Domů     Historie
Nečekané svědectví prstenů
21.stoleti 22.6.2005

Archeologický výzkum na trase budoucí dálnice D1 u moravského Hulína přinesl řadu unikátních objevů. Byly mezi nimi i takřka 4000 let staré měděné prsteny neobvyklého typu, na nichž se dochovaly otisky lidské kůže.Archeologický výzkum na trase budoucí dálnice D1 u moravského Hulína přinesl řadu unikátních objevů. Byly mezi nimi i takřka 4000 let staré měděné prsteny neobvyklého typu, na nichž se dochovaly otisky lidské kůže.

Malé návrší severně od Hulína leží přímo u silnice na Přerov. V pravěku jej nejméně ze tří stran obtékal potok. Terén se tu svažuje k jihu a je tvořen spraší, větrem navátou usazeninou, do níž se archeologům dobře kope a která se vyznačuje výjimečnou úrodností. Proto se nelze divit, jak široké spektrum pravěkých kultur pracovníci Archeologického centra Olomouc během výzkumů u Hulína objevili. Nejzajímavější nálezy pocházejí z období únětické kultury, asi z let 1800 – 1700 př.n.l., zejména ze tří hrobů. Neobvykle hluboko, až tři metry pod zemí, v nich v mírně skrčené poloze leželi dva muži a jedna žena – muži na pravém, žena na levém boku, s pohledem upřeným k jihu. Takové uložení je pro únětické hroby netypické. „Nejsme si jisti, zda tito mrtví nejsou nějakými nástupci nebo ‚pohrobky‘ lidu starší, nitranské kultury, která právě takto pohřbívala,“ říká ředitel Archeologického centra Jaroslav Peška. Hroby byly bohaté a brzy se do nich prokopali lupiči. Šli najisto: ať už mrtvý ležel na kterémkoliv boku, vedli vykrádací šachtu neomylně k jeho hlavě a hrudi. Oloupili ho o drahocenný majetek a jámu ponechali svému osudu. Dnes už víme, že z hrobů neukradli všechno.

Spirály a trubičky
V každém ze tří vykradených hrobů našli archeologové po dvou prstenech z arzénové mědi. Tři jsou spirálovitě stočené z drátků, jeden z měděných pásků. V moravském prostředí jde o zcela unikátní nálezy. Na výrobu zbylých prstenů byly jako materiál použity dokonce měděné trubičky, což z nich činí přímo evropskou raritu. Podobné prsteny se sice našly v hrobech ze starší doby bronzové v Dolním Rakousku a Bavorsku, není však známo, že by byly duté. Může to být způsobeno stavem výzkumu – nikoho totiž dosud nenapadlo nalezené prsteny rentgenovat nebo je dokonce zkoumat za pomoci tomografu. Archeologové z Olomouce byli první. „Bylo by dobré nechat podrobně prozkoumat všechny podobné starobronzové prsteny, které se kdy vykopaly,“ míní Jaroslav Peška. „Možná bychom zjistili, že těch dutých je mezi nimi víc a třeba bychom odhalili i centrum jejich výroby.“ Jak dodává, na Moravě takové centrum jistě nebylo; spíše někde západněji.
S prsteny je spojeno ještě jedno závažné odhalení. Na pěti z nich se šťastnou  náhodou dochovaly otisky kůže jejich dávných majitelů.

Mrtvým až na kůži
Prsteny s otisky kůže se našly i dříve, například v Bavorsku – byly to však jednotlivé kusy, kterým nebyla věnována patřičná pozornost. Ještě nikdy nebyl nalezen tak velký soubor, jako u Hulína. Jeho ojedinělost spočívá i v tom, že prsteny byly dosud navlečeny na prstech nebožtíků. Půda je tu totiž suchá a kyselá, což nepřispívá k uchování organických materiálů, které tak bývají často úplně strávené. Jedině nezvyklá hloubka hrobů, vykopaných před takřka 4000 lety až na jílovitou vrstvu, umožnila dobré dochování kostí a výjimečné uchování organických látek. Charakter podloží spolu s rozkladnými procesy rovněž zapříčinil, že se na prstenech vytvořila měděnka. Ta vnikla do papilárních linií na kůži prstů a dlaní a zachovala na vnitřní a ve dvou případech i na vnější straně prstenů jejich negativní otisky. K otisku kůže dlaní zvnějšku došlo patrně při posmrtném procesu stahování šlach a následném smrštění rukou.
Naši archeologové znali dosud pravěké otisky prstů pouze z keramiky nebo mazanice. Teď však říkají, že v budoucnu bude nutné věnovat pozornost i bronzovým nebo měděným artefaktům. A nejen těm nově objeveným. Je možné, že mnohé předměty s otisky kůže leží dosud nepovšimnuty v archeologických depozitářích. Stačí je jen najít.

Měděnková srst
U jednoho z prstenů si archeologové povšimli zvláštních drobounkých vláken. Podrobnější zkoumání ukázalo, že jsou to ve skutečnosti trubičky. Jde o pozůstatky zvířecí srsti, na níž se vysrážela měděnka. Dochoval se i malý zbytek kůže včetně škáry – vazivové vrstvy, uložené pod pokožkou. V hrobě nebyly zvířecí kosti a je proto jisté, že v něm byla uložena pouze kožešina. Mrtvý v ní mohl být zabalen nebo z ní měl ušité oblečení; nelze také vyloučit uložení milodarů v kožešinovém vaku nebo i jinou možnost. Stále také není jisté, jakému zvířeti konzervovaná srst patří. To se v současnosti pokoušejí odhalit kriminalisté.
Výzkumy u Hulína pokračují i letos – archeologové odkrývají druhou polovinu zkoumané plochy. Od loňska vědí, že se na ní nalézají pozůstatky keltského výrobního areálu a také o něco mladší osada některého z germánských kmenů doby římské. I nadále se však budou vracet na plochu, zkoumanou v loňském roce, kde by se mohly nacházet další hluboké hroby. Sprašové návrší u silnice z Hulína do Přerova může skrývat ještě mnohá tajemství.

Další podrobnosti:
www.rozhlas.cz/planetarium

Jak nepoztrácet informace
Výzkumy u Hulína provádí Archeologické centrum Olomouc ve spolupráci s odborníky z mnoha dalších institucí.
Podrobně se zkoumá antropologický materiál, především kosterní pozůstatky. Zjišťuje se stáří a pohlaví jedinců. Testy DNA i další analýzy mají určit případné příbuzenské vztahy mezi pohřbenými, zjistit odkud pocházeli a co jedli.
Antropologové z Přírodovědecké fakulty brněnské Masarykovy univerzity zkoumají otisky kůže na prstenech. Dávnými otisky papilárních linií se zabývá celý obor, zvaný paleodermatoglyfika.
Samotné prsteny byly podrobeny paleometalurgickým analýzám, které určí složení kovu, původ jednotlivých složek i výrobní postupy. Dá se zjistit, při jaké teplotě byl kov taven, zda byly prsteny točeny za studena nebo za tepla a jak byly zhotoveny trubičky, použité při jejich výrobě. K pochopení technologických fines slouží též zkoumání prstenů rentgenem nebo s pomocí tomografu, prováděné ve Fakultní nemocnici u Sv. Anny v Brně a ve Vojenské nemocnici Olomouc.
Na zkoumání zbytků zvířecí srsti a kůže se podílejí pracovníci brněnského Technického muzea a Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity v Brně, kde se rozvíjí obor zvaný archeometrie – materiál se zkoumá elektronovým nebo polarizačním mikroskopem. Na pražské Vysoké škole chemicko-technologické zas zkoumali vzorky srsti za pomoci infračervené spektroskopie. Pro identifikaci zvířete však bude rozhodující posudek odborníků z Kriminalistického ústavu Policie České republiky v Praze.
Do vyhodnocování nálezů se zapojí i tzv. environmentální metody, třeba paleobotanika nebo osteologie. Jejich výsledky napoví, jak vypadalo prostředí, v němž lidé u Hulína žili – co pěstovali, zda byla zdejší krajina zalesněná a co rostlo na lukách kolem osad.
Archeologové si od mezioborové spolupráce v rámci speciálně vytvořené pracovní skupiny slibují komplexnější výsledky, než při jiných výzkumech. Rádi by z ní v budoucnu udělali pravidlo. Žádná informace nesmí být ztracena!

Objevy z dálnice u Hulína
· Nejstarší jsou hroby eneolitické kultury se šňůrovou keramikou (asi 2500 př.n.l.).
· Jiné, o něco mladší hroby, by měly patřit kultuře nitranské. K ní náleží i sídliště – jedno z mála, které se u nás dochovalo.
· Další skupina hrobů pochází z období starobronzové únětické kultury (1800-1700 př.n.l.). Právě v nich se našly vzácné prsteny s otisky lidské kůže.
· Jiný zvláštní nález spojují archeologové s tzv. věteřovskou skupinou (1650-1500 př.n.l.) – pohřeb pěti osob, dvou dospělých a tří dětí, v zásobní jámě. Kostry jsou shodně orientované a bez hrobové výbavy, každého mrtvého provázela jen lastura mlže velevruba. Nabízí se vysvětlení, že by mohlo jít o rituální pohřeb rodiny. Dokud však nebudou provedeny patřičné analýzy, jedná se jen o pouhou spekulaci.
· Letos zkoumají archeologové u Hulína výrobní areál z doby laténské (asi ze 3.-2. stol. př.n.l.). Už v loňském roce tu našli tři keltské hroby, z nichž jeden byl bojovnický, se železným mečem a kopím.
· Zároveň probíhá i výzkum zdejších nejmladších nálezů – velkého germánského sídliště doby římské (1.-4. stol. n.l.), které bylo spíše výrobním areálem než osadou. Dosud se u něj například nenašly žádné hroby.

Předchozí článek
Související články
Historie Zajímavosti 22.12.2024
Komplex menhirů Stonehenge v jižní Anglii, byť svého druhu zdaleka není jediný, nepřestává fascinovat jak vědce, tak širokou veřejnost. Zejména jeho účel zůstává tak trochu záhadou. Odhalení původu oltářního kamene, který pochází až ze Skotska, možná do této záhady přináší nové světlo. Astronomická observatoř, nekropolis, sluneční kult, léčebné místo, symbol moci a prestiže, to je […]
Historie Zajímavosti 20.12.2024
Neandertálci jsou dnes považováni za naše nejbližší příbuzné, víme dokonce, že docházelo ke křížení mezi nimi a ranými Homo sapiens. Před 34 000 lety však došlo k jejich vyhynutí. Odborníci se snaží nalézt odpověď na otázku, co za tím stálo. Možností je mnoho, za některými z nich pak stojí naši předchůdci. Jak velký podíl na […]
Historie Zajímavosti 17.12.2024
Leonardo da Vinci byl malíř, sochař, architekt, spisovatel, anatom, geolog, astronom, botanik, vynálezce, inženýr a vědec, zkrátka nadaný renesanční všeuměl. Je považován za jednoho z největších umělců všech dob a oslavován pro svoji technologickou vynalézavost i vědeckou genialitu. Jeho díla jsou nyní k vidění v londýnské Královské akademii umění. Výstava děl Leonarda da Vinci, Michelangela […]
Historie Příroda 14.12.2024
Poté, co moderní lidé opustili Afriku, setkali se a mísili se i s neandertálci, což vedlo k tomu, že dnes všichni lidé žijící mimo Afriku mají v genomech přibližně 2–3 % neandertálské DNA. O genetice prvních migrantů v Evropě a o načasování jejich mísení s neandertálci se však ví jen málo. Nové poznatky přináší studie, […]
Historie Zajímavosti 10.12.2024
Mezi časté nálezy, které archeologové objevovali v oblasti neolitické Horní Mezopotámie, patřily tak zvané „husking trays“ neboli „podnosy na loupání“. Nejnovější zkoumání těchto podnosů, pocházejících z archeologických nalezišť v Sýrii, ukazují, že nesloužily k loupání plodin, ale spíše k pečení chleba podobného dnešní focaccie. Neolitická revoluce, při které lidé začali cíleně pěstovat plodiny, včetně obilí, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz