Prastaré kultury za sebou zanechávají spoustu tajemství, kterým civilizace přicházející po nich ne zcela rozumějí. Do jisté míry je to pochopitelné, kulturní artefakty, ale i ideje či regulativy vznikají v konkrétních situacích, které pro jiné civilizace nemusejí být samozřejmé.

Ale kvůli tomu v nich netřeba hned hledat zásahy mimozemšťanů či nadpřirozených bytostí..

Geoglyfů, tedy výtvarných motivů na zemském povrchu je na světě mnoho. K vidění jsou v píscích pouště Rub al-Chálí na arabském poloostrově, v Austrálii, USA, na Islandu, ale zdaleka nejvíce jich je v brazilské Amazonii.

Ty nejznámější jsou však neodmyslitelně spojeny s peruánskou planinou Nazca.

Mnohakilometrových obrazců je zde nepřeberné množství a stále se nacházejí další. Geoglyfy na planině Nazca, která leží asi 400 kilometrů jižně od peruánské metropole Limy a byla zahrnuta v roce 1994 do seznamu světového dědictví UNESCO, zabírají celkovou plochu okolo 450 kilometrů čtverečních.

Rozsáhlé linie i figurální obrazce vznikly mezi lety 500 př. n. l. a 500 n. l. Obyvatelé kultury Nazca geoglyfy vytvářeli odstraněním zhruba deseti centimetrů svrchní půdy, zvláštní spirály pak byly obehnány kameny.

Kultury předkolumbovské Ameriky měly rozsáhlé astronomické znalosti. A právě geoglyfy z planiny Nazca jsou s astronomií úzce propojeny. Řada z linií je orientována podle pohybu Slunce či jiných nebeských těles.

Nescházejí ani náboženské motivy, například kosatka, kterou příslušníci kultury Nazca vnímali jako bohyni moří či opice symbolizující život v nedaleké Amazonii.

Některé výtvory sloužily také jako zavlažovací systém. Nejnovější teorie spojuje linie v Nazce s kultem plodnosti a vody, která je v této pouštní oblasti velmi vzácná.

Jeden z mýtů tvrdí, že obrazce jsou viditelné jen z velké výšky. Avšak výzkumy provedené pomocí digitálních map prokázaly, že geoglyfy jsou snadno rozeznatelné a dávají smysl i pro pozorovatele z okolních vyvýšenin.

Takže trochu divoké hypotézy Ericha von Dönikena a jeho zastánců, že obrazce jsou určené pro mimozemšťany, získávají poněkud trhliny.

Archeologické výzkumné týmy pomocí radiokarbonové metody také zjistili, že obrazce příslušníci kultury Nazca čas od času měnili.

První geoglyfy mívaly spíše podobu zvířat a božstev, postupně některé z nich byly nahrazeny geometrickými obrazci.

Zatímco geoglyfy vydržely do dnešních dnů, prastará civilizace Nazca zanikla. Svůj konec její příslušníci urychlili rychlým odlesňováním svého okolí. „Stará jihoamerická civilizace, která zmizela před 1500 lety, přispěla ke svému vlastnímu zániku tím, že poškodila křehký ekosystém, který jí umožňoval přežít,“ uvádí britská Cambridgeská univerzita, která studii o zániku kultury připravila.

Tehdejší lidé tak nakonec vyhladověli sami sebe. A to je možná zásadnější vzkaz pro dnešek než ony zvláštní obrazce, které tuto kulturu připomínají.