Jsou nádherné a třpytí se, pro jejich vlastnictví byly prolity hektolitry krve. Ač se o nich často tvrdí, že jsou prokleté, nepřestávají nás fascinovat. Jejich neblahá pověst nedokázala kupce odradit a touha vlastnit výjimečný diamant, rubín či safír vždy předčila nebezpečí a temné legendy s kameny spojené.
Nikdy se nestaly součástí tradičních náušnic, perlových náhrdelníků či těžkých náramků, ale spíše podtrhly majestát královských korun, žezel a elegantních zbraní.
Seznamte se s třemi nejznámějšími drahokamy, s jejichž historií se pojí příběhy plné násilí a smrti.
Rubín Černého prince aneb Vrah v královské rodině
Je možné, že název kamene vám nic neřekne, ale zajisté ho dobře znáte. Jedná se o velký rudý drahokam, který nezdobí obyčejný zlatý prsten, ale skví se přímo ve středu britské královské koruny.
Provází proto každou korunovaci a patří mu tak náležitá pozornost. Nenechte se však oklamat jeho jménem, klenot nezdobí rubín, nýbrž červený spinel.
Historie rubínu Černého prince nás vrací do 14. století, kdy jej darem získal Eduard z Woodstocku. Za původního vlastníka legenda považuje granadského sultána, jemuž byl kámen uloupen z hrobu. Když Černý princ později onemocněl záhadnou chorobou a o devět let později na ni zemřel, vina se přičítala právě záhadnému červenému drahokamu.
O život však nepřišel jako jediný. Dějiny „rubínu“ jsou protkané smrtí, jež jeho vlastníky postihla nejen na bitevních polích, ale i doma v postelích. Zmiňme například Jindřicha V., který kámen nosil a zahynul v roce 1415 v bitvě u Azincourtu, nebo Richarda III. a jeho smrt v bojích u Bosworthu o 70 let později. Někteří z úmrtí dodnes viní právě rubín Černého prince.
Fialový safír z Dillí aneb Podvodník, co štěstí nepřináší
Ano, fialový safír z Dillí není ve skutečnosti zajímavou odrůdou korundu, nýbrž se jedná o ametyst. Pověst vypráví, že ho v 19. století ukradl britský voják z chrámu hinduistického Indry, boha válek a počasí, a tím k životu probudil krutou kletbu.
Rodině prvního kupce plukovníka W. Ferrise drahokam přinesl řadu finančních a zdravotních potíží. Spisovatel a vědec Eduard Heron-Allen, který následně kámen dostal darem, prohlašoval, že se mu ihned začala lepit smůla na paty.
Věnoval tedy fialový drahokam přátelům, jež rovněž stihla celá řada neštěstí, a proto mu ho rychle vrátili. Heron-Allen následně tvrdil, že fialový safír z Dillí je prokletý, zbarvený krví a uvrhne do zkázy každého, kdo po něm zatouží.
Uzamkl ho proto do sedmi krabic, které obložil amulety přinášejícími štěstí. Po jeho smrti darovala jeho dcera nebezpečný drahokam londýnskému Přírodovědeckému muzeu, kde je k vidění dodnes.
Diamant Regent aneb Zkáza francouzské monarchie i císařství
Říká se, že diamant o váze přes 14 karátů objevil a z indických dolů ukradl v 17. století otrok, jenž doufal ve své vykoupení a svobodu. Kámen propašoval ve zranění na noze, které si sám způsobil. Anglický kapitán, s nímž se domluvil na cestě z Indie, ho však zradil a nechal utopit. Když otrok umíral, diamant proklel.
Svůj název kámen získal po francouzském regentovi Filipu II. Orleánském, jenž ho koupil na počátku 18. století. Následně se diamant ztracený během revoluce dostal do držení Napoleona Bonaparteho, jenž ho nenechal osadit do zásnubního prstenu pro svou vyvolenou, ale nosil ho vsazený do jílce svého meče.
A všichni víme, kam velikášství a touha po moci prvního francouzského císaře dostaly. Během své pouti světem se diamant stal svědkem mnoha násilí, vražd a krveprolití. Zmiňme mimo jiné Ludvíka XVI., jenž zemřel rukou kata, Karla X., který byl nucen abdikovat a skolila ho cholera, Napoleona III. zas čekala smrt v exilu. Dnes lze diamant pojmenovaný Regent spatřit v Louvru.
A co vy? Věříte, že zkázu svým majitelům přinesly zmíněné drahokamy, nebo je spíš dostihly vlastní ambice?
