Zranění páteře způsobí okamžitou smrt popřípadě ochrnutí – to z toho důvodu, že jsou poraněny hlavní cévy nebo mícha. Bojovník z doby železné měl obrovské štěstí, nejen že přežil, ale se šípem v páteři žil minimálně půl roku, možná i déle..
Unikátní nález byl objeven na lokalitě Koitas v Kazachstánu, která je zkoumána už více než 20 let. V roce 2009 když zde archeologové odkrývali pohřebiště Skytských nomádů, byli místními obyvateli upozorněni na nedalekou mohylu, takzvaný kargan.
Název v překladu znamená „pevnost“, jedná se o typické mohyly s dřevenou síní následně zasypanou kamením a hlínou. V oblasti východní Evropy a centrální Asie se kargany nachází v podobě nízkých kopečků.
Archeologové tedy v roce 2011 místo prozkoumali a odkryli pohřební komoru, jež byla původně 2 metry vysoká s průměrem 22,5 metru. V minulosti byla bohužel mnohokrát vykradena a poničena, místní obyvatelé také použili většinu kamenů a zeminy na stavbu svých obydlí.
Nicméně podle rozměrů mohyly odborníci soudí, že se jednalo o vysoce postaveného aristokrata. Hrob vydal pouze několik kostí, jedna z nich ovšem představuje unikátní nález.
Přímý zásah
Z těla vysoce postaveného muže zbylo pouze několik žeber, obě lýtkové kosti a pár obratlů. Ačkoliv nebyla kostra kompletní, bylo možné odhadnout věk válečníka na 25 – 45 let a výšku na 174 centimetrů. Radiokarbonové metody určili, že zemřel asi v 7. až 6. století před naším letopočtem, což odpovídá rané době železné.
Vědci nalezené ostatky podrobili důkladné analýze, včetně snímkování z magnetické rezonance. Ta odhalila překvapivý nález, v jednom z obratlů měl muž zapíchnutý bronzový hrot šípu. Hrot měřil 5,6 centimetru a byl vyroben z bronzu s vysokým obsahem cínu, což byl pravděpodobně důvod, proč byl šíp velmi ostrý a dostal se hluboko do obratle.
Vyjmout z rány celý šíp bylo riskantní, proto někdo pouze odlomil, nebo uvolnil násadu a hrot tak v páteři zůstal. Na kosti je ovšem jasně patrné hojení, muž tedy zásah šípem přežil a podle odborníků žil nejméně půl roku, možná i déle.
Kdo byl muž z Koitasu?
Archeologové se domnívají, že muž utrpěl zranění v bitvě a tudíž se jednalo o skytského válečníka. Skytové byli kočovné kmeny, které žily v eurasijských stepích od 8. století před naším letopočtem do 2. století po Kristu.
Známi jsou jako agresivní válečníci, o nichž se říká, že pili krev svých nepřátel. Teorii válečnické minulosti muže z Koitasu podporuje i tvar hrotu šípu. Zbraň má trojúhelníkovitý průřez s rozšířeným hrotem, což zvyšovalo kinetickou energii a tak i sílu, s jakou šíp do těla proniknul.
V porovnání s hroty z doby železné se tvar liší od šípů používaných k lovu zvěře, i to naznačuje, že se opravdu jednalo o zbraň určenou k boji. Šíp zasáhl vysoce postaveného muže zprava a zabořil se mu hluboko do hrudního obratle.
Je možné, že hrot propíchnul i dolní část pravé plíce. Pokud zranění nezpůsobilo vnitřní krvácení a hrot nebyl uvězněn přímo v plicích, mohl muž přežít. Skytský bojovník měl kromě šípu v páteři i zhojenou zlomeninu žebra, pravděpodobně byl tedy zvyklý žít v drsných podmínkách. Jaký je širší kontext nálezu bohužel bez chybějících kostí nelze určit.