Než přísná dieta, je vždy nejlepší dát na zdravý rozum. Odborníci se zabývali dopady dlouhodobého omezování příjmu kalorií. Ukázalo se, že pokud občas neudržíme chutě na uzdě a smlsneme si na něčem dobrém (sladkém či tučném), může to mít opačný efekt, než se obáváme. Tělo si totiž nezačne myslet, že hladoví a pokračuje ve spalování kalorií.
Strašákem nemusí být ani alkohol, pokud ho tedy dotyčný nevypije nadměrné množství. Pak si o zvýšení rizika některých onemocnění i nárůst hmotnosti skutečně koleduje. Ne však ten, kdo si dopřává příležitostně sklenku vína.
Víno je bohaté také na flavonoidy, které působí jako antioxidanty. Pomáhají snižovat riziko vzniku kornatění tepen a trombóz.
Účinky konzumace vína na lidi, kteří prodělali infarkt, zkoumal francouzský profesor Michel de Lorgeril z univerzity v Grenoblu. Jako vzorek mu posloužilo 353 mužů od 40 do 60 let. Všichni měli podobné zázemí i životní styl.
Odlišovali se primárně v pití vína. Když po čtyřech letech profesor de Lorgeril svůj výzkum ukončil, zjistil, že druhý infarkt postihl spíše abstinenty. U mužů v jeho skupině, kteří vypili dvě a více skleniček vína denně, se snížilo riziko druhého infarktu o 50 %.