V minulém roce veřejnost upozornila na neobvyklé hynutí kosů černých (Turdus merula) na různých místech v Česku a jejich úbytek následně potvrdilo i nedávné celonárodní sčítání ptáků na krmítkách.

Genetické analýzy českých vědců teď potvrdily podezření, že na vině je virus Usutu. Virus může nakazit i člověka, ve většině případů však nezpůsobuje významnější potíže..

V rámci výzkumného projektu, při němž vědci ze tří institucí, Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, sledují výskyt onemocnění přenášených (zejména klíšťaty a komáry) ze zvířete na člověka v městském prostředí, byl u více než desítky kosů uhynulých koncem léta 2018 v Praze a Brně detekován a izolován virus Usutu.

Molekulárními metodami se podařilo prokázat, že se jedná o různé genetické linie. „Zatímco kmeny viru detekované v Praze jsou příbuzné virům zachyceným v Německu, Belgii a Francii, v Brně byly prokázány kmeny geneticky podobné vzorkům z Rakouska a Maďarska,“ upřesňuje Václav Hönig, virolog z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR.

Usutu je komáry přenášený ptačí virus, může však nakazit i člověka. Infekce člověka probíhá většinou zcela bezpříznakově či má lehkou formu (teplota, únava, někdy vyrážka či žloutenka). Zejména u pacientů s oslabenou imunitou byly však zaznamenány i případy vážných infekcí centrálního nervového systému.

Virus Usutu patří spolu s významnými patogeny člověka, jako jsou virus klíšťové encefalitidy, žluté zimnice či horečky Západního Nilu, do čeledi Flaviviridae.

Virus Usutu byl poprvé izolován v 50. letech minulého století v Africe, odkud se následně několikrát rozšířil do Evropy, kde způsobil lokální rozsáhlé vymírání (epizootie) v populacích kosů. „Ačkoliv je virus schopen nakazit relativně široké spektrum ptačích druhů, kosi a sovy jsou k této infekci obecně velmi citliví a infekce u nich často končí smrtí.

Pokud však jedinec nákaze nepodlehne, získá imunitu, která ho před opakovanou infekcí chrání,“ upřesňuje Lada Hofmannová z Veterinární a farmaceutické univerzity. Přes to, že v minulém desetiletí proběhly velké epizootie například v Německu, Nizozemsku, Španělsku, Itálii, Rakousku či Maďarsku a způsobily výrazný pokles populací kosa černého, dosud nikdy rozšíření viru nezpůsobilo vyhynutí konkrétního druhu ptáka, a to ani na lokální úrovni.

Historicky byl v České republice, konkrétně v Brně, tento virus zachycen výzkumníky Ústavu biologie obratlovců AV ČR již v roce 2011 a 2012, také u uhynulých kosů.

Ve většině případů se na koloběh viru Usutu v dané oblasti přišlo díky zapojení veřejnosti, která na podezřelé úhyny (zejména) kosů upozornila, a výzkumníci tak získali potřebný materiál pro zjištění přítomnosti viru.

„Podobná situace se může opakovat, a to i u dalších členovci přenášených patogenů,” říká Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Badatelé uvítají, když se v případě nálezu uhynulých kosů, ježků nebo veverek v městských a příměstských oblastech Prahy, Brna a Českých Budějovic, se veřejnost ozve na těchto stránkách.