsme dnes – k přípravě na vypuštění,“ řekl šéf vědeckých misí NASA Thomas Zurbuchen.
Rover o hmotnosti 1043 kilogramů je šestikolový automatický přístroj. Řízení mise bylo svěřeno Laboratoři tryskového pohonu (JPL) NASA a cílem odborníků je pomocí vozítka nalézt známky přítomnosti života na Marsu v minulosti.
To ale není vše, práce roveru bude pokračovat v podobě charakterizace klimatu a geologie planety. Úkolem Perseverance bude rovněž nasbírat vzorky marsovských hornin a prachu, jež by do budoucna měly být dopraveny na planetu Zemi k podrobnější analýze. Expedice také cílí na přípravu cesty pro výpravu lidských průzkumníků na Mars.
Evropská kosmická agentura (ESA) ve spolupráci s Ruskem vyšle na Mars pojízdného robota Rosalind Franklin (dříve označovaného jako rover ExoMars), jenž dokáže speciálním vrtákem odebírat vzorky z hloubky až 2 metrů a pátrat po organických fosiliích.
Zaostávat nebude ani Čína, jež pro Mars rovněž zkonstruovala pojízdnou laboratoř. A výzkumu tamní atmosféry se má v režii Spojených arabských emirátů věnovat orbiter Al-Amal.