Technologie především využívá permanentních magnetů, které ovlivňují mechanikové dílky včetně kladívek, jež po úderu do klávesy rozezvučí struny. V obvyklém nástroji vykazuje klavírová mechanika v celém rozsahu klávesnice nestejný odpor, protože jednotlivá kladívka se od sebe liší hmotností. Díky MAA je ale pohyb kláves nadlehčován silou páru magnetů, které se vzájemně odpuzují a od sebe oddalují. Tato metoda výroby klavírů pak umožňuje vyrovnat značný rozdíl ve hmotnosti kladívek, a tak učiní pianistovu hru lehkou a příjemnou. Zájemci o jedinečnou technologii se už hlásí z celého světa.
UMĚLÉ OKO PRO NEVIDOMÉ
Technologie ve službách medicíny
Speciální bionické oko, které slepým lidem umožní znovu spatřit denní světlo, vyvinuli američtí odborníci z Johns Hopkins University v Baltimore. Zařízení se skládá z počítačového čipu umístěného v oku a z minikamery vestavěné do brýlí. Snímky zachycené kamerou se přenášejí na čip, který je transformuje do impulsů, jež mozek dokáže interpretovat. S testováním tohoto unikátního přístroje na lidech by se mělo začít ještě v letošním roce. Přestože snímky pořízené umělým okem mají k dokonalosti daleko, dostačují k tomu, aby jinak slepý člověk rozeznával tváře a dobře se orientoval v budovách.
MOŽNOSTI ŽIVOTA VE VESMÍRU
Přestěhujeme se na jinou planetu?
Britští astronomové totiž tvrdí, že kromě Země i jiné planety, které se však nacházejí mimo Mléčnou dráhu, nabízejí vhodné podmínky pro lidský život. Věří, že mimo naši sluneční soustavu existuje zhruba dalších 150 hvězd blízkých našemu Slunci, kolem kterých obíhají planety, z nichž se některé podobají Zemi. Jsou kamenité a dostatečně staré na to, aby se na nich život vyvinul. Vědci svá tvrzení přitom opírají o podrobné počítačové simulace. Nyní se snaží odhadnout přibližný počet takových planet na základě dostupných znalostí o nutných podmínkách pro přežití. Vzdálené planetární soustavy pak nepřímo sledují prostřednictvím měření vlivu gravitace vesmírných těles.
TAJEMSTVÍ PŘÍRODY ODHALENO
Izumo napomáhá splynutí vajíčka a spermie
Tým japonských vědců, vedený Masaru Okabem, po dvaceti letech usilovného bádání konečně objevil protein, který rozhoduje o vniknutí spermie do vajíčka. Jedinečnou látku, která patří do superrodiny imunoglobulinů, odborníci nazvali izumo podle japonské svatyně, v níž se dostává požehnání svatebčanům. Proces oplození vajíčka je poměrně složitý. Spermie pronikne přes jeho obal a za účasti několika proteinů (cyritestin nebo fertilin-alfa) se naváže na plasmatickou membránu vajíčka. A právě v ní je přítomný izumo, který dále reaguje s dalšími proteiny. Co se pak děje dál, vědci zatím intenzivně zkoumají.
JAK CESTOVALI EGYPŤANÉ DO ZEMĚ BOHŮ?
Koráby v jeskynním přístavu
Zbytky dávných egyptských lodí objevil tým italských a amerických archeologů na pobřeží Rudého moře. V jeskyních starobylého faraonského přístavu, vzdáleného asi 480 kilometrů jihovýchodně od Káhiry, se ukrývaly dřevěné trámy, slabší cedrová prkna, zřejmě dovezená ze Sýrie, a pozůstatky provazů z plachet a stožárů. Egypťané tyto lodě pravděpodobně využívali k obchodním cestám. Údajně s nimi cestovali i do bájné Země bohů, o níž se hovoří ve starodávných egyptských písemnostech. Archeologové se domnívají, že se mohla nacházet někde na pobřeží Afriky v místech dnešního Somálska a Etiopie.
CHOBOTNICE PRCHAJÍ PO DVOU
Rychlý maskovaný útěk
Chobotnice jsou mistryněmi převleků. Dokážou měnit tvar těla i jeho zbarvení tak, aby co nejlépe unikaly pozornosti svých přirozených nepřátel. Pokud už ale chobotnice začne prchat, musí značnou část kamufláže odhodit. Přinejmenším dva druhy malých chobotnic – indonéský druh Octopus marginatus a australský druh Octopus (Abdopus) aculeatus – ale dokážou mizet překvapivě rychle a přitom si své tělní mimikry udržet. Tyto chobotnice „kráčejí“ pod dně po dvojici chapadel a zbývajících šest chapadel pak využívají k maskování. Nad svými kroky nemusí příliš „přemýšlet“, protože pohyb kráčivých chapadel zajišťují autonomní nervové obvody samotných výběžků.
BLESKOVÝ ÚTOK NA IMUNITNÍ SYSTÉM
Smrtící virus rozdrtí buňky během čtyř dní
Velmi rychlé účinky viru HIV nedávno potvrdily dvě na sobě nezávislé vědecké studie. Jejich výsledky by mohly v budoucnosti vést ke změnám v léčbě AIDS. Smrtící virus HIV prý totiž zahubí během několika málo dní od nakažení více než polovinu buněk imunitního systému. Američtí experti prováděli testy na opicích a prokázali, že SIV, opičí verze lidského viru HIV, okamžitě po infikování zaútočil na tyto buňky a velké množství jich doslova rozdrtil v průběhu prvních čtyř dnů. Obvykle při každé jiné infekci se buňky proti vetřelci alespoň brání a snaží se zákeřný virus zlikvidovat samy. V tomto případě SIV zaútočil tak rychle, že se imunitní systém ani nepostavil na odpor. Účinky viru se navíc stejnoměrně projevily ve všech tkáních. Pokus zatím nelze opakovat na lidech, protože většina infikovaných netuší, v jakém okamžiku byla nakažena. Virus SIV ale slouží jako dobrý model, protože pracuje stejným způsobem jako HIV.
INVAZE CIZÍHO ŽIVOTA DO AUSTRÁLIE
Místní úřady bojují s introdukcí
Australská vláda vydává nemalé finanční prostředky v řádu stovek tisíc dolarů na hubení dovezených rostlin, které se nekontrolovatelně šíří a ohrožují domácí přírodu a zemědělství. Od doby, kdy Evropané začali osidlovat tento světadíl, sem údajně mělo být vědomě i nevědomě přivezeno na 27 tisíc cizích živočišných a rostlinných druhů. Řada domácích druhů tím začala být vážně ohrožena, některým už dokonce hrozí vyhubení. Nyní se však ukazuje, že ještě větší nebezpečí pro tamní přírodu mohou znamenat okrasné rostliny, které jsou dováženy do australských zahradnictví. Lidé, kteří si je zde kupují v dobré víře, že dělají něco pro přírodu, nemají totiž potuchy, že i tyto rostliny se mohou zcela nekontrolovatelně šířit po celém kontinentu.
ROBOT PRO BITEVNÍ POLE
Umělý chirurg bude zachraňovat vojáky
Americká armáda vyplatila univerzitním vědcům a soukromým firmám 12 milionů dolarů (279,5 milionu korun) na vývoj speciálního robota, který by dokázal operovat zraněné vojáky přímo na bitevním poli, a tak jim včasným zásahem zachránit život. Přístroj by měl být založen na již existujícím chirurgickém systému Da Vinci, který se v lékařské praxi používá od roku 2000, například pro odstranění rakoviny prostaty. Da Vinci bude ale vyžadovat několik zásadních vylepšení. Systém k výměně chirurgických nástrojů stále potřebuje člověka, což na bitevním poli nebude možné. Spojení mezi operujícím chirurgem a samotným robotem by mělo být bezdrátové, dostatečně rychlé a navíc odolné proti nepřátelské palbě. Takový robot bude muset být také natolik pohyblivý, aby se včas dostal do úkrytu a dokázal evakuovat zraněného.
SONDA V BUNĚČNÉM JÁDŘE
Co se děje v našich buňkách?
Zkoumání nitra buněk různými metodami již patří ke standardním laboratorním technikám, takže je jen logické, že biologové upřeli svou pozornost k další metě, buněčnému jádru, kde se nachází naprostá většina dědičné informace ve formě deoxyribonukleové kyseliny (DNA). Kalifornským chemikům se podařilo připravit zajímavou fluorescenční sondu, tvořenou shlukem zhruba tisíce molekul selenidu a sulfidu kademnatého. Nová sonda může přetrvávat v buněčném jádře i několik dní, aniž by ho nějak poškodila. Při excitaci laserovým paprskem pak vyzařuje světlo různých vlnových délek a právě ze změn těchto tzv. fluorescenčních spekter je pak možné posuzovat pochody uvnitř jádra.
NOVÁ TECHNOLOGIE
Elektrické pole hýbe s nanotrubicemi
Uhlíkové nanotrubice jsou evergreenem posledních let. Jejich zajímavé elektrické nebo chemické vlastnosti a vysoká mechanická pevnost slibují mnoho rozmanitých způsobů využití například v oblasti výroby počítačových komponentů. Vědci z University of California v San Diegu nyní odhalili, že při usazování z par, což je standardní metoda přípravy uhlíkových nanotrubiček, se jejich podélná osa orientuje ve směru elektrického pole. Pokud v průběhu jejich narůstání dojde ke změně tohoto pole, vzniknou zahnuté nanotrubičky. Objev významně rozšiřuje možnosti jejich přípravy na míru.
ZLATÁ RÝŽE PROTI SLEPOTĚ
Geneticky modifikované plodiny dobývají svět
Britští vědci vytvořili nový druh tzv. zlaté rýže, geneticky modifikované plodiny, která obsahuje velké množství betakarotenu. Ten se v lidském těle přeměňuje na vitamin A, jehož nedostatek vede zvláště v rozvojových zemích a především u malých dětí ke ztrátě zraku. Podle odhadů Světové zdravotnické organizace kvůli chybějícímu vitaminu A oslepne každoročně po celém světě na 500 tisíc dětí. Díky novému druhu zlaté rýže by ale mohlo dojít k výraznému zlepšení situace, protože tato plodina obsahuje až dvacetkrát více betakarotenu než dřívější odrůdy. Její výrobce, britská společnost Syngenta, ji nyní zdarma nabízí asijským výzkumným ústavům, které by ji už v následujících pěti letech mohly začít pěstovat na polích.
ZÁBAVA PŘI VSTÁVÁNÍ
Budík na kolečkách vás po ránu rozesměje
Pokud nejste zrovna ranní ptáčata a často se vám stává, že zaspíte, nabízí se pro vás řešení – nový typ budíku, který vylepší váš start do nového dne! Když ho ráno zamáčknete, a přesto nehodláte vstát z postele, budík Clocky, který je vybaven dvěma kolečky a obalen měkkou látkou, se sám vydá na cestu po pokoji. Sjede z nočního stolku a putuje po celé místnosti, dokud nenalezne odlehlý, skrytý koutek. Přitom naráží do všech předmětů, které mu zkříží dráhu. Jakmile se ale někde usadí, spustí znovu svůj alarm. A právě to musí i toho největšího ospalce vylákat z postele a přinutí ho hledat schovaný budík. Navíc díky vnitřnímu procesoru je Clocky tak mazaný, že se každý den nalézá na zcela jiném místě. Chytrý budík se bohužel na náš trh zatím pouze chystá.
STAROBYLÝ PRŮMYSL
Májské továrny na výrobu soli
Američtí archeologové objevili na pobřeží Belize 41 nových přímořských továrniček na výrobu soli, které sloužily dávné májské civilizaci. Solivary zřejmě zásobovaly velká města ve vnitrozemí poloostrova Jukatán, kam se sůl dopravovala na lodích. Vědci v dané lokalitě nalezli pozůstatky dřevěných budov, úlomky hliněných nádob nebo zbytky pádla kanoe. Vše pochází z let 600 až 900 našeho letopočtu. Již dříve byly v této oblasti objeveny čtyři takové solivary, což společně s novými nálezy svědčí o tom, že produkci soli se zde výborně dařilo.
CHYTRÉ KAMERY
Bezpečnostní systém i pro domácnost
Sledovací technologie zaznamenaly rychlý vývoj od kamer produkujících zrnité černo-bílé záznamy na video páskách až k digitálním kamerám poháněným solárním článkem, které v současnosti předávají kvalitní barevné snímky prostřednictvím komunikačních sítí do obrovských databází. Ty jsou průběžně analyzovány speciálním softwarem a v případě detekce anomálie jsou okamžitě upozorněny bezpečnostní složky. Nick Imearato, pracovník amerického Hooverova Institutu, předpovídá, že tato nejnovější technologie bude brzy tak levná, že si ji budou moci dovolit miliony malých podniků, a dokonce i domácnosti.
