Lidské vědomí je složitý komplexní systém, o němž se neustále dozvídáme něco nového. Nová studie belgického vědeckého týmu se nyní přiblížila k identifikaci rozdílu mezi mozkem při vědomí a v bezvědomí. Jaký typ komunikace vede mozek v bdělém stavu?.

Na výzkumu se podílel belgický tým vedený Athenou Demertziovou ve spolupráci s vědci z 6 dalších států. Odborníkům se podařilo rozpoznat mozkové signatury pravděpodobné přítomnosti vědomí.

Výsledku dosáhly za pomoci magnetické rezonance. Pro srovnání s běžným bdělým stavem (zahrnující i dobu spánku) jim posloužili pacienti v kómatu.

Magnetická rezonance odhalila části mozku, které spotřebovávají více energie, a jsou tudíž aktivnější. U zdravého člověka – ve spánku i v bdělosti – různé části mozku spolu neustále komunikují. Pokud by však došlo k přetnutí těchto vazeb, pak by nastal stav ztráty vědomí.

Výzkumu se zúčastnilo 53 vegetativních pacientů, 59 pacientů s minimálním vědomím (neprojevující vnímání, ale jejich mozek zaznamenával podněty) a 47 zdravých lidí.

Vědci identifikovali 2 hlavní typy komunikace. První z nich odrážela nejjednodušší fyzickou komunikaci mezi vedlejšími mozkovými částmi – dvěma shluky neuronů, které si odesílaly signály automaticky, aniž by k tomu měly nějaký výraznější důvod. Tato komunikace se ukázala typickou pro lidi v kómatu.

Druhým způsobem komunikace – komplexnějším a dynamičtějším – je typ komunikace u bdělých pacientů, kdy mozek komunikuje sám se sebou. Jakmile se u těchto lidí navodil stav anestezie, došlo k vytracení dynamického vzorce.

Z toho vyplývá, že právě druhý vzorec je to, co utváří bdělý stav. Vzorec je komplexní a nelze tedy – na základě nové studie – tvrdit, že naše „já“ konstituuje jediné místo v mozku, nýbrž se vše děje s ohledem na to, jak moc a jakým způsobem mozek využívá tzv. informační dálnice.