Staré úsloví tvrdí, že co má člověk v hlavě, to mu nikdo neukradne. Na první pohled se to zdá logické. Avšak moderní technologie v mnohém převracejí současný svět naruby.

Bankovní účet, heslo k emailu, přístup k mobilnímu telefonu a řada dalších věcí. Kdo chce vymoženosti moderní doby využívat, potřebuje nějaké heslo či identifikační číslo známé jako PIN. Bezpečnostní experti často upozorňují, že nosit napsaný PIN v pouzdru s bankovní kartou, se rovná pozvánce ke krádeži.

Jenže jak ukázal nedávný experiment, ani když má člověk svá hesla zapsána jen mezi mozkovými neurony, nemusejí zde být zcela v bezpečí.

Vědci totiž provedli pokus, při kterém PIN z hlavy dokázali ukrást. Povedlo se to americkým badatelům z Alabamské univerzity. Ti dvanácti dobrovolníkům nasadili čelenky s elektroencefalografem, který umí sledovat povrchové struktury mozku.

Dobrovolníci poté zasedli před počítač, kde se věnovali běžným činnostem, jako psaní, brouzdání po internetu či on-line nakupování.

Speciální program napojený na čelenku se poté pokoušel „vykrást“ myšlenky v hlavě. Program měl značnou míru autonomie a dokázal se sám učit. Výsledky byly docela překvapující.

Po prvních zahřívacích pokusech se technologie rozjela a její šance na odhalení šestimístného PINu se pohybovala v poměru 1 : 500 a u čtyřmístného, který se používá třeba u bankovních karet dokonce v poměru 1 : 20.

Technologie tedy není ještě stoprocentní a má řadu rezerv. Podle autorů studie by však nějaký hackerský tým mohl její účinnost zvýšit. „Dnes ještě neexistují přístroje, které by dokázaly zachytit mozkové vlny na dálku, ale tato technologie se rychle zlepšuje,“ podotkl badatel Nitesh Saxena.

Podle něj na jejím vývoji mají zájem především firmy, které se zaobírají robotikou a s tím souvisejícím propojením mezi roboty a lidmi.

Máme se tedy bát, že nám někdo „vysaje“ z hlavy informace? Zatím to nehrozí, ale jednou, kdo ví? Navíc každá nová technologie s sebou může přinášet i dosud neznámé aspekty. Na to upozorňuje i studie vědců z Alabamy, podle nichž existují rizika, která se v současnosti vymykají naší představivosti.

„Nová vznikající zařízení otevírají pro každodenní uživatele obrovské možnosti. Ale současně zvyšují bezpečnostní hrozby,“ dodal Saxena. Jistou šanci vidí v lepším zabezpečení elektroencefalografů. Ty mají sice velmi pozitivní využití v medicíně, kdy usnadňují život handicapovaným lidem, avšak, jak se ukazuje, mohou být i zneužitelné.