Migrénou trpí přibližně každý desátý člověk. Přesto více než 40 % pacientů nemá diagnózu potvrzenou lékařem.Toto závažné neurologické onemocnění postihuje především populaci v nejproduktivnějším věku, mezi 18. a 60. rokem života, a je převážně doménou žen..

Migréna se vyznačuje paralyzující bolestí doprovázenou nevolností, poruchou vidění a citlivostí na světlo a zvuky. U každého pacienta může mít ataka migrény jiný průběh a trvání se pohybuje mezi 4 a 72 hodinami.

Vliv na kvalitu života je zásadní. Představuje stálý problém, u kterého člověk nikdy neví, kdy mu překazí plány. Ke zmírnění migrény doposud pomáhala analgetika, triptany a necílená preventivní léčba.

„Novou možností v léčbě migrény je cílená biologická léčba, která může snížit počet migrenózních dnů, intenzitu záchvatů a jejich četnost,” uvedl MUDr. David Doležil, Ph.D., MBA, předseda Společnosti pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy a neurolog z Headache Centra Praha.

Právě informovaný praktický lékař totiž může svého pacienta včas předat do péče specializovaného lékaře, neurologa, který se o něj po stránce migrény následně stará. Pacienti se ale v řadě případů snaží řešit akutní stavy pomocí volně prodejných léků proti bolesti.

Kombinace a zvyšující se dávky analgetik znamenají velkou zátěž pro organismus a mohou vést k postupnému vytvoření rezistence proti této formě léčby. Léky proti bolesti přestávají účinkovat a jejich nadužívání může naopak vyústit v silné bolesti hlavy.

„Volně prodejná analgetika nejsou řešením. Pacienti bez konzultace s lékařem užívají i několik tablet léků proti bolesti denně, přestože na akutní léčbu migrény jsou určeny léky ze skupiny triptanů. Každý pacient by měl začít u svého praktického lékaře, s nímž svůj problém zkonzultuje, a on jej následně dle závažnosti onemocnění doporučí na specializované neurologické pracoviště,“ řekl Doležil.

Přibližně 20 % migreniků dokáže blížící se záchvat poznat. Tito pacienti zažívají tzv. auru, která příchod migrény ohlašuje. Fáze aury netrvá více než 60 minut a je charakteristická výpadky vidění v části zorného pole, poruchou citlivosti, zhoršenou schopností mluvit a omezenou hybností končetin.

Poté nastupují klasické příznaky migrény, které vyřazují pacienta z běžných denních činností – z rodinného, pracovního i společenského života. Nejde předem odhadnout, kdy se ataka migrény objeví.