Dne 26. května 2017 byl poblíž observatoře Evropské jižní observatoře ESO/Paranal v Chile položen základní kámen dosud největšího dalekohledu na světě. Teleskop ELT (Extremely Large Telescope) s průměrem zrcadla dosahujícího téměř 40 metrů bude mít za úkol odkrýt zatím netušená tajemství vesmíru..

Už teleskop VLT (Very large teleskop), který rovněž provozuje Evropská jižní observatoř, přinesl řadu cenných a revolučních poznatků o kosmu. Dalekohled ELT, který má být dokončen v roce 2024, by je měl ještě mnohonásobně rozšířit. Na jeho výstavbě se jako člen ESO podílí i Česká republika.

„Oko“ budoucího teleskopu bude v průměru měřit téměř stejně jako polovina fotbalového hřiště a zachytí patnáctkrát více světla než největší optické dalekohledy, jaké jsou nyní v činnosti. Průměr primárního zrcadla dalekohledu ELT má podle plánů a představ konstruktérů činit 39 metrů.

Přístroj má být schopen zkoumat zorné pole odpovídající části oblohy, jakou pokrývá desetina Měsíce v úplňku.

ELT soustředí 100milionkrát více světla než lidské oko, 8milionkrát více než Galileův dalekohled a 26krát více než jeden z teleskopů VLT na observatoři Paranal. V jeho možnostech bude například rozlišit se pohybující se měsíční rover.

Sama konstrukce optiky je revoluční a jejím základem je nové optické schéma s pěti zrcadly, které povede k výjimečné kvalitě obrazu. Primární zrcadlo bude složeno ze 798 segmentů, každý o šířce 1,4 metru, avšak silný jen 50 milimetrů.

Optická konstrukce si žádá obrovské sekundární zrcadlo o průměru čtyř metrů, takže je téměř stejně velké jako největší primární zrcadla dalekohledů, které jsou dnes v provozu.

Kopule bude mít celkovou hmotnost 5 000 tun, montáž dalekohledu a další jeho pohyblivé nosné komponenty budou vážit přes 3 000 tun, půjde tedy o pořádného Goliáše. V obou případech jde o zdaleka největší konstrukce, jaké budou postaveny pro astronomický dalekohled pracující ve viditelné a infračervené oblasti spektra.

Pro sledování hlubokého vesmíru je ideální, pokud jsou pozorovací přístroje umístěny přímo v kosmu, kde je neruší žádné další vlivy. I proto byl v roce 1990 na oběžnou dráhu vypuštěn Hubbleův teleskop, který poté následovaly další aparáty.

Vzhledem k tomu, že ELT je umístěn na povrchu Země, byť ve značné nadmořské výšce, má v tomto směru poněkud nevýhodu. Avšak dalekohled je vybaven adaptivní optikou, která má odstraňovat zhoršení kvality obrazu a rozmazání obrazu hvězd způsobené pohybem atmosféry.

Jedno z těchto zrcadel je opatřeno na zadní straně cca 5000 podpůrnými prvky, tzv. aktuátory, které mění jeho tvar až tisíckrát za sekundu.

Dalekohled bude vybaven několika vědeckými přístroji. Přepnutí z jednoho přístroje na jiný bude přitom otázkou několika málo minut. Teleskop a jeho kopule také budou moci rychle měnit polohu a pozorované místo na obloze, takže nové pozorování bude moci začít ve velmi krátkém čase.

Při rozhodování, kde teleskop najde svůj domov, bylo ve hře více míst. Badatelé uvažovali nejen o Chile, ale i o Argentině, Maroku či Španělsku. Lokalita pouště Atacama v Chile nabízí téměř ideální umístění, ve kterém je minimum rušivých elementů.

Je to jedno z míst, kde jsou kouzla Mléčné dráhy dostupná i pro oko bez dalekohledu, o čemž si Evropa utopená ve světelném smogu může nechat jen zdát. Právě proto se v Atacamě nachází přes polovinu veškerých astronomických prostředků.

Pracovníci Evropské jižní observatoře si slibují, že se ELT pustí do řešení největších vědeckých problémů současnosti. Klade si za cíl dosáhnout řady význačných prvenství, včetně nalezení planet zemského typu obíhajících kolem jiných hvězd v tzv. obyvatelné zóně, což je jeden ze svatých grálů moderní pozorovací astronomie.

Generální ředitel ESO Tim de Zeeuw věří, že by se pomocí dalekohledu mohlo podařit nalézt i mimozemský život.

Teleskop se také bude zabývat „hvězdnou archeologií“ v blízkých galaxiích. Měl by i zásadním způsobem přispět pro posun v kosmologickém výzkumu. Především tím že změří vlastnosti prvních hvězd a galaxií a bude zkoumat povahu temné hmoty a temné energie.

Právě tyto jevy jsou pro současnou astronomii i fyziku jednou z největších záhad, které čekají na své rozluštění.