Ještě před několika lety bylo při odečtu spotřeby vody či tepla jediným řešením vpuštění cizí osoby do domácnosti. Toto řešení je však již zastaralé a nekomfortní, kladoucí zbytečné časové nároky na uživatele, při očekávání návštěvy odečitatele..
Už dnes se proto instalují měřiče s funkcí rádiové komunikace, které umožňují provést odečet na dálku nebo sledovat spotřebu prakticky v reálném čase. Díky chystané evropské legislativě by mělo být toto řešení do budoucna běžným standardem.
Odborníci taktéž počítají s dalším rozvojem této technologie a jejím navázáním na takzvaný internet věcí. Vycházejí přitom z takzvaného Smart Meteringu – uceleného systému automatického sběru dat z měřičů spotřeby a jejich následného zpracování.
Současným nejčastějším řešením v českém prostředí je takzvaný odečet pochůzkou, kdy pracovník provádí za pomoci modemu a terminálu odečet buď ve společných prostorách domu, nebo uvnitř objektu. Systém je však možné doplnit i o takzvané uzly připojené k internetu.
Data jsou v takovém případě sbírána průběžně a je možné je sledovat on-line. Díky tomu má uživatel své spotřební chování pod kontrolou, například i díky porovnání s předchozími obdobími. Může tak zavčas reagovat na různé výkyvy ve spotřebě a ve výsledku uspořit více než v případě, kdy je seznámen až s konečným ročním vyúčtováním.
Přístup uživatelů k průběžným datům bývá zpravidla pasivní. Najdou je tedy nejčastěji po přihlášení k internetovému smart-meteringovému portálu, jenž je navázán na objekt, ve kterém člověk bydlí. Druhou, zatím méně častou variantou jsou automatické zprávy o výkyvech ve spotřebitelském chování, například formou e-mailů či SMS zpráv, které mohou sloužit i jako varování.
Aby mohlo k dálkovým odečtům docházet, musí nařízení nejdříve schválit návrh novely směrnice o energetické účinnosti z roku 2016, od 1. ledna 2020 by měly být v tuzemsku instalovány pouze měřiče a indikátory, které umožňují dálkový odečet.
Pokud tedy dojde ke schválení návrhu, zhruba za osm let tak již bude možné provést odečet pouze na dálku.