Vědcům se podařilo odhalit genetické varianty, které mají vliv na rozdílné úrovně protilátek v lidském těle po úspěšně absolvovaném očkování v dětství. Odborníci věří, že nová studie by měla pomoci tvorbě individuálních očkovacích strategií, slibují si vyšší účinnost podávaných vakcín..

Lékaři si dlouhou dobu lámali hlavu nad tím, jak dlouho zůstane v těle potřebná hladina protilátek, věděli, že to ovlivňují různé faktory jako např. věk, pohlaví nebo infekční onemocnění. Nejnovější výzkum týmu vědců z Nizozemska, Spojeného království a Singapuru se nyní soustředil na otázku očkování a genetiky.

„Jedná se o první studii, která použila genotypový přístup, jenž posuzuje genomové varianty, zkoumá několik milionů genetických variant a studuje genetické předpoklady imunitních odpovědí na tři běžné dětské vakcíny,“ uvedl spoluautor výzkumu Daniel O’Connor z Univerzity v Oxfordu.

Odborníci se zaměřili konkrétně na vakcíny proti meningokokové infekci séroskupiny C, proti tetanu a na látku proti hemofilovým nákazám typu B. Ke zpracování využili data od více než tří a půl tisíce dětí.

Byly zjištěny dvě genetické varianty spojené s déletrvající imunitou po očkování, a to u vakcín proti tetanu a u očkovací látky proti meningokokovým infekcím. Získané informace ale odhalují pouze část genetických předpokladů v otázce imunity získané očkovací vakcínou.

Výzkumníci do budoucna počítají, že jim závěry studie pomohou v tvorbě očkovacích strategií, tak aby vakcíny co nejdéle a nejlépe fungovaly. Připustili však, že je daná studie pouhým začátkem v komplexním výzkumu.