Neratovická chemička Spolana vede žebříčky největších českých znečišťovatelů po čtvrté kvůli emisím rakovinotvorných a mutagenních látek. Druhé místo obsadil jihlavský Kronospan, který meziročně zvýšil emise rakovinotvorného formaldehydu o více než tři tuny.

Za ním následují severočeské elektrárny v Počeradech, Prunéřově a Tušimicích, které vedou v emisích skleníkových plynů, plynů způsobujících kyselé srážky nebo rtuti. Vyplývá to žebříčku ekologické organizace Arnika, který čerpá z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ)..

Žebříček vychází z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede Ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. V roce 2017 data poskytlo celkem 1325 provozů, což je o 25 více oproti roku 2016.

V roce 2017 průmyslové provozy předaly mnohem více toxických látek v odpadech než dříve. Šlo hlavně o dioxiny, rtuť a hexachlorbenzen. „Ministerstvo životního prostředí by mělo velice bedlivě sledovat, co se s odpady obsahujícími dioxiny, hexachlorbenzen či rtuť děje.

Jakýkoliv únik těchto látek do životního prostředí má dlouhodobé dopady na zdraví lidí a životní prostředí, obzvláště pokud se s nimi nakládá v blízkosti vodních toků či chovů domácích zvířat,“ upozorňuje RNDr. Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady spolku Arnika.

„Obrovsky narostlo množství dioxinů předaných v odpadech z metalurgie a spaloven odpadů,“ upřesnil Petrlík. Nejvíce dioxinů v odpadech vykázaly Třinecké železárny, celkem 164 g TEQ, které na druhé straně o třetinu snížily emise dioxinů do ovzduší.

Historicky nejvyšší množství dioxinů v odpadech ohlásila také spalovna komunálních odpadů v Praze – Malešicích, a to téměř 27 g TEQ.

Množství skleníkových plynů se za poslední rok snížilo v důsledku nižších emisí u čtyř největších průmyslových zdrojů – v elektráren Počerady, Prunéřov a Tušimice a kombinátu ve Vřesové. Každý z nich snížil emise oproti roku 2016 o cca 200 tisíc tun.