„Můj let do kosmu pro mě byl určitě nejsilnějším zážitkem v životě. Ale další z velmi silných okamžiků, na který také nikdy nezapomenu, se odehrál o 30 let později. Osobně jsem byl u toho, když Česká republika oficiálně zahájila s Evropskou kosmickou agenturou,“  řekl mi Vladimír Remek, který se stal v roce 1978 prvním evropským kosmonautem v historii.

Cesta do „evropského“ vesmíru nám bohužel skutečně trvala tak dlouho. I když Úmluva o založení Evropské kosmické agentury byla podepsaná 30. května 1975 v Paříži, Česko se stalo 18. členským státem ESA až 12. listopadu 2008.

Češi vlastně nikdy z mezihvězdného prostoru úplně neodešli. V programu Interkosmos jsme ještě téhož roku, kdy odstartoval Vladimír Remek, vypustili z kosmodromu Pleseck družici Magion (název vznikl spojením slov MAGnetosféra a IONosféra), „cvrčka“ o rozměrech pouhých 30 × 30 × 16 centimetru a váze 15 kilogramu.

Družic bylo více, ale po rozpadu východního bloku a zániku Interkosmu v roce 1990 se nad našimi vesmírnými projekty zavřelo nebe.

Češi jsou zpět v kosmu!

Teď se do vesmíru vracíme. A s plnou parádou. České technologie na robotickém vozítku Curiosity, které už od roku 2012 brázdí povrch Marsu, sklízejí zasloužený obdiv a uznání na celém světě.

Stejné jako naše optika, speciální nano lepidla pro raketové nosiče, navigační a měřicí přístroje na palubách raket a družic, tantalové kapacitory či speciální sendvičové panely, jimiž jsou potažena zrcadla největších evropských teleskopu, komunikujících na vzdálenost milionů kilometru.

Právě úspěchům českých vědců, výzkumníku, inženýru a techniku ve službách Evropské kosmické agentury je věnován tento speciál, který ode dneška přinášíme na portálu 21stoleti.cz.

Kdo dnes řídí český vesmír?

Historie zapojení České republiky do kosmického výzkumu a do přípravy kosmických technologií a aplikací sahá až do 60. let 20. století. Během té doby čeští vědci a inženýři pracovali na projektech v rámci programu Interkosmos. Ten ale končí s rozpadem východního bloku.

V 90. letech se proto nad „českým“ vesmírem začínají stahovat mračna. Samotná ČR nezvládá bez zahraničních partnerů pracovat na velkých kosmických misích a vypustit je do vesmíru. Jde o příliš nákladné a technologicky složité projekty.

Proto koncem 90. let začínají „kosmické námluvy“ mezi ČR a Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Nejprve v rámci programu pro přípravu experimentů a přístrojů pro kosmické mise (PRODEX) a následně i v programu pro spolupracující státy (PECS).

ČR a křest kosmickým ohněm

Krátce po vstupu ČR do ESA v roce 2008 přebírá odpovědnost za české kosmické aktivity Ministerstvo dopravy ČR (od Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR). Pod jeho vedením vyjednáváme strategické umístění sídla Agentury pro evropský družicový navigační systém (GSA).

Ta má na starosti zprovoznění systému Galileo a doplňkového systému EGNOS, zpřesňujícího určení polohy od GPS, GLONASSu i Galilea. Kromě Ministerstva dopravy se však na kosmických aktivitách ČR aktivně účastní i další resorty:

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo obrany, Ministerstvo zahraničních věcí a také Úřad vlády, pod který spadá Rada pro vědu, výzkum a inovace.

Kosmické projekty jsou velmi komplikované už jen proto, že všechny komponenty a přístroje letící do vesmíru musejí nejen zvládnout enormní zátěž při startu, kdy na ně působí velké přetížení a vibrace, ale především ještě náročnější podmínky samotného kosmického prostoru.

Přístroje tu pracují ve vakuu a při teplotách v rozmezí -150 až +170 stupňů Celsia. K tomu je nutno přičíst sluneční záření, obsahující i rentgenové paprsky, UV záření, a často i vysokou radiaci. Každá mise je však specifická, záleží, jestli pracuje „jen“ v blízkém okolí Země nebo se vydává ke Slunci či k Jupiteru.

Místo nahoře jen pro nejlepší

„Na kosmických projektech proto mohou pracovat jen firmy, které jsou špičkou ve svém oboru. Navíc musejí zvládnout náročný proces přípravy hardwaru, který musí obstát nejen v náročných testech, ale i v konkurenci ostatních výrobců.

A k tomu vede dlouhá cesta,“ říká Ing. Ondřej Šváb, vedoucí oddělení kosmických technologií a aplikací Ministerstva dopravy ČR. „Stejně specifická je i příprava softwaru pro kosmické mise či pro ovládání přístrojů na družicích,“ doplňuje.

Od roku 2012 se přesto postupně daří zvyšovat a zintenzivňovat českou účast na projektech v rámci ESA. ESA navíc organizačně, věcně a technicky zajišťuje spolupráci dnes již 22 evropských členských států a Kanady na velmi složitých projektech.

Ty přinášejí – kromě vědeckého poznání – především produkty a služby, které každý z nás používá prakticky denně. Mnohdy aniž by o tom věděl.

„Kosmické technologie zprostředkovaně používá každý, kdo doma rozsvítí, vybírá z bankomatu, jde na výlet podle navigace v mobilu nebo třeba kupuje rohlíky, protože díky družicové navigaci je právě logistika mnohem efektivnější a ve svém důsledku i levnější,“ doplňuje Josef Šobra z Ministerstva dopravy, který odpovídá za rozvoj družicové navigace v ČR.

Peníze jdou hlavně do průmyslu

ESA tedy s pomocí členských států připravuje kosmické programy a vědecké mise, jejichž výstupem jsou nové technologie, aplikace, kosmické mise či systémy. Existuje zde jednoduchý a vcelku spravedlivý systém:

Čím více do rozpočtu přispějeme, tím více se můžeme v programech a projektech účastnit.

Kosmické aktivity a projekty v ESA jsou dnes především o průmyslové spolupráci. Sem proto míří přes 90 procent projektového rozpočtu ESA. Na přípravě kosmických misí pracují špičkoví odborníci z celé Evropy.

A díky zvyšujícímu se příspěvku ČR do ESA mohou i čeští inženýři pracovat s těmi nejlepšími na skutečně komplexních projektech. Zároveň se ale přitom mohou soustředit jen na tu oblast, kde jsou skutečně dobří.

„Pokud firma dělá pro kosmické mise, všichni vědí, že je skutečnou špičkou v oboru a že je velmi spolehlivá, protože ve vesmíru se většinou nedá nic opravit,“ doplňuje Ondřej Rohlík, specialista na kosmické technologie z Ministerstva dopravy ČR.

Poptávka po službách kosmických systémů raketově roste. Proto i velmi rychle stoupá zájem velkých firem o výstavbu vlastních kosmických systémů. A tato spirála se roztáčí čím dál rychleji. „Pokud tedy ČR nechce zůstat pozadu, musí se do kosmických projektů co nejdříve zapojit.

A začít pracovat na technologiích a řešeních, které jinde v Evropě nebo ve světě moc neumějí. Až pak si zajistíme stálé místo v etablovaném kosmickém průmyslu,“ vysvětluje Václav Kobera, ředitel Odboru ITS, kosmických aktivit a VaVaI Ministerstva dopravy ČR.

Od roku 2012 stouply příspěvky ČR do ESA prakticky trojnásobě, na dnešních 32,7 milionů eur ročně. Mimo to ČR připravuje ve spolupráci s ESA svůj vlastní kosmický program, který tuto částku ještě navýší.

Avšak návratnost je i v řádech desítek této sumy. Ale to už záleží jen na umu Čechů, kteří se vesmírné výzvy rozhodně nezalekli.

České trumfy v kosmu: solární panely, optika, baTeRie i lepidlo

Díky dlouhodobé a systematické práci, jednání se zahraničními partnery a výběrem správných programů, se dnes v Česku vyrábějí díly pro nosnou raketu Ariane 5, vyklápěcí mechanismy solárních panelů pro velké série družic (např. telekomunikační síť IRIDIUM Next), vyvíjejí se nové bateriové moduly i speciální optické a elektrooptické komponenty světově unikátních vlastností.

Další české firmy pracují na nových materiálech a postupech jejich spojování, elektronických deskách a konektorech s vysokými hustotami spojů, komponentách pro nové platformy telekomunikačních družic či pro snímkovací družice, na mechanismech pro polohování antén a mnohých dalších technologiích.

Neméně důležité jsou i aplikace založené na datech z kosmických systémů. Družicové snímky a informace o globální poloze jsou dnes základem množství technologických řešení třeba v zemědělství, ale pomáhají i při řešení mimořádných situací a či zásazích integrovaného záchranného systému.

Své neoddiskutovatelné místo mají i v logistice – třeba při přepravách nebezpečných nákladů napříč Evropou – ale i při řízení usměrňování hospodaření s přírodními zdroji, sledování znečištění ovzduší a vody, sledování využití území, synchronizaci energetických sítí a digitálního vysílání i přesných časových značek pro bankovní sektor.

Český kosmický portál je bránou do vesmíru

Klíčem k informacím o aktuálním dění v „českém i evropském vesmíru“ je Český kosmický portál na adrese www.czechspaceportal.cz. Kromě informací o kosmických programech ESA je také rozcestníkem pro české firmy i akademickou sféru, informuje totiž o průmyslových dnech, výzvách ESA, nových vědeckých misích a příležitostech pro účast na kosmických projektech.

„Web ale také informuje o vzdělávání s využitím témat o vesmíru i rozvoji dopravní telematiky, která je dnes významným uživatelem především družicové navigace,“ upřesňuje Václav Nesládek z oddělení kosmických technologií a aplikací.

„Kromě informačního webu jsme také iniciovali vznik podnikatelského inkubátoru v ČR (ESA BIC), vzdělávacího centra o kosmických aktivitách (ESERO) a brokera pro přenos kosmických technologií dolů na Zemi a opačně.

O všechny tyto iniciativy se ve spolupráci s ESA a Ministerstvem dopravy ČR perfektně starají čeští provozovatelé, CzechInvest, Science-IN a Technologické centrum Akademie věd ČR,“ dodává Ondřej Šváb.

Kamil Miketa