Vědci z Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity v Praze se v rámci svého výzkumného projektu zkoušejí v českých lesích dosud nepoužívanou metodu monitoringu kůrovce. Hlavní roli v ní hrají psi..

Tento způsob boje s kůrovcem byl úspěšně vyzkoušen ve Švédsku. V České republice se dosud pro monitoring a boj s kůrovcem běžně používají feromonové lapače a pokácené stromy tzv. „lapáky“, které zachytí značnou část kůrovců.

Tyto prostředky však u čerstvě napadených stromů není možné v tomto směru využít. Avšak vycvičený pes rozpozná nemocný strom již týden poté, co jej kůrovec napadl.

Na rozdíl od člověka, který musí zkoumat každý strom z maximálně z metrové vzdálenosti, pes ucítí napadený strom i na vzdálenost větší než je 100 m. Trénovaný pes s psovodem přitom zvládne prozkoumat až 10 ha během jediné hodiny.

Identifikované napadené stromy je pak snadné označit páskou nebo barvou, zaznamenat jejich GPS souřadnice a zanést je do mapy spolu s informací o jejich velikosti.

V současnosti mají největší problém s kůrovcem středomoravské a severomoravské lesy, zatímco na Šumavě se situace zlepšuje. Například v okolí Modravy už pahýly vzniklé po kůrovcové kalamitě z devadesátých let překrývají nově rostoucí stromy.