Jsou všude kolem nás, i tam kde byste je nečekali. Šíří se jako lavina současně s rozvojem mezistátní dopravy a masovým rozšiřováním turistiky. Zatím si jejich nebezpečnost většina lidí příliš neuvědomuje, ale pro přírodu a její ekosystémy znamenají často smrtelné nebezpečí. Jde o invazní rostliny.
Jejich šíření je tak snadné zejména z toho důvodu, že jde o druhy, které jsou vyloženě nenáročné na živiny a uchytí se proto všude, i ve značně nepříznivých podmínkách na rumištích, podél silnic, ale i ve městech a v kulturní krajině. Navíc tyto rostliny se přestěhováním do jiných podmínek na jiný kontinent zbaví svých přirozených škůdců a chorob a získají tak prakticky neomezené podmínky pro svůj rozvoj. K jejich intenzivnímu šíření přispívá i rychlý růst, schopnost rozmnožování v co nejnižším věku, velká produkce a snadná šiřitelnost semen i jejich vysoká klíčivost. Mnohdy má jejich přítomnost v naší krajině na svědomí i nezodpovědnost některých botanických nadšenců, kteří si je přivážejí jako okrasné rostliny do svých zahrádek. Jejich likvidace je pak nesmírně nákladná a v současných ekonomických podmínkách mnohdy i nemožná. Často se tedy musíme s jejich existencí jen trpně smířit a snažit se jejich životní prostor co nejvíce omezovat.
Nebezpečí invazních rostlin
První vlna šíření invazních rostlin začala už se vznikem a šířením zemědělství, tedy už kolem 5. tisíciletí př. n. letopočtem. Další vlna nastala v období velkých římských výbojů a poslední velká vlna přišla s objevením Ameriky.
Protože invazní rostliny se dnes šíří většinou prostřednictvím dopravních prostředků, ať již vlaků, lodí nebo kamionů, najdeme nejvíce druhů podél železničních tratí, vodních toků či silnic. Výjimkou ovšem není ani jejich šíření v tekoucí vodě. Mnohá jejich semena, vystřelená do vody uplavou desítky kilometrů, než se uchytí na břehu a založí novou kolonii v místech, kde bychom je nikdy nečekali. Šíření invazních rostlin ovšem nemá na svědomí jen člověk. Velmi aktivně se na tom podílejí například ptáci, kteří semena rostlin sezobnou a přenášejí v trávicím traktu na stovky kilometrů. Semena přitom neztrácejí klíčivost a na novém místě se velmi rychle uchytí. V malých lokalitách jsou horlivými služebníky roznášejícími semena například i mravenci. Obyvatelé jednoho mraveniště tak dokážou za sezónu přestěhovat až 40 000 semínek. Jsou ovšem i další přirozené způsoby šíření, jako je například vítr.
Proč jsou pro přírodu nebezpečné?
Několik důvodů, proč znamenají invazní rostliny pro přirozené ekosystémy nebezpečí jsme si již uvedli. Nicméně podívejme se blíže na jejich agresivní chování. To můžeme nejlépe poznat, projdeme-li se po břehu některého z potoků, nebo řeky. Úplně nejlépe to vidí vodáci, sjíždějící například Sázavu, Odru nebo Lužnici. Ještě před pár lety bylo z hladiny vidět do luk a polí, břehy lemovaly vlhkomilné luční květiny. Dnes je to vše minulostí. Břehy jsou lemovány neprostupným porostem netýkavek a křídlatek, které zabraňují výhledu a zároveň ničí původní místní ekosystémy. Pokud se podíváte blíže pod tento nevábný porost, nenajdete nic jiného než holou zem beze stopy dalších rostlin.
Invazní rostliny tedy původní rostliny vytlačují a velkým množstvím rozměrných listů je zadusí. K tomu přispívá i jejich rychlý růst a velké množství tlejících zbytků. Mnohdy vypouštějí do půdy toxiny, které ji tak znehodnotí pro další rostliny. Svými nároky na živiny mění pH a složení půdy. Mnohdy jsou atraktivnější pro hmyz a ostatní kvetoucí květiny pak odsunou do pozadí.
Bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum)
Zavlečen k nám byl z Asie, pravděpodobně z Kazachstánu. Měla to být původně okrasná rostlina pro zámecký park v Kynžvartu. Dorůstá výšky až 4 metry, na stonku má purpurové skvrny, květy jsou bílé okoličnaté. Stonek může mít v průměru až 15 centimetrů a jeho listy dosahují délky až 1,7 metru. Na jedné rostlině může být až 100 000 semen, která si udržují klíčivost až 12 let. Bolševník je známý tím, že vyvolává podráždění kůže, protože obsahuje furokumariny, které při kontaktu s pokožkou vyvolávají fotochemické reakce, puchýře podobné popáleninám, podráždění kůže a její zčervenání.
Křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis)
Původem z poloostrova Sachalin na východě Ruska. Byla k nám dovezena jako okrasná rostlina v roce 1869. Dorůstá výšky až 4 metry, má podlouhlé oválné listy, nepatrně ochlupené na rubu.
Křídlatka japonská ( Reynoutria japonica)
Do Evropy se dostala v roce 1825 rovněž jako okrasná rostlina z východní Asie. Patří mezi význačné medonosné rostliny, dorůstá výšky až 2,5 metru. Listy má řapíkaté, vejčité. Drobné bílé květy tvoří latu.
Křídlatka česká (Reynoutria x bohemica)
Jde o křížence obou předešlých druhů, výpěstek nesvědomitých zahrádkářů. Kříženec si totiž posbíral od každého druhu ty nejhorší vlastnosti a začal se masově na našem území šířit. Je také nejagresivnější a nejodolnější z křídlatek. Křídlatky najdeme i na těch nejchudších půdách, okrajích silnic, na rumištích a stavbách, skládkách a podél vodních toků. Vzhledem ke své výšce, velkým listům a husté spleti oddenků zahubí ve svém okolí všechny další rostliny
Netýkavka žláznatá (Impatiens gladulifera)
Patří k nejrozšířenějším invazním rostlinám a stejně jako její menší sestru Netýkavku malokvětou (Impatiens parviflora) ji asi všichni dobře poznáme podle podlouhlých tobolek, které v době zralosti při sebemenším dotyku puknou a vymrští semena až několik metrů do okolí. Dorůstá výšky až 3 metry a roste zejména ve vlhčích místech, na březích potoků a řek. Svými velkými listy a bujným růstem zastíní veškerou okolní vegetaci. Pochází z Himalájí a přišla k nám také jako okrasná rostlina. Stonek netýkavky je žláznatý a květy jsou zbarveny od bílé, přes červenou až po nachovou barvu.
Ovsík vyvýšený (Arrhenatrerum elatius)
Ovsík k nám přicestoval poměrně zblízka, z Alp. Jeho husté porosty vytlačují ze svého okolí ostatní rostliny. Na loukách je dnes běžnou bylinou. Původně se zdržoval především na vlhčích loukách, bohatých na živiny, ale v současnosti už se aklimatizoval natolik, že mu postačují i chudší sušší oblasti.
Borovice jako chobotnice
Borovici vejmutovku (Pinus strobus) bychom klidně mohli přirovnat k nenasytné chobotnici. Původem je ze Severní Ameriky a k nám se dostala koncem 18. století. Jde o krásnou okrasnou dřevinu, kterou najdeme v mnohých parcích i lesoparcích a v posledních letech bohužel stále častěji i ve volné přírodě. V našich podmínkách je vejmutovka velice agresivním druhem dřeviny. Má sice velmi kvalitní dřevo, využívané v nábytkářském průmyslu, ale její působení v lesích je značně negativní. Má totiž vysoce agresivní jehličí, které se nesnadno rozkládá a je velmi agresivní. Pod dlouholetými nánosy jehličí vejmutovky nenajdeme v lese žádný život. Veškerá semena lesních porostů nemají šanci na vyklíčení. Navíc se vyznačuje oproti dalším jehličnanům velmi rychlým růstem a plodí už po dvaceti letech. Naše borovice lesní až po 50 letech. Svým rychlým růstem tedy vejmutovka zamezí růstu dalších semenáčků a postupně je vytlačuje ze svého území.
Seznam nejběžnějších invazních rostlin, které můžeme nalézt v naší přírodě
Český název Latinský název Čeleď Původní oblast
ambrózie pelyňkolistá Ambrosia aremisiifolia hvězdnicovité USA a jižní Kanada
ambrózie trojklaná Ambrosia trifida hvězdnicovité Severní a Střední Amerika
bolševník velkolepý Heracleum mantegazzianum miříkovité Kavkaz
bér velkoplodý Setaria macrocarpa lipnicovité východní Asie
bytel metlatý Kochia scoparia merlíkovité od Asie do jihovýchodní Evropy
čirok halabský Sorghum halapense lipnicovité Malá a Střední Asie
hulevník povolžský Sisymbrium volgense brukvovité střední část Ruska
huseničák šedý Hirschfelida incana brukvovité Středozemí, severní Afrika
hvězdnice Aster lanceolatus,
A. novibelgii hvězdnicovité Severní Amerika
chrpovec plazivý Acroptilon repens hvězdnicovité Malá a Střední Asie, jih Ruska
kokotice ladní Cuscuta campestris kokoticovité západ Severní Ameriky
kokotice povázka jetelová Cuscuta epithymum kokoticovité nelze určit, mírný pás
konopí rumištní Cannabis ruderalis konopovité Malá a Střední Asie,
křídlatka japonská (1) Reynoutria japonica rdesnovité východní Asie
křídlatka sachalinská (2) Reynoutria sachalinensis rdesnovité východní Asie
křídlatka česká Reynoutria x bohemica rdesnovité vzniká na našem území jako kříženec 1 a 2
křížatka obecná Commelina communis křížatkovité východní Asie
laskavec bílý Amaranthus albus laskavcovité jih USA a Mexiko
laskavec žmindovitý Amaranthus blitoides laskavcovité západ USA
laskavec zelenoklasý Amaranthus powellii laskavcovité západní Amerika, středo-
a jihoamerické Kordillery
laskavec zelený Amaranthus viridis laskavcovité americké tropy
listnatka nocenkovitá Oxybaphus nyctagineus nocenkovité centrální Severní Amerika
locika tatarská Lactuca tatarica hvězdnicovité jihovýchodní Evropa, střední Asie
merlík trpasličí Chenopodium pumilio merlíkovité Austrálie, Nový Zéland
mračňák Theofastův Abutilon theophrasti slézovité Čína, Indie
netýkavka malokvětá Impatiens parviflora netýkavkovité jihozápadní Sibiř, hory střední Asie
netýkavka žláznatá (Royleova) Impatiens glandulifera netýkavkovité vlhčí lesy severozápadní Himaláje
opletka čínská Fallopia aubertii rdesnovité východní Asie
ostrožka východní Consolida orientalis čemeřicovité jihozápadní Evropa až střední Asie
ovsík vyvýšený Arrhenatherum elatius lipnicovité Alpy
pelyněk roční Artemisia annua hvězdnicovité Střední Asie
pelyňěk Verlotů Artemisia verlotiorum hvězdnicovité Čína
pouva řepňolistá Iva xanthiifolia hvězdnicovité střed a západ Severní Ameriky
proso vidlicokvěté Panicum dichotomiflorum lipnicovité východ USA, severní Mexiko, Antily
proso vláskovité Panicum capillare lipnicovité Kanada až Mexiko
psárka polní Alopecurus myosuroides lipnicovité Středozemí až do Střední Asie
rozrazil nitkovitý Veronica filiformis krtičníkovité Kavkaz, Malá Asie
rukevník východní Bunias orientalis brukvovité Arménská vysočina
sítina tenká Juncus tenuis Severní Amerika
slunečnice roční Helianthus annuus hvězdnicovité východ Severní Ameriky
slunečnice topinambur Helianthus tuberosus hvězdnicovité Severní Amerika
šťavel cibulkatý Oxalis debilis šťavelovité Jižní Amerika
šťavel širolistý Oxalis latifolia šťavelovité Střední a tropická Jižní Amerika
šťovík trojmozolný Rumex triangulivalvis rdesnovité jižní Kanada, severovýchod USA
turan roční Erigeron annuus hvězdnicovité Severní Amerika
vodní mor kanadský Elodea canadensis žabníkovité Severní Amerika – Kanada
vrbovka cizí Epilobium ciliatum pupalkovité Severní Amerika
záraza kumánská Orobanche cumana zárazovité Balnánský poloostrov
záraza menší Orobanche minor zárazovité Jihozápadní Asie, oblast mediteránu
záraza větevnatá Orobanche ramosa zárazovité Severní Afrika, Jihozápadní Asie
zlatobýl kanadský Solidago canadensis hvězdnicovité Severní Amerika – Kanada
zlatobýl obrovský Solidago gigantea hvězdnicovité Severní Amerika