Pokud v době, o které bude řeč, ještě budou existovat nějací lidé, rozhodně už nebudou moci obývat planetu Zemi. Jednoho dne dosud poklidné Slunce spotřebuje vodík ve svém nitru a poté začne spalovat hélium a další těžší prvky.

Promění se v rudého obra, čímž některé ze svých planetárních dětí vymaže z vesmírné mapy. Zároveň se uvnitř hvězdy nastartují procesy, které výrazně změní její tvář..

Evropská družice GAIA pracuje ve vesmíru již od roku 2013. Jejím hlavním posláním je sestavit třírozměrnou mapu nejbližšího okolí. Měla by zpřesnit polohu přibližně miliardy hvězd , což je zhruba 1 % hvězd v naší galaxii, u 150 milionů nejjasnějších z nich pak také jejich radiální rychlost.

Údaje mají být podstatně přesnější a také rozsáhlejší, než tomu bylo u předchozí sondy Hipparcos.

GAIA však zkoumá i další věci. Na základě jejího pozorování dospěli vědci z britské univerzity ve Warwicku k závěru, že bílí trpaslíci postupem času krystalizují. Do výzkumu bylo zahrnuto 15 000 bílých trpaslíků a ukázalo se, že se v jejich vnitřku během putování vesmírem vytváří vrstva pevného kyslíku a uhlíku.

Tím pádem chladnou pomaleji. To mimo jiné znamená, že tato tělesa jsou starší, než si badatelé postupně mysleli.

Bílí trpaslíci vznikají jako jedno ze stadií běžných hvězd. V okamžiku, který ovšem trvá tisíce let, kdy se hvězda velikosti Slunce promění v rudého obra, se celý objekt výrazně nafoukne a zvětší svůj objem.

Vnější vrstvy jsou poté odhozeny do prostoru, a vznikne tak planetární mlhovina. Zůstane jen jádro bez vlastní energie.

V tu chvíli astronomové hovoří o bílém trpaslíkovi. V daleké budoucnosti pak zbytek energie vyzáří a stane se černým trpaslíkem, v podstatě jen kusem beztvaré hmoty. Vesmír je však zatím natolik mladý, že černí trpaslíci jsou zatím jen hypotetické objekty.

Tým z Warwicku je přesvědčen, že krystalizace postupně čeká všechny bílé trpaslíky. Dokládají to naměřená data nejen o zářivosti, ale také o barvě těchto těles. Jak se posléze dalo předpokládat, těžší trpaslíci krystalizují brzy, těm méně hmotným celý proces trvá o něco déle.

Uvnitř bílého trpaslíka během krystalizace dochází k tomu, že tekuté látky se vlivem nepředstavitelných tlaků uspořádají do pevné mřížky. Tyto tlaky osvobodí elektrony ze zajetí atomů, díky tomu se následně vytvoří elektronový kvantový plyn a prazvláštní kapalina z atomových jader. Jakmile teplota klesne pod deset milionů stupňů, začnou se vytvářet krystaly.

Jak vysvětlil Pier-Emmanuel Tremblay z warwického týmu nejdříve zkrystalizuje kyslík a následně poté jej zahalí uhlík. A tak se někdy ve velmi vzdálené budoucnosti začne proměňovat v krystal i naše Slunce.