Pro diabetiky je důležité pravidelné sledování hladiny krevního cukru. Standardní postupy vyžadují odběr alespoň minimálního množství krve, ale existují i možnosti založené na optických metodách.
Tým profesora Craiga Grimese z americké Penn State University sestrojil nový senzor, který pracuje na magnetoelastickém principu. Magnetoelastické látky, zpravidla tenké pásky z rychle chlazené slitiny železa, niklu s přídavkem molybdenu, boru, křemíku, popřípadě uhlíku, se rozkmitají, jsou-li vystaveny magnetickému pulsu. Toto mechanické vlnění generuje magnetické pole, které je možné detekovat. Frekvence vlnění a tedy i vznikající magnetické pole závisí na řadě faktorů, mezi jiným i na vlastnostech povrchu. Grimesův senzor tvoří pláteček magnetoelastického materiálu pokrytý polymerem citlivým na pH. Na něj je chemicky vázán enzym glukozoxidázy, při jehož reakci s krevním cukrem pH klesá. Tím se zároveň mění vlastnosti polymeru, který čistě mechanickým působením ovlivňuje kmity magnetoelastické destičky. Tento senzor je určen k implantaci pod kůži diabetika. Kdykoliv bude tento diabetik chtít znát hladinu svého krevního cukru, zamává paží před detekčním zařízením, jehož základem jsou dvě cívky – jedna vybudí kmity senzoru, druhá pak změří vznikající magnetické pole, které je úměrné koncentraci glukózy v krvi.
