Domů     Medicína
Jak získat více času pro záchranu životů?
Dagmar Garciová 25.11.2019

Lékařský tým z americké Marylandské univerzity vedený profesorem Samuelem Tishermanem uskutečnil velice bizarní experiment, při němž došlo k potlačení životních funkcí pacienta. Zákrok dostal povolení od federálního Úřadu pro kontrolu léčiv, ale bez svolení pacienta, který bilancoval mezi životem a smrtí. Pro jeho záchranu totiž neexistovala jiná možnost..

Pacientova krev byla nahrazena chladnou směsí, čímž došlo k hlubokému podchlazení organismu, které mělo lékařům poskytnout více času pro záchranu. Rychlé ochlazení na méně než 10 stupňů Celsia snižuje také aktivitu mozku až k samotné hranici jejího zastavení.

Tato metoda známá jako energy preservation and resuscitation (EPR) je v současnosti na člověku testována vůbec poprvé. Je určena osobám s traumatickým zraněním, jež by mohla vést k vykrvácení a následnému poškození srdce.

Pravděpodobnost přežití s využitím standardních medicínských postupů se u nich odhaduje na méně než 5 %.

Zákrok odborníkům trval zhruba dvě hodiny, poté byla krev do pacientova těla navrácena, zahřáta na 37 stupňů Celsia a poté došlo k „oživení“ nemocného. Tento postup bude, dle slov Tishermana, detailně rozebrán ve studii až v průběhu příštího roku.

Nelze prozatím přesně určit délku bezpečné doby člověka v podchlazeném stavu, kdy jej lze resuscitovat bez negativních následků. Když dochází k opětovnému zahřívání na normální teplotu, mozkové buňky se poškozují, vše se také odvíjí od toho, jak dlouho byly buňky izolovány od kyslíku.

Při dřívějších pokusech na prasatech se odborníkům podařilo zvířata oživit až po třech hodinách, což dokládá, že metoda není zcela spolehlivá.

Související články
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
Kolem 40. roku života si lidé začínají knihy, noviny a mobily držet na délku natažené paže, aby byli schopni přečíst text. Důvodem je „stařecká vetchozrakost“ neboli presbyopie. Pro zatvrzelé odpůrce brýlí na čtení máme dobrou zprávu, byly schváleny kapky do očí, které příznaky této oční vady mírní. Důvodem rozvoje presbyopie je degenerace materiálu oční čočky. […]
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
Astrocyty, buňky hvězdicovitého tvaru s dlouhými výběžky, patří mezi tak zvané neuroglie, což je podpůrná tkáň, která spolu s neurony tvoří nervový systém. Gliové buňky představují asi 90 % všech buněk v nervovém systému, kde zastávají mnoho funkcí. Nyní se ukazuje, že pro naši paměť jsou astrocyty zřejmě mnohem důležitější, než se zdálo. Lidský mozek […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz