Totéž je možné říct o testech, které děti s nadáním pro jeho přesné stanovení dělají. Při určování matematických schopností se pořád masově používají testy ze 70. let. Není to ale diagnostika přímo orientovaná na matematiku.
Zmíněné test funguje jinak. Matematické usuzování není příliš oddělené od jiného logického myšlení, které pracuje například se slovy. Dá se říct, že kdo má obecně vysokou inteligenci, má předpoklady i k dobrému zvládnutí matematiky. Jenže do toho se zpravidla promítají ještě další faktory.
„Na matematickém nadání se projevují i jiné aspekty. Jaké má dítě či dospělý v matematice sebevědomí, jakou cítí motivaci k řešení různých úkolů nebo jakou naopak pociťuje z předmětu úzkost,“ vysvětluje tak Cígler, co nové testování umí a díky čemu by mělo být do budoucna jednodušší takto orientované děti vyhledat.
Podle psychologa nic jako talent na matematiku neexistuje. Pokud s ní má potíže někdo, kdo jinak vykazuje známky průměrné nebo nadprůměrné inteligence, bude problém někde jinde.
Cíglera nedávno zaujala jedna mezinárodní studie, v níž se dávaly do souvislosti výsledky dětí v testech matematických schopností v různých zemích celého světa a míra genderových předsudků projevujících se v otázce, kdo jak může matematiku zvládnout.
Ukázalo se, že tam, kde byla ve společnosti míra předsudků nejnižší, byly výsledky obou pohlaví nejvyrovnanější.