Olomouckým archeologům se podařilo u Vysokého Mýta odkrýt nejen keltské studny, které pocházejí z druhého století před naším letopočtem, ale zejména vodovod, jenž by se tak stal vůbec nejstarším ve střední Evropě..

Nález patří mezi náhodné. Jednalo se o rutinní výzkum, jenž měl předcházet stavbě dálnice D35. I přesto se ale odborníkům Archeologického centra Olomouc podařilo najít něco, v co nečekali. Nedaleko Vysokého Mýta objevili pozůstatky dvou studní a vodovodu, který zde zřejmě před více než dvěma tisíci lety zásoboval keltské vesnice.

„Zhruba 1 a půl metru nad dnem je do studny zabudovaný hluboký žlab, jenž pokračuje do oblasti, kde jsme objevili pozůstatky keltských obydlí,“ řekl k nálezu Radko Sedláček, jeden z odborníků Archeologického centra Olomouc.

Objekty přitom objevili archeologové na jaře. Během následujících měsíců ale probíhalo odkrývání. Studna je tři metry hluboká a nebylo tak jednoduché ji celou prozkoumat a především vykopat. Odkrývací práce byly také náročné z hlediska bezpečnosti práce a logistiky.

Podle předběžných odhadů objekty pocházejí z laténského období, tedy zhruba z roku 150 před naším letopočtem. Lze tak říct, že se jedná o pozůstatky nejstaršího dochovaného vodovodu ve střední Evropě. Podobné nálezy přitom nepatří mezi ty nejčastější.

V západní Evropě se nejedná o nic výjimečného, ale na českém území by takovou raritu málokdo čekal. Aby byli schopni archeologové určit přesné stáří, museli využít keramických a dalších předmětů, které byly objeveny v blízkosti pozůstatků kamenných obydlí.

Výhodou také bylo, že se podařilo najít v jedné z kulových jamek zlomek skleněného náramku, u kterého se datováním potvrdilo období, ze kterého pochází.

Během výzkumu ale nezůstalo pouze u objevu vodovodu. Archeologickému centru Olomouc se při průzkumu terénu pod budoucí dálnicí D35 podařilo najít také pozůstatky 10 000 let starého osídlení z pozdní starší doby kamenné, sídliště z pozdní doby bronzové a také tři keltské vesnice s pěti studnami.