První evropská meziplanetární mise k Merkuru nyní směřuje ke startu 19. října. Společný projekt Evropské kosmické agentury (ESA) a japonské kosmické agentury JAXA BepiColombo využije raketu Ariane 5, která odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou..
Směrem k Merkuru vyšle celkem trojici zařízení: transportní modul a dvě vědecké sondy. Jedna z nich byla vyrobena ESA a nazývá se MPO (Mercury Planetary Orbiter), druhou dodala JAXA a jmenuje se MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter).
K cíli se vydají za pomoci elektrického pohonu a devíti gravitačních manévrů u Země, Venuše a Merkuru.
Ke startu nejspíše dojde 19. října v 1:45 h GMT (3:45 h středoevropského času). Místního času je to 22:45 h, ale ještě 18. října. Zvolené datum představuje první možný termín startu poté, co se vzaly v úvahu dodatečné a neplánované testy, které proběhly v Kourou. Startovací okno zůstává otevřené do 29. listopadu.
Sonda dorazila na kosmodrom v květnu, přičemž od té doby proběhlo mnoho zásadních úkonů. Například byla vybavena ochrannými fóliemi, došlo k důkladné kontrole nádrží na xenon a dusík, ty pak byly natankovány a natlakovány.
A nakonec proběhly testy rozevření panelů slunečních baterií plus jejich finální instalace.
V operačním středisku ESA v německém Darmstadtu zatím souběžně proběhly simulace klíčových operací mise. Pracovníci řídicího střediska se také připravují na případné mimořádné události, aby byli co nejlépe nachystáni před nadcházející cestou k Merkuru.
Spojená sestava sond uskuteční první průlet k Merkuru jen tři roky po startu. Během tohoto i následujících průletů bude aktivní celá řada přístrojů. V provozu budou také „webkamery“ na transportním modulu, které nám nabídnou celou řadu pohledů na planetu. Hlavní vědecká kamera totiž bude zprovozněna až na oběžné dráze Merkuru.
Jakmile se oddělí od transportního modulu na svých finálních orbitách na oběžné dráze Merkuru, začnou sondy provádět doplňující měření Slunci nejbližší planety a jejího prostředí: od interiéru až po interakci se slunečním větrem.
Tím získáme dosud nejlepší data o podobně planety Merkur. Ta nám prozradí, jak se nejvnitřnější planeta Sluneční soustavy zformovala a následně v bezprostřední blízkosti mateřské hvězdy vyvíjela.
