Vědecká laboratoř se snaží vytvořit něco docela cizího, aby si mohla lépe představit mimozemské organismy. Floridský vědecký tým vedený Steven Bennerem proto vytvořil molekulární systém, jenž dokáže předávat informace stejně jako DNA. Neživý systém funguje na osmi bázích..
DNA je složitá molekula ukládající a předávající genetické informace z rodiče na potomky ve všech živých organismech. Nejdůležitějšími složkami jsou čtyři nukleotidy, které vytvářejí písmena v genetické abecedě a píší tak knihu života.
Tato genetická kniha by však podle výzkumu na jiných světech mohla vypadat úplně jinak – lišila by se natolik, že by se její písmena nedala poznat.Syntetická DNA tak zahrnuje čtyři nukleotidy – adenin, cytosin, guanin a tymin, ale také čtyři další, které napodobují struktury informačních složek v pravidelné DNA.
Vědci nevytvořili novou formu života, nýbrž naznačili, že bude zapotřebí přehodnotit to, co se ve vesmíru hledá. „Hledání života je pro NASA stále důležitějším cílem a tato práce nám pomůže vyvinout účinné nástroje i experimenty, jimiž po něm pátráme,“ uvedla Lori Glazeová, ředitelka Oddělení planetárních věd v NASA.
Výtvor badatelského týmu byl nazván hačimoži, znamenající v japonském překladu „osm písmen“. „Pečlivou analýzou úloh tvarů velikostí a struktur v DNA hačimoži tato práce rozšiřuje naše porozumění typům molekul, které by mohly ukládat informace u mimozemských forem života na zcela cizích světech,“ vysvětlil Benner.
S bližším prozkoumáním je to trochu složitější, poněvadž není pořádně s čím srovnávat. Cizí mimozemská DNA nebyla prozatím objevena, a tak musí postačit ta laboratorně vytvořená. Vědci chtěli tímto projektem zodpovědět otázky o možné existenci vesmírných organismů a případném místě, kde by se mohly nacházet, aby se tomu mohlo přizpůsobit zkoumání přístrojů a případně tam vyslat sondy.
„Pokud získáme hlubší porozumění pro to, co je ve vesmíru možné, můžeme chystat vhodnější přístroje a také dávat misím jiné, účinnější parametry. A tedy – můžeme být úspěšnější v pátrání po mimozemském životě,“ uvedla Mary Voyteková, jež pracuje jako astrobioložka pro NASA.
