Schopnost vnímat magnetické pole Země se i díky českým vědcům podařilo prokázat u ptáků, psů i třeba ryb. Zvířatům to pomáhá vyznat se v terénu, stejně jako když člověk hledá cestu, a natočí si mapu tak, aby měl sever nahoře..
Ilustrace: Kompas v hlavě?
Vědci se otázkou orientace zvířat podle magnetického pole země zajímají intenzivně poslední desetiletí. Nemusí se přitom jednat pouze o tažné ptáky, kteří vyvádějí mladé v tom samém lese, kde se narodili.
Vlaštovky se každou sezónu vracejí do svého hnízda u konkrétního obydlí. Nebo o želvy, které se vracejí naklást vejce na tu samou pláž, ze které se samy jako čerstvě vylíhnuté želvičky dostali poprvé do vod moří.
Čeští vědci do výzkumu magnetorecepce nazývané také magnetosenzitizmus přispěli velkým dílem.
Protein v oku jako kompas
V roce 2016 se totiž týmu vědců pod vedením biologa Martina Váchy z Masarykovy univerzity podařilo objasnit, co ve zvířecím těle dokáže na magnetické pole reagovat. Podle nich je to možné díky proteinu nazvaném kryptochrom, který se nachází v oku.
„Přišli jsme na to, že když vypnete kryptochrom, živočichové ztratí schopnost vnímat směrovou složku magnetického pole. To je základní předpoklad pro kompas, abychom to mohli používat při orientaci v prostoru,“ vysvětlil Vácha.
Martin Vácha se svým týmem ověřoval orientaci podle magnetického pole na hmyzu, konkrétně na potemníkovi moučném, rusovi a švábovi americkém. “Zásadní pro tento typ práce je mít spolehlivě fungující behaviorální test, kdy zvířata změnou chování dají najevo, že vnímají změny geomagnetického pole,” řekl Vácha.
Vědci hmyzu v laboratorních podmínkách díky počítačem řízeném systému velkých cívek měnili zemské pole. Za světově významným objevem kryptochromu, který je pro vnímání magnetického pole klíčový, stál šesti letý výzkum a závod s dalšími týmy vědců po světě.
Protein mají i lidé.
Protein kryptochrom byl nalezen v očích hmyzu, ptáků i savců tedy i v lidském oku. “Kryprochrom řídí třeba biorytmy u člověka, nabízí se tedy otázka, zda tyto funkce nejsou citlivé k radiovým vlnám a jak by se toho případně dalo využít,” nastínil praktické důsledky výzkumu Vácha.
Je třeba ale pamatovat na to, že stejné láDalším výzkumem v této oblasti se zabývá spolu s vědci z Laboratoře molekulární chronobiologie v Českých Budějovicích a fotochemiky z Philipps Universität v německém Marburgu.
Výzkum zasáhl do mnoha oborů, jako je neurověda, ekologie, etologie, molekulární vědy a fyziologie. Vácha je v kontaktu i s fyziky z Oxfordské univerzity.
Úprk jelenů na sever nebo na jih
Světovou senzací se stal i výzkum hostujícího profesora Hynka Burdy na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (působí na univerzitě v německém Essenu), který prováděl výzkum pasoucího se skotu a jelenovitých pomocí satelitních snímků z Google Earth.
Vedle orientace skotu a jelenů podle světových stran při pastvě, sledoval i jejich místa na přespávání tzv. zálehy. Burdův tým došel k závěru, že krávy se pasou v ose sever-jih. A jelenovití tuto orientaci využívají i při útěku před predátory.
Při reakci celé skupiny se tak tento smysl uplatňuje i jako způsob jak udržet stádo pohromadě. Navíc pokud všichni jedinci prchají stejným směrem, je mnohem jednodušší se na opuštěné místo vrátit. Za svůj přínos v oblasti magnetorecepce obdržel v roce 2014 Ig Nobelovu cenu, kterou každoročně navrhují nositelé Nobelových cen.
Na Harvardově univerzitě si převezmou ceny ti, kdo nejdřív svým výzkumem pobaví a potom nutí k zamyšlení.
Kapři v kádi
Severo-jižní orientace byla prokázána i u kapra obecného. Protože v přírodě by byl výzkum náročný, zaměřili se vědci z České zemědělské univerzity na ty v kádích prodávaných před Vánocemi. „Vyfotili si ryby v kádi ze shora, na univerzitě si snímky prohlédli a vyhodnotili, že kapři preferují natočení těla v severojižní orientaci,“ přibližuje pozorování Tereza Kolbabová z Lesnické a dřevařské fakulty.
Podle vědců vzhledem k tomu, že jsou kádě kruhového tvaru a není možné se v nich nikde schovat, jde o nezkreslené podmínky pro sledování tohoto jevu.