Dnes už víme, že úrodnost půdy vyplývá z jejích fyzikálních vlastností. Mezi ty řadíme pórovitost, strukturu, obsah vody a vzduchu, zrnitost a především pak zbarvení, která nás obvykle upoutá nejvíce. Barva se liší podle chemického složení půdy.
Je závislá na přítomnosti sloučenin jednotlivých prvků, ať už železa, manganu nebo jiných.
Na zbarvení má vliv celý půdotvorný proces (pedogeneze) a její jednotlivé složky. V první řadě narazíme na složku anorganickou, která sestává ze zvětralých hornin. Jedná se například o prach, písek či štěrk.
Hojně jsou v půdě zastoupena křemenná zrna, křemen je totiž vůči zvětrávání značně odolný.
Hornin je v litosféře dostatek, ovšem pro vytvoření úrodné půdy samy o sobě nestačí. Je nutné přidat také látky organické, právě ty z ní činí živý systém. Rostliny i živočichové žijící v půdě nebo na jejím povrchu se po své smrti stávají její součástí. K tomu přispívají půdní organismy (edafon), kteří působí jako rozkládači. Mezi edafon řadíme bakterie, rostliny, houby, ale i živočichy. Nejtypičtějším půdním živočichem jsou žížaly (Lumbricidae).Všechny formy edafonu přispívají svým působením k vytváření humusu. Ten tvoří zbytky rostlinných a živočišných organismů v různém stupni rozkladu. Půdě dodává tmavě hnědé případně černé zbarvení. Velmi úrodné černozemě obsahují velké množství humusu, hnědozemě pak méně.
Půdy ale nejsou jen černé, nebo nahnědlé. Jak už jsme uvedli, barva závisí především na výskytu té které látky. Například sloučeniny železa dodávají půdě načervenalou či nažloutlou barvu. Přítomnost vápence způsobuje světlé, zvláště bělavé zbarvení. Sloučeniny manganu způsobují hnědočerný až nafialovělý odstín.
Nasycení půdy vodou má na její zbarvení také vliv. Mokrá půda bývá obecně vzato tmavší, než suchá.Půda není důležitá jen růst rostlin, od trav až po stromy, má celou řadu dalších funkcí. Neméně důležitá je pro zadržování vody a předcházení suchu. Metr čtvereční kvalitní černozemě může pojmout více než 300 litrů vody. Současně působí i jako filtr. Zachycuje škodliviny a zabraňuje, aby se dostaly do spodních vod.Půda se neustále vyvíjí, přesto ji považujeme za neobnovitelný zdroj. V porovnání s délkou života člověka se totiž neobnovuje dostatečně rychle. K vytvoření byť jen centimetrové vrstvy půdy jsou zapotřebí stovky let.
Je to také zdroj omezený. Celkové množství je dané, záleží akorát na způsobu využití. V současné době připadá na každého obyvatele České republiky 0,42 ha zemědělské půdy (z toho 0,30 ha půdy orné). Plocha zemědělské půdy se v posledních sto letech neustále snižovala. Pole s ornou půdou postupně ustupovala průmyslu a stavebnictví.
Působivá kolekce slabých, ale barevných kosmických objektů na tomto snímku je známá jako mlhovina Racek, protože svým vzhledem připomíná ptáka v letu. Útvar tvoří oblaky prachu, vodíku, hélia a malého množství těžších chemických prvků. Celá oblast je místem zrodu nových hvězd. Mimořádné rozlišení tohoto záběru pořízeného pomocí přehlídkového teleskopu ESO/VST odhaluje detaily jednotlivých astronomických objektů, […]
Zřejmě největší druh papouška v historii objevili australští paleontologové. Podle všech indicií dosahoval výšky až jednoho metru, vážil asi 7 kilogramů, nelétal a mohl se chlubit skutečně silným zobákem. Pták dostal pojmenování Heracles inexpectatus a doba jeho života je datována přibližně před 19 miliony lety. „Nový Zéland je dobře známý svými velkými nelétavými ptáky. Dominantní […]
Čeští egyptologové mají v brzké době v plánu tříměsíční výpravu do lokality Abúsír, kde chtějí pokračovat v průzkumu údolního chrámu faraona Niuserrea a okolí hrobky hodnostáře Ceje. Lucie Jirásková z Českého egyptologického ústavu FF UK řekla, že je v plánu také zpracování vykopaných předmětů. „V průběhu výzkumů není moc času na zpracování nálezů. Necháváme si na to tedy měsíc, kdy […]
Protože elektrokola nebývají úplně levnou záležitostí, je pro každého majitele nejdůležitější ze všeho kvalitní ochrana před krádeží. Toho si je dobře vědom i nizozemský výrobce kol VanMoof, který bez mrknutí oka tvrdí, že má tu nejlepší ochranu na světě. Skutečně nepřehání? Pokud se podrobněji podíváme na ochranu jejich elektrokol Electrified S2 a X2, pak je […]
Kriticky ohrožený sýček obecný letos významně posílil populaci díky velkému množství hrabošů. Teď pro něj malý hlodavec může být hrozbou. Zemědělci dostali povolení trávit hraboše plošně rozhozeným jedem. Od 5. srpna jim to umožňuje rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) podřízeného ministerstvu zemědělství. Ornitologové varují, že v ohrožení je mnoho živočichů a především […]
