Na území Polska došlo k objevu fosilních nálezů, z nichž polští paleotologové popsali dosud neznámý druh obratlovce. Čtyřnohý předchůdce dnešních savců žil v Evropě před více než 200 miliony let po boku dinosaurů. .
„Domníváme se, že je to jeden z nejméně očekávaných fosilních nálezů z období triasu v Evropě,“ řekl Grzegorz Niedźwiedzki, který působí na univerzitě ve švédské Uppsale. Nález je dokladem, že na Zemi v období před zhruba 205 miliony až 210 miliony let žili v hojném počtu therapsidi, savcovití plazi, o nichž si vědci mysleli, že vyhynuli už mnohem dříve.
Nový druh therapsida dosahoval délky až 4,5 metru a výšky 2,6 metru. Jeho váha se pohybovala kolem 9 tun. Charakteristickým byl pro živočicha rohovitý zobák, kterým spásal rostlinnou stravu. „Lebka a čelisti druhu Lisowicia byly vysoce přizpůsobené:
byly bez zubů a tlama měla podobu rohovitého zobáku podobně jako u želv či některých dinosaurů,“ vysvětlil Niedźwiedzki.
Tvor dostal pojmenování Lisowicia bojani podle místa nálezu poblíž jihopolských Lisowic a na počest německého přírodovědce Ludwiga Heinricha Bojanuse (1776-1827). „Objev Lisowicia mění naše poznatky o nejstarší historii (živočišné skupiny) dicynodontů, příbuzných savců z období triasu.
Vzbuzuje ale další otázky, které se týkají toho, proč tito živočichové a dinosauři dorůstali do tak obrovských velikostí,“ uvedl Tomasz Sulej z polské Akademie věd. .
