Lidská civilizace již stačila vyprodukovat více než 8,3 miliard tun plastů. Na jednu stranu je to obdivuhodné číslo, avšak na straně druhé je taková produkce, pocházející především z doby posledních padesáti let obrovskou zátěží pro přírodu..

Podle studie amerických vědců uveřejněné v časopise Science Advances by veškerý plastový odpad dokázal pokrýt území Argentiny. Tato jihoamerická mocnost přitom rozhodně není malou zemičkou, vždyť je osmým nejrozlehlejším státem světa a Česká republika by se do ní vešla pětatřicetkrát.

Kdyby se tyto plasty daly na pomyslnou váhu, na druhé straně by je musela vyvážit miliarda slonů.

Plasty jsou všude. Ani v naší zemi pomalu není vodní pramen, který by neobsahoval aspoň mikroskopické částečky plastů, které po vniknutí do organismu v něm tropí neplechu.

Plasty byly detekovány i na tom nejopuštěnějším místě na Zemi, v tichomořské oblasti Point Nemo. Nejblíže k Point Nemu má přitom posádka Mezinárodní vesmírné stanice, a to ve chvílích, kdy letí okolo. Stanice se totiž pohybuje asi 400 kilometrů nad zemským povrchem.

Nejbližší obydlenou oblastí jsou pak Velikonoční ostrovy, vzdálené 2700 kilometrů.

Podle měření mezinárodního výzkumného týmu ve vodách Point Nemo plave až 26 kusů plastů na metr krychlový.

Plasty, které se dostanou do moře, poté putují do organismů mořských živočichů. Celkem 73 % mořských ryb v sobě může mít plastovou částici. Vyplynulo to z průzkumu, který byl proveden na vzorku 233 ryb vylovených v severovýchodní části Atlantického oceánu.

Mnohé ryby spolkly i několik drobných částí plastu a třeba v žaludku 4,5 centimetrů dlouhé rybky z čeledi lampovníkovitých vědci objevili 13 kousků. Celkem bylo ve vnitřnostech ryb nalezeno 452 úlomků plastů a tedy v průměru 1,8 kusu na rybu.