Kdysi v dávných dobách obývali hvozdy Číny, indické nížiny, neproniknutelné vietnamské pralesy a další místa pevninské Asie. Nyní se jejich životní prostor zúžil na ostrovy Borneo a Sumatra. Ovšem i zde jsou na ústupu. Nad orangutany se nebezpečně nízko snáší Damoklův meč vyhynutí..
Naši blízcí příbuzní orangutani patří mezi nejinteligentnější tvory na světě. Staví si příbytky, mají dobrou schopnost odhadu, jsou nadáni i abstraktním myšlením. Dokážou například zvážit, zda vynaložené úsilí stojí za případnou odměnu, což podle vědeckých studií zvládne již jen člověk.
Vyrábějí i nástroje a podobně jako někteří šimpanzi i orangutani mají schopnosti porozumět znakovému jazyku.
I sebechytřejšímu živočichovi není jeho inteligence nic platná ve chvíli, kdy se mu – nikoliv jeho vlastní vinou – bortí svět, na který byl zvyklý.
Studie antropologů z německého Institutu Maxe Plancka uvádí, že za posledních šestnáct let zmizelo na 100 000 orangutanů. A nejedná se zdaleka jen o úbytek přirozený, jenž by byl nahrazován porodností (natalitou).
Dlouhodobá studie německých vědců došla k závěru, že za zdecimováním populace orangutanů stojí především lidská ekonomická činnost. Jedním z faktorů jsou mizející pralesy, přirozený domov těchto hominidů.
Na vykácených pláních poté vznikají plantáže, ze kterých se získává palmový olej. Emma Kellerová ze Světového fondu na ochranu přírody si myslí, že jen tlak zákazníků přesvědčí firmy, aby od používání palmového oleje ustupovaly.
Dlouhodobým cílem je poté zákaz odlesňování a osazování rašeliništ. Orangutany kromě vysoké produkce palmového oleje rovněž ničí rozvíjející se papírenský průmysl a těžební činnost.
Jenže ani tam, kde lesy zůstaly, nemají orangutani vyhráno. Jsou totiž předmětem lovu pro maso a také cílem útoků zemědělců. Orangutani totiž při svém putování za potravou čas od času poničí úrodu ovoce a farmáři se jim poté mstí.
Serge Wich z Univerzity Johna Moorese v Liverpoolu, který se na výzkumu rovněž podílel, poukázal na nedávný nález mrtvého orangutana, jenž měl ve svém těle 130 diabolek ze vzduchovky. Orangutani přitom přes obecné povědomí, násobené například povídkou E. A. Poea Vraždy v ulici Morgue, nejsou lidem nijak nebezpeční.
Indonéská vláda sice před časem vyhlásila program, který by měl nekontrolovatelnému mizení pralesů zamezit. Jenže se jej nedaří naplnit. Naopak, vypalování lesů mnohdy vede k tomu, že se požáry vymknou z rukou a v plamenech pak končí životy dalších orangutanů a samozřejmě nejen jich.
Počet orangutanů bornejských se podle odhadů v současnosti pohybuje okolo 100 000, orangutanů sumaterských pak zůstalo již jen 12 000. Pokud se trendy nezmění, budou tyto počty ještě klesat. Například populace orangutanů na Borneu by podle Světového fondu na ochranu přírody mohla být sedm let zredukována na 50 000.
Samotní orangutani se však ještě nevzdávají. Postupně mění strategii svého způsobu života. Zatímco dříve byli spíše stromovými živočichy, nyní se častěji pohybují po zemi. Taktéž mění jídelníček, když začínají konzumovat rostliny, o které se dříve nezajímali.
Orangutani jsou sice v Indonésii chráněni, avšak úřady potřebné zákony příliš v praxi neuplatňují. Řada organizací se snaží ve zbytcích džunglí zřizovat záchranné stanice pro orangutany. Některým se daří, ovšem vyskytly se i případy, kdy se tyto stanice staly centrem ekoturistiky a z orangutanů zde vychovaných se stali žebrající tvorové neschopni života ve volné přírodě. Každopádně, blízká budoucnost těchto lidských příbuzných je značně nejistá.
