Příčiny vzniku agresivního chování se snaží vymyslet antropologové, biologové i psychologové z celého světa. Nikomu se ale zatím odpovědi přinést nepovedlo. Mezinárodní tým vědců z Ameriky a Nizozemska ale přichází s novým pohledem a dává do souvislosti agresivitu se stálostí klimatu..
Vztah agresivity s počasím je vědcům znám už dlouho a proto je i relativně dobře prozkoumaný a doložený řadou experimentů. Jedním z takových počinů je například pokus britských vědců Douglase Kendricka a Stevena MacFarlana z 80. let 20. století, při kterém zkoumali souvislost počasí s chováním řidičů.
V rámci experimentu nechali britští výzkumníci zastavit auto na semaforu na červenou, řidič za volantem ale zůstal na světlech stát, i když se barva změnila na zelenou. Badatelé pak zkoumali reakce řidičů automobilů, kteří se kvůli ucpané křižovatce nemohli rozjet. Pokus byl proveden v několika různých klimatických podmínkách.
Z výsledků studie vyplynula přímá souvislost mezi chováním řidičů a teplotou. Čím bylo větší horko, tím se lidé za volantem chovali agresivněji.
Podobný pokus provedl i psycholog Lance Workman z Univerzity v Glamorganu, který zkoumal souvislost teploty a počtem spáchaných trestným činů. I jeho práce potvrdila, že více výtržností provedou lidé obývající teplejší oblasti.
Proč jsou lidé v teple konfliktní?
Konfliktní chování v teplejším podnebí je vysvětlováno pomocí několika modelů. Nejpravděpodobnější je kombinace dvou z nich. Podle prvního vysvětlení, anglicky nazvaného „General aggression model“, se lidé ve vyšších teplotách cítí nepříjemně a nepohodlně a proto mají tendenci chovat se k ostatním agresivně.
Tuto teorii podporuje i nedávné zjištění vědců, ze kterého vyplývá, že optimální teplota, při níž člověk nepociťuje žádnou zátěž, je 22 ˚C. Pokud je počasí teplejší, je člověk unavený a podrážděný.
Druhý model vysvětlující souvislost teplého klimatu a agresivity je označován jako „Routine activity theory“. Podle tohoto modelu lidé v teplejších oblastech tráví více času mimo domov ve společnosti ostatních lidí, což samo o sobě vede k častějším konfliktům.
Oba modely ale vznikly pouze na základě krátkodobých experimentů. Aby potvrdili jejich pravdivost, provedli vědci z Ohia a Amsterdamu dlouhodobý výzkum zaměřený na konfliktní chování v oblastech s teplejším klimatem.
Kultura je ovlivněna podnebím
Z výsledků studie mezinárodního týmu vědců vyplynulo, že roli ve vzniku agresivního chování nehraje jen vysoká teplota, ale také stálost klimatu. V oblastech kolem rovníku, kde je jen malý teplotní rozdíl mezi jednotlivými ročními obdobími, mají lidé jinou životní strategii, než v místech, kde ke kolísání teploty dochází.
Obyvatelé rovníku více žijí v přítomnosti a jsou méně zaměřeni na budoucnost a plánování. V souvislosti s takovou životní strategií mají i méně sebekontroly a tudíž větší sklony k agresivnímu chování.
Jak tedy nový výzkum ukázal, důvodem vzniku konfliktního chování není jen teplota sama o sobě, ale také její střídání. Klima tedy významně formuje naše chování, které ovlivňuje kulturu, v níž žijeme. Neznamená to ale, že jsou všichni obyvatelé teplých oblastí agresivní a neumí své chování ovládat, pouze k tomu mají větší sklony.