Chladné měsíce roku jsou typické zvýšeným výskytem viru chřipky, kterému každoročně podlehnou stovky tisíc lidí na celém světě. U nás jich zemře v souvislosti s chřipkou podle odborníků každý rok více než 1500, převážně seniorů.

Svůj podíl na této skutečnosti má i nízká proočkovanost proti chřipce v ČR – v rámci zemí západní Evropy jsme na konci žebříčku. Očkování je přitom stále tou nejúčinnější prevencí, žádný univerzální lék na chřipku dosud neexistuje..

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) se chřipkou ve světě každý rok nakazí 1 miliarda lidí, ve 3 až 5 milionech případů má nemoc závažný průběh. Nejvíce úmrtí souvisejících s chřipkou se vyskytuje u lidí nad 65 let.

I proto WHO doporučuje alespoň 75% proočkovanost vakcínou proti chřipce u seniorů 65+. Tato proočkovanost se v různých zemích výrazně liší. Nejlépe je na tom Jižní Korea (75 %), USA (72 %), z evropských zemí například Velká Británie (71 %) nebo Irsko (59 %).

„Česká republika se v tomto ohledu naprosto vymyká, a to nejen v rámci Evropy, ale i celosvětově – proti chřipce se u nás nechá každoročně naočkovat pouze 10–20 % seniorů. Pro ilustraci – je to méně než například v Maroku, Chile nebo Rusku,“ říká MUDr. Zdeňka Jágrová, ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy.

 „Přirozeným projevem stárnutí jsou změny imunitního systému a s tím související snížení obranyschopnosti organismu vůči infekcím. V tomto ohledu se stáří podobá dětskému věku s nezralou imunitou. S rostoucím věkem se na organismu podepisují také další nemoci, což velmi zvyšuje vnímavost starších lidí vůči infekcím – ty u nich mívají častěji těžký průběh a mnohdy končí i smrtí,“ říká praktický lékař MUDr. Igor Karen.

Příkladem je právě chřipka, která může mít u seniorů někdy netypické příznaky. Horečka, kašel nebo rýma u nich často chybí, objevuje se ale například zmatenost, apatie či náhlé srdeční selhání a zhoršují se i projevy chronických onemocnění (zhoršení kardiovaskulárních a plicních onemocnění jako je astma či chronická obstrukční plicní nemoc, zhoršení diabetu, zhoršení nemocí ledvin apod.).

Velmi nebezpečné jsou pak zejména komplikace jako pneumonie či encefalitida. Vysoké riziko, které představuje chřipka v pozdějším věku, potvrzují statistiky – až 90 % z těch, kdo jí podlehnou, jsou lidé starší 65 let.

Chřipkové vakcíny mají dobrý bezpečnostní profil a používají se již téměř sedmdesát let. Lze jimi očkovat děti od 6 měsíců i těhotné ženy od 2. trimestru. Jejich vysokou účinnost v prevenci proti chřipce dokládají i výzkumy.

U zdravé populace snižuje očkování výskyt chřipky o 70–90 %. U seniorů 65+ klesá díky očkování především riziko vzniku závažného průběhu nemoci a komplikací, a to o více než 60 %, riziko úmrtí dokonce o 80 %.

V České republice se používají pouze vakcíny, které neobsahují živé formy virů. Aktivují imunitní systém pro boj se živým virem chřipky, samotnou nemoc ale nemohou vyvolat. Pokud se objeví nežádoucí účinky, pak mezi ně patří nejčastěji zarudnutí nebo otok v místě vpichu, únava, zvýšená teplota, bolest svalů nebo kloubů. Tyto příznaky ale během několika hodin až dnů odezní a nevyžadují žádnou léčbu.

Častým argumentem proti očkování bývá fakt, že vakcína není vždy 100% účinná, zejména u starších pacientů. Prokazatelně ale brání riziku vzniku závažných komplikací a s nimi spojené hospitalizace, snižuje riziko úmrtí v souvislosti s chřipkou.

Žádnou jinou terapeutickou ani preventivní aktivitou nelze takovou efektivitu ochrany proti chřipce dosáhnout.

Od roku 2005 je vakcína proti chřipce hrazena z prostředků veřejného zdravotního pojištění všem občanům nad 65 let věku, pacientům s farmakologicky léčeným chronickým onemocněním (tedy všem, kteří užívají léky např. na diabetes, astma nebo choroby srdce a cév) a také dalším rizikovým skupinám pacientů dle Zákona o veřejném zdravotním pojištění.

Nové vakcíny proti chřipce pro danou sezónu jsou k dispozici obvykle v průběhu října. Ideální termín pro každoroční očkování od října do prosince, tj. do doby, než se obvykle začne výskyt chřipky zvyšovat.

Očkovat lze i během již probíhající epidemie, je však nutné vzít v úvahu, že ochrana vůči onemocnění nastoupí až přibližně 2 týdny po očkování. Očkování zajišťují nejčastěji praktičtí lékaři, ale také zdravotní ústavy a očkovací centra.