Domů     Příroda
Dokáží zvířata mluvit
21.stoleti 22.6.2004

Ani nejnovější snahy najít opravdovou živou komunikaci mezi lidmi a zvířaty nepřekročily rámec nesplněných přání. Experimenty s dorozumíváním zvířat (biokomunikace) však potvrdily, že s výjimkou opravdové řeči četní jiní živočichové člověka při dorozumívání výrazně předčí. Samozřejmě bez pomoci techniky!Ani nejnovější snahy najít opravdovou živou komunikaci mezi lidmi a zvířaty nepřekročily rámec nesplněných přání. Experimenty s dorozumíváním zvířat (biokomunikace) však potvrdily, že s výjimkou opravdové řeči četní jiní živočichové člověka při dorozumívání výrazně předčí. Samozřejmě bez pomoci techniky!

V popředí vědeckého zájmu zůstávají delfíni, kteří navzájem komunikují lépe než nejbližší příbuzní lidí – lidoopi. Ti ovládají asi 40 signálů, zatímco kytovci ve vodě o třetinu více.Hranice, kdy člověk ještě něco prostým sluchem vnímá, je 20 tisíc zvukových kmitů v sekundovém intervalu. Delfíni zvládnou zvuky (ultrazvuky) až do 240 000 kmitů (240 kiloHertz – kHz). Mají totiž nesmírně citlivý echolokační smysl – registraci ultrazvuku, který vyšlou a on se zpětně k nim odrazí od překážky. Tím se jim podobají kosatky, vorvani a někteří jiní tvorové ve vodě. Tou se zvuk šíří čtyřikrát rychleji než vzduchem (1440 m/sekundu).Tak vodní obr třeba zjistí, že tři kilometry od něj plave dvoumetrová ryba. Pouhým uchem nezachytíme ani komunikaci mezi mravenci, hraboši, o netopýrech nemluvě.

Převažují zvukové signály
Nejčastějšími typy zvířecího vyjadřování je zpěv, křik i jiné hlasové projevy, u určitých skupin v pásmu ultrazvuku či infrazvuku. Moderní technika dovoluje vědcům v poslední době analyzovat i tyto projevy. Akustické signály často mají výstražnou funkci: dupnutí kopytem do země, plesknutí křídlem, syčení, zvuky rozdurděného krocana. Zvukové projevy preferují ptáci. Expert Zdeněk Veselovský upozorňuje, že ptačí zpěv až na malé výjimky nemá mnoho čistých tónů a z fyzikálního hlediska se jedná o šumy. Ptačí hlasové projevy mají dva základní typy – volání a zpěv. Prof. Veselovský upřesňuje: „Voláním označujeme krátké hlasové projevy, kterými ptáci vyjadřují varování, bolest, prosbu o potravu, voláním si vzájemně uvědomují i přítomnost druhých jedinců v hejně. Zpěvem označujeme delší hlasový projev s opakujícími se frázemi a motivy….“ Samečkův zpěv bývá vyhlášením nároku na určité území a také konkursem na partnerky. Holubům k tomu postačí dvě noty. Samičky, které u většiny ptačích druhů nezpívají, dávají přednost partnerům s působivým zpěvem, neboť ten prozrazuje i dobré zdraví. Kos ovládá až 300 motivů. Nejlepším zpěvákem je slavík. Ten – na rozdíl od většiny ptáků – zpívá i za noci.

Slavíci plavou v moři
Odysseus z řeckých bájí by se podivil, kdyby znal nejnovější závěry zkoumání vědců. Kdo by neslyšel o Sirénách, které zpěvem poblouznily muže tak, že Odysseus přikázal plavcům, aby si uši utěsnili voskem? Podle posledních zjištění odborníků se má zato, že nezpívaly mořské panny, ale nejspíš to byly písně velryb keporkaků (Megaptera novaeangliae) či běluh (Delptinapterus leucas). Vyzpívaly si přezdívku „mořští slavíci,“ protože zvládnou nádherné árie, které trvají non stop i přes půlhodinu. Ovšem tyto umělkyně dokážou také hlasitě štěkat, kvičet,výt, kvákat, chrochtat. Melodie po čase záměrně mění. Každá skupina má svou píseň. Když se jiným kytovcům nějaká verze líbí, naučí se jí. Jinými – kratšími – signály se domlouvají, kam poplují, aby se tam rozmnožovali. Při příznivých podmínkách se neviditelnými vodními kanály zvuky šíří až do vzdálenosti 80 km. Rádi si zazpívají mj. také delfíni skákaví či kosatky. Ovšem melodie střídají mnohem méně. Jako konzervativci odmítající nové trendy se ukazují tuleni: nemění to, co se už naučili. . Některé větší mořské ryby vydávají tak silné zvuky, že způsobují exploze akustických min.

Byly tu i omyly
Zvuk se nepřenáší jen chvěním vzduchu či molekul vody, ale i zemí. Toho využívá mj. krtek. Kdykoli se tento samotář vrátí do podzemí, zvláštními údery hlavou do stropu chodeb to dává na vědomí. Jinak totiž hrozí, že by se pádící, skoro slepí, krtci v temném tunelu srazili. Nejcitlivější tykadla mezi hmyzem mají samečci komárů, kterých existují tři tisíce druhů. Dlouhé jemné chloupečky na tykadlech dokážou identifikovat letící samičku téhož druhu podle frekvence bzukotu. Ovšem při letu sameček užívá jiné zvuky. Někdy se splete a vlétne do otevřených úst operního pěvce, jenž nasadil tón shodný s tónem vydávaným samičkou! Cvrček vyluzuje známé zvuky třením křídel o sebe. Někteří živočichové mají různá citlivá čidla na nohou. K dorozumívání různí tvorové šikovně využívají také větve, stébla travin, povrch rybníků či pavučiny. Jimi pavouci změnou rytmu a vibrací vyluzují rozmanitá sdělení.

Tělem mluví nejen včely
Vzhledem k tomu, že většina zvířat má dobrý zrak, k zastrašení nepřátel může vysílat rozmanité optické signály. Velice často mají podobu proměny zbarvení kůže – mistrem je chameleón. I určité mořské ryby, medúzy, chobotnice barvou těla odpuzují útočníka. Hlavně ve vodním prostředí je důležitým komunikačním prostředkem světélkování – bioluminiscence. U nás ji známe díky světelné signalizaci světlušek, která slouží hlavně k nalezení partnera.

Neznalost znamená ohrožení
Jindy k vizuální komunikaci poslouží postoj hlavy, končetin, ocasu, chobotu, zježení srsti, načepýření peří. Vědci se v posledních letech zabývají i dalšími projevy komunikace mezi zvířaty. Třeba slon při ohrožení zvedá chobot, zuřivě troubí a divoce mává ušima. Bělavý ocásek (kelka) u srnčích či jeleních matek či tzv. pírko u zaječic následují mláďata. Lidé si často chybně vykládají chování labutí: Pokud mají velká křídla ohnutá v lokti a nadzdvižená, chystají se zaútočit. Přátelství vyjadřují přilehnutím na vodu a protažením krku. U vyšších obratlovců je účinná i mimika, kterou se dá vyjádřit mj. strach, chystaný útok apod. Tady jsou přebornicemi opice. Také kůň ovládá na padesát způsobů komunikace: od různého zvukového zabarvení ržání až po hru uší: Pokud je stáhne dozadu, je podrážděný, útočný. Rovné postavení znamená klid. Směřují –li uši dopředu, prozrazuje pozornost či zvědavost. Unikátní je dorozumívání včel. Když nějaká nalezne zdroj potravy, vezme vzorek na ochutnání kolegyním. Po návratu do úlu předvádí družkám informační natřásavý taneček v podobě osmiček. Čím je jich víc, tím vzdálenější je nektar. Dokáže sdělit i směr letu apod. Jelikož se vše odehrává v šeru úlu, mají slovo i dorozumívací látky chemické.

Chemii využívá zejména hmyz 
Mnohá zvířata vylučují různé chemikálie, pachy či pachové značky. Pomocí chemických látek – feromonů komunikuje především hmyz. Pachovými signály si např. značí cestičky mravenci díky žlázám – nikoli však souvisle, ale přerušovaně. Navíc každá čárka je na jednom konci širší. Přitom každý mravenčí druh používá specifický typ pachových signálů, které jiný neumí vnímat. Ohrožený sociální hmyz produkuje tzv. poplachové feromony, které přivádějí k obraně další bojovníky. Evropský jezevec si pečlivě označkuje ostatní členy své „rodiny“ostře čpícím výměškem žlázy poblíž konečníku. Tak je jasně odliší od možných cizích příbuzných.
Zvířata kdysi dostala přídomek „němá tvář“. Nová zjištění dokazují, že to není celá pravda.

Dorozumívání plní tři hlavní úkoly
Lidská řeč představuje prostředek symbolického a tvořivého dorozumívání – nejde tedy pouze o pouhý sled jednotlivých jednoduchých signálů, které jsou nositeli určitého významu. Na rozdíl od lidí má u zvířat každý signál pouze jediný význam. Tento jistý nedostatek při sdělování skutečností zvířata nahrazují pohyby těla, mimikou, pachy a jinými způsoby. Každý zvířecí druh – od komára až třeba po slona – při dorozumívání (biokomunikaci) vysílá a naopak přijímá rozmanité informační signály. Ty jsou dvojího druhu: Jednoznačné a jednoduché se nazývají digitální a existuje na ně jediná odpověď (například, žebrání mláďat o potravu.) Signály analogní (graduální) jsou proměnlivější, příjemci navíc prozrazují i motiv, proč je někdo vysílá (např. určitá hrozba). Odborníci rozeznávají pět základních způsobů biokomunikace: akustickou, optickou, chemickou, dotykovou a využití elektrických signálů.  Biokomunikace slouží zvířatům především ke třem cílům: informovat o zdrojích potravy, v případě nebezpečí přivolat na pomoc ostatní respektive je varovat. Třetím úkolem je hledání vhodného partnera a rozmnožování. Každý zvířecí druh má svoje specifické komunikační prostředky. Někdy ovšem působí i pro více druhů: Například na výstražné volání sojky (mj. po příchodu lidí do lesa) reaguje zvýšenou ostražitostí i zvěř. Za plnohodnotnou komunikaci nelze považovat, když na různé zafixované pokyny pronesené lidským hlasem reaguje pes, kočka, papoušek, cvičení lvi i jiní reprezentanti živočišné říše.

 

Související články
Mezi přední světové producenty kakaa (Theobroma cacao) patří i africká Ghana. Její produkci však decimuje nemoc zvaná viróza zduřelých výhonků kakaovníku, přenášená drobným hmyzem vlnatkou. Od roku 1946 muselo být kvůli tomu v Ghaně vykáceno přes 254 milionů kakaovníků. Pomocnou ruku zemi nabídl profesor matematiky z Texaské univerzity. Až polovina světové produkce čokolády pochází z […]
Říká se, že není malých rolí. A že i nicotný jedinec může dokázat velké věci. To se potvrdilo v savaně v Keni, kdy jeden druh mravenců zapříčinil malou změnu v přírodním prostředí, která ale měla dalekosáhlé důsledky. Celá desetiletí působil a žil na pastvinách v africké Keni původní druh mravenců akátových (Crematogaster). Ten svými jedovatými […]
Vinaři používají dvě metody k detekci toho, zda bylo jejich bílé víno kontaminováno nežádoucími mikroby, a to čichovou zkoušku a testování vzorků vína v Petriho misce. Nyní by se k nim mohla přidat ještě třetí, hi-tech metoda, a to testování vína pomocí elektronického jazyka. Elektronický jazyk se tomu lidskému vůbec nepodobá co do vzhledu, ale […]
Za hadího rekordmana byl dosud považován Titanoboa cerrejonensis, jehož pozůstatky byly objeveny v roce 2002 v severovýchodní Kolumbii. Žil zhruba před 60 miliony let a dle odhadů mohl měřit kolem 13 metrů. Nyní vědci v Indii objevili obratle zřejmě ještě většího příslušníka podřádu hadi… V hnědouhelném dole Panandhro v indickém státě Gudžarát bylo objeveno celkem […]
Chilli papričky jsou dnes nedílnou součástí čínské kuchyně, především v podobě pálivé omáčky chili crisp, na kterou nedá řada lidí dopustit. Čína ale rozhodně není domovinou pálivých papriček, které tvoří základ této omáčky. Jak se tedy do Číny dostaly? Rostliny Capsicum, mezi které se řadí jak klasické papriky, tak i pálivé chilli papričky, pochází ze […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz