Každý elektromobil můžete nabíjet z klasické domácí zásuvky. U nás najdeme 5 900 000 míst s odběrem elektřiny, takže když odhlédneme od zásuvek ve vyšších patrech elektromobilisté mohou využít pár milionů nabíječek.
Tento způsob se ale hodí spíše pro nabíjení auta v noci, jelikož nabití vozu zabere 6 až 8 hodin, a to neuvažujeme o prémiových značkách typu Tesla. Jaké další možnosti čeští elektromobilisté mají?.
Přestože se zvyšují počty veřejných nabíjecích stanic v ČR, řidiči elektrických vozů stále postrádají stanice pro rychlé nabíjení stejnosměrným proudem (DC). U takových nabíječek lze elektromobil se silnou baterií dobít na 80 % kapacity za pár desítek minut.
Například Tesla Model S doplní energii do 80 % za 40 minut, což se rovná dojezdu na dalších 330 km.
Česko má 3 Superchargery pro rychlé nabíjení Tesel
Výstavba rychlých DC nabíječek ale stojí poměrně dost peněz, proto zatím v Česku rychlonabíječky chybí, anebo jich v porovnání se západní Evropou není tolik.
Například Superchargery od Tesly u nás najdeme jen 3, zatímco v sousedním Rakousku jich stojí 17. Na druhou stranu ve 4krát větším Polsku se nacházejí také pouze 3 Superchargery a na Slovensku nyní stojí 2 takové stanice.
Nicméně celkem v ČR máme kolem 80 DC nabíjecích stanic s nejběžnějšími typy konektorů CHAdeMO a CSS. Většinou je řidiči najdou u dálnic nebo poblíž větších obchodních center. Méně časté je narazit na tento typ stanice v centru města.
Jednou z výjimek je nově otevřená nabíječka PRE v pražských Holešovicích.
Nabíjecí stanice kromě netypické polohy vyniká i netradičním zdrojem energie. Část energie pro elektroauta si totiž sama vyrobí díky 30 fotovoltaickým panelům na střeše stanice.
Elektromobilistům komplikují život různé způsoby placení za nabíjení
Když už řidiči BMW i3, Volkswagenu e-Golf nebo Nissanu Leaf (tři nejprodávanější elektromobily u nás) či dalších elektroaut mají kde nabít, mohou narazit na jiný problém.
Různí provozovatelé nabíjecích stanic mají totiž rozdílné požadavky při placení. Zatímco v zahraničí stačí se vytasit s platební kartou a za „ natankovanou“ energii zaplatit, u nás často řidič musí předem zaplatit paušální poplatek, aby získat čip nebo kartu, které ale využije jen u daného provozovatele dobíjecích stanic.
Toto rozdělení stanic je značně nepraktické a už zamotalo hlavu nejednomu cizinci, který v mylné naději, že bude moci dobít svůj elektromobil, přijel k české nabíjecí stanici a nakonec odjel s prázdnou. V tomto ohledu má Česko ještě co dohánět.
Použité fotografie: Pixabay